* Egypt kolem roku 1500 př. Kr.: Mírnění bolesti má podle Ebersova papyru, nejdokonalejší lékařské příručky starého Egypta, v popisu práce bohyně Iris: »Přicházím, jsem tu, abych zalila hořící oheň. K utišení bolestí a na popáleniny je dobré také mléko matky, která právě porodila chlapce. Takovým napustíš obklad a přiložíš jej na popáleniny.« Egypťané věřili, že bolest je vnímána srdcem, a tlumili ji nejen masážemi, ale zejména opiem.
* Řím kolem 13. stol. př. Kr.: Léčbu výtažkem z makovic, opiem, dokládají jeho stopy nalezené na stěnách malých nádob ve tvaru makovic, v nichž se omamná látka ohřívala. Lékaři používali opiové přípravky ve formě pilulek, čípků, klystýrů a zábalů. Nejznámějším bylo takzvané thebské opium vyvážené do celého Středomoří. Mák byl pokládán za dar bohů.
* Čína ve 2. stol. př. Kr.: Bolest zahání akupunktura nebo moxa, při níž se dráždí určité body na těle hořícími kuželi z listí pelyňku. Ke stejnému účelu slouží listy mandragory a výtažky z konopí.
* Evropa koncem 10. století: V benediktinských klášterech používají takzvanou uspávací houbu: »Vezmi půl unce opia, osm uncí výtažku z listů mandragory a tři unce výtažku z listů bolehlavu a rozmíchej je v dostatečném množství vody...« Houba se pak v roztoku vymáchala a pacient se jí otíráním omámil.
* Amerika ve 14. století: Mayští lékaři patřící ke kněžské kastě snižují bolestivost zlomených rukou a nohou fixací končetiny k dlaze.
* 17. století: Do Evropy doráží z Východu akupunktura.
* 18. století: Lékaři se pokoušejí ztlumit bolest zubu přikládáním magnetu, přičemž pacient musí být otočen k severu. Nemocní pociťují »nejprve silný chlad a nedlouho potom vlnité pohyby, až tepání bolesti v zubu vymizí«.
* 1799: Britský chemik Humphrey Davy objevuje účinky rajského plynu, při operacích se však začne používat až později.
* 40. léta 19. století: Inhalační éterové narkózy znamenaly revoluční přelom, neboť pomohly operovat nejen bezbolestně, ale také déle, tudíž lépe.
* 1848: Éter je vytlačen chloroformem, jenž účinkuje při menší dávce rychleji a déle.
* 1884: K lokálnímu znecitlivění je poprvé použit kokain - o jeho návykovosti ještě nikdo neví. Až za dvacet let ho vystřídá syntetické anestetikum - novokain. Jeho kombinace s adrenalinem umožňuje hluboké a poměrně dlouhodobé znecitlivění zejména periferních nervových zakončení.
* 1959: Zakladatel české neurochirurgie profesor Arnold Jirásek vydává knihu Chirurgie bolesti, v níž se zabývá problematikou odstranění bolesti chronické a takové, jejíž příčina není známá.
* 1976: Americký farmakolog A vram Goldstein objevuje opiátové receptory, které jsou součástí takzvaného endorfinového systému v ústředním nervstvu a mají rozhodující význam pro vnímání a tlumení bolesti.
* Řím kolem 13. stol. př. Kr.: Léčbu výtažkem z makovic, opiem, dokládají jeho stopy nalezené na stěnách malých nádob ve tvaru makovic, v nichž se omamná látka ohřívala. Lékaři používali opiové přípravky ve formě pilulek, čípků, klystýrů a zábalů. Nejznámějším bylo takzvané thebské opium vyvážené do celého Středomoří. Mák byl pokládán za dar bohů.
* Čína ve 2. stol. př. Kr.: Bolest zahání akupunktura nebo moxa, při níž se dráždí určité body na těle hořícími kuželi z listí pelyňku. Ke stejnému účelu slouží listy mandragory a výtažky z konopí.
* Evropa koncem 10. století: V benediktinských klášterech používají takzvanou uspávací houbu: »Vezmi půl unce opia, osm uncí výtažku z listů mandragory a tři unce výtažku z listů bolehlavu a rozmíchej je v dostatečném množství vody...« Houba se pak v roztoku vymáchala a pacient se jí otíráním omámil.
* Amerika ve 14. století: Mayští lékaři patřící ke kněžské kastě snižují bolestivost zlomených rukou a nohou fixací končetiny k dlaze.
* 17. století: Do Evropy doráží z Východu akupunktura.
* 18. století: Lékaři se pokoušejí ztlumit bolest zubu přikládáním magnetu, přičemž pacient musí být otočen k severu. Nemocní pociťují »nejprve silný chlad a nedlouho potom vlnité pohyby, až tepání bolesti v zubu vymizí«.
* 1799: Britský chemik Humphrey Davy objevuje účinky rajského plynu, při operacích se však začne používat až později.
* 40. léta 19. století: Inhalační éterové narkózy znamenaly revoluční přelom, neboť pomohly operovat nejen bezbolestně, ale také déle, tudíž lépe.
* 1848: Éter je vytlačen chloroformem, jenž účinkuje při menší dávce rychleji a déle.
* 1884: K lokálnímu znecitlivění je poprvé použit kokain - o jeho návykovosti ještě nikdo neví. Až za dvacet let ho vystřídá syntetické anestetikum - novokain. Jeho kombinace s adrenalinem umožňuje hluboké a poměrně dlouhodobé znecitlivění zejména periferních nervových zakončení.
* 1959: Zakladatel české neurochirurgie profesor Arnold Jirásek vydává knihu Chirurgie bolesti, v níž se zabývá problematikou odstranění bolesti chronické a takové, jejíž příčina není známá.
* 1976: Americký farmakolog A vram Goldstein objevuje opiátové receptory, které jsou součástí takzvaného endorfinového systému v ústředním nervstvu a mají rozhodující význam pro vnímání a tlumení bolesti.
