Sláva omnibusů začala upadat po 23. září 1875. Tento den, přesně ve čtvrt na čtyři odpoledne, totiž vyjelo od Národního divadla osm tramvají tažených koňmi. Síť takzvané koňky se rychle rozšiřovala a po deseti letech bylo v Praze položeno už 18,875 kilometru tratí. T ramvaje jezdily po několika linkách a bylo nutné je nějak rozlišit. K tomu ještě nesloužila čísla, ale barevné tabulky. Vynálezce František Křižík využil Zemské jubilejní výstavy v roce 1891 k tomu, aby seznámil veřejnost s využitím elektrické energie - do provozu uvedl první elektrickou tramvaj. Po schvalovacích peripetiích, budování trati a zkušebním provozu (při kterém vznikla první nehoda v historii pražských elektrických tramvají, kdy se vozu lekl kůň a převrátil povoz) vyjela první elektrická tramvaj 18. července 1891 v devět hodin ráno. Její dráha vedla od Letenské restaurace u horní stanice lanovky na Letnou až k vratům do Královské obory. Jak uvádí publikace Historie městské hromadné dopravy v Praze, kterou vydal dopravní podnik, tato trať měřila 766 metrů a tramvaj ji projela za čtyři a půl minuty. Postupně v Praze vznikaly další tramvajové linky, po kterých jezdily vozy poháněné několika způsoby. V ětšina těchto linek patřila do soukromých rukou. Postupně však byly začleněny pod vedení města do instituce - Elektrické podniky královského hlavního města Prahy. T ento podnik převzal i pražskou koňku, ta byla elektrifikována a stala se základem tramvajové sítě ve městě. Největším rozmachem prošla tramvajová síť v období mezi první a druhou světovou válkou. V roce 1939 začala i u nás platit takzvaná Pařížská konvence a místo nalevo se začalo jezdit vpravo, a to včetně tramvají. To si vyžádalo nejen přestavbu vozů, ale i nástupišť a kolejí. V šedesátých letech se plánovalo, že tramvaje v Praze budou projíždět mimo jiné i třemi podzemními tunely. V srpnu 1967 se tento návrh změnil a podpovrchovou tramvaj nahradilo metro. Jeho otevření pak přineslo změny i do tramvajových linek. Postupně se uplatňoval trend vytlačit tramvaje z centra města. A tak například ulice Na příkopě, kde vedla první trať pražské koňky, zůstala po více než sto letech, od roku 1985, bez tramvají. »V současné době máme v Praze 24 denních linek v celkové délce 346,58 kilometru, osm nočních linek a jednu historickou tramvaj,« informuje Zuzana Knoblochová, tisková mluvčí Dopravního podniku hlavního města Prahy. Nejdelší trať absolvuje linka číslo 3 z Lehovce na Sídliště Modřany, a to 23,01 kilometru. Nejkratší je číslo 20 jezdící z Divoké Šárky do Podbaby (5,93 kilometru).
 Dnešní vůz |
 Elektrika |
 Koňka |
 Omnibus |
