V osobě Paris Hiltonové se podivným způsobem zacyklily společenské a ekonomické jevy, které za jiných okolností pošlou každého jiného "budižkničemu" (ale i skutečné talenty) spolehlivě k ledu. Experti na Hollywood této anomálii říkají "celebutant" nebo používají komplikovanější termín "slavný proto, že jsem slavný".
Nezbytnými ingrediencemi té směsi jsou zvučné jméno, mládí, krása ikonického charakteru (Marilyn Monroe, Edie Sedgwicková), hloupost stavěná na odiv a různé životní patálie. Tento koktejl vyvolává v lidech fascinaci a závislost na dalších zprávách o celebutantech.
Když jakákoli ingredience chybí, efekt se nedostaví – soudní patálie ohledně drogových excesů Courtney Love (není hezká jako "obrázek") či krádeží Winony Ryderové (není dost hloupá a je příliš citlivá) vyvolávají spíše trapné rozpaky. Osobnostní mozaiku Hiltonové tvoří jen několik kamínků, ale ty jsou neprůstřelné jako skála, takže diváci se mohou bez výčitek oddávat škodolibosti.
"Není to jen závist a sadismus. Naše radost z cizího neštěstí vyplývá z kalvinistické touhy spatřit na vlastní oči, jak bude hříšník po zásluze potrestán," říká profesor religionistiky z Virginské univerzity John Portmann.
Je to, jako když se díváte do duše někomu, kdo žádnou duši nemá. Jenže při pohledu do Parisiny duše může také mrazit.
Čtěte v sobotní MF DNES
Vše o Paris Hiltonové čtěte v sobotní příloze Víkend MF DNES.
