Kdyby to myslel bývalý brankář Sparty Kotas doslovně, byl by každý zápas Amfory nekonečný, protože Novotný se obvykle trefuje jednou za tři až deset let. V Kostarice se ale připletl před branku soupeře právě v okamžiku, kdy se tudy kutálel balon, a ten se mu podařilo tak šikovně tečovat, že skončil v síti. Přitom ovšem šťastný střelec udělal v jednom okamžiku tolik nesmyslných pohybů, že neudržel rovnováhu, padl na břicho a bolestivě si narazil žebra. Díky tomu nemohl ani zvednout ruce nad hlavu na znamení radosti.
Ještě víc toho litoval o den později, když na Želvím ostrově se zalíbením pozoroval, jak se na laně, nataženém ve výšce asi pěti metrů nad zemí, projížděli zájemci o nevšední zážitky na zavěšené sedačce. Po pravdě řečeno: vedle té jizvy po bungee jumpingu by se na bavičově hlavě místo pro druhý šrám ještě našlo.
Novotný je i známým sběratelem zážitků. Když se na zájezdě Amfory v Kostarice dozvěděl o výletu do pralesa, nikoho nepřekvapilo, že se přihlásil jako první. "Nebaví mě válet se na pláži a nečinně se opékat na sluníčku," vysvětloval svoji aktivitu a jako jediný si k procházce snad nejvyhlášenějším kostarickým Národním parkem Manuel Antonio přidal ještě čtyřkilometrovou trasu, končící nádhernou vyhlídkou na moře.
Když se do sytosti vyráchal v průzračné klidné vodě pacifického zálivu, beze slova se zvedl a vydal se za dalšími dobrodružstvími. Vracející se Amfora ho pak našla rozvaleného v křesle před nejbližším baráčkem u východu z rezervace právě v okamžiku, kdy mu domácí paní přinášela voňavou kávu v jejím oblíbeném hrnku. Petr se prostě neztratí.
 První kroky populárního baviče v Národním parku Manuel Antonio na kostarickém středozápadě. |
