* Jakou zpěvačku jste obdivoval v pubertě?
To už mě, člověče, zajímala Lucka. Jezdil jsem na praxi a ve walkmanu měl její desku Missariel.
* Nediskriminovalo vás to v očích kamarádů, kteří poslouchali rock?
Ne. Se spoluhráčem z mé první kapely jsme to poslouchali oba, nejradši jsme měli písničku Requiem. Žrali jsme to, hlavně kvůli těm Lucčiným výškám.
* Když jste poslouchal Lucii, tak Gotta s Vondráčkovou taky?
Mám k nim respekt...
* Nenaučila vás takhle diplomaticky odpovídat Lucie?
Ne, nebojte se. Jsou to mistři a svoje postavení si zaslouží. Ale Lucka byla tehdy na Missariel tajemně depresivní, měla blízko k rocku a gotice... Takže ta se mi líbila víc.
Zůstala metalistkou
* Jak se změnil život vaší kapely Dolores Clan ve chvíli, kdy se poblíž objevila Lucie Bílá?
Víc lidí se o nás dozvědělo, ale my bychom se snad dostali do popředí i tak. Ten náš nu-metal, podobný tomu, jak ho hrajou Linkin Park nebo Limp Bizkit, teď frčí. A my jsme jeho čeští průkopníci.
* Pomáhá vám Lucie vyřešit problémy, se kterými se ostatní kapely těžce rvou?
Jo i ne. Kolovala například hrozná fáma, že když jsme předskakovali právě skupině Limp Bizkit, tak to zařídila ona. Ale snad pochopíte, že Lucka nevolá do Ameriky jejich producentovi, aby nás vzal jako předkapelu. Ne - poslali jsme tam normálně desku a bylo štěstí, že nás vybrali.
* Tak jaké jsou ty výhody?
Asi opravdu jenom ta, že nás lidi víc znají. Ale na druhou stranu... Ono je teď moderní být underground a kolikrát si někdo řekne: "Jo, Dolores, tam hraje ten Noid od Bílý, to bude určitě nějaká komerce," a nepozvou nás... Přitom kdyby tam Lucka zazpívala s náma, možná by je to příjemně překvapilo.
* Chtěli byste se svou tvrdou muzikou živit?
Zatím ještě na peníze kašleme, ale kdybychom mohli jezdit za rozumný peníze a kluci už by nemuseli do práce, tak... Kdo by to nechtěl?
* Radí vám Lucie, co pro to udělat?
Občas mě na něco upozorní - že když třeba o přestávkách komunikuju s lidma, tak bych měl mluvit pomaleji. Jo, člověk by k tomu asi došel, ale ona to těma radama urychlí.
* Zpočátku muselo být těžké přesvědčovat okolí, že s ní nejste jen kvůli zářezu na pažbě, nebo dokonce kvůli penězům.
Bylo, ale po jisté době jsem si řekl, že se na to vykašlu. Že si půjdu jenom za tím, že mám Lucku rád. Jasně, lidi mi říkali, že to dělám kvůli prachům, ale to byli ti, co mě nezajímají. Kamarádi a příbuzní by mi to v životě neřekli. Ti by na mně jakoukoli neupřímnost poznali.
* Co vaši rodiče? Nebyli v šoku, když jste jim oznámil, s kým chodíte?
Koukali, ale nemluvili mi do toho. Je to můj život a já si s ním můžu dělat, co chci. A oni teď vidí, že to rozhodnutí bylo jednoznačně dobré.
* Nikdo vás nevaroval, že můžete raz dva přijít o mládí?
Nikdo. A i kdyby, je mi to fuk. Nenechám se rozhodit negativníma hláškama.
* Když k vám Lucie poprvé přišla na rodinnou návštěvu, jak se k ní třeba vaše máma chovala?
Ona je správně od rány, spíš kamarádka než máma, takže to vzala normálně. Navíc člověka jako Lucku vidíte každou chvíli v televizi ve svém obýváku, tak vám ani nepřijde jako cizí. Já to taky zažil - když jsem poprvé přišel na muzikál Excalibur a viděl Michala Pavlíčka, tak jsem mu hned řekl, "jé, ahoj," a až pak jsem se zaraženě opravil: "Pardon, dobrý den." Nebo kluci z kapely. Ti, když poprvé viděli Lucku, tak hned: "Čau, jak je..." A přitom se neznali. Tohle je přirozená reakce a máma reagovala podobně.
* Co vás při tom prvním kroku do světa českých celebrit nejvíc překvapilo?
Jak jsou ty lidi normální. Nikdo se nepovyšoval, třeba Michael Kocáb - tomu jsem dal naše demo a skoro nepředpokládal, že by si to poslechl, ale on přišel druhý den: "Hele, Venco, to je fakt dobrý. Jen tak dál." To jsem nečekal.
* Lucie poslouchá Dolores Clan dobrovolně?
Jo - někdy přijdu domů, cédéčko jede a ona u toho třeba myje nádobí. Vždyť je metalem odkojená...
* No jo, ale ten její Arakain, to už je prehistorie.
V ní to zůstalo. Kdybyste slyšel, jak umí občas do muziky zařvat... To mě mrazí. Když jedeme v autě a potřebujeme se vyřádit, tak si pustíme metal a jedeme dvojhlasy. Ale jindy si pustíme cokoli jiného, od černochů po Číňany. Neškatulkujeme.
Setkali jsme se na půli cesty
* Vytáčejí vás články v bulváru?
Zpočátku se mi nečetlo dobře, že jsem s Luckou pro peníze, že mi koupila mercedes a studio za tři miliony... Chápete? Kdybyste viděl moje studio, tak se zasmějete - dvě bedny, počítač a v něm programy. Tím to končí. Ale člověka to rozčilí dvakrát třikrát a pak si řekne, ty vole, kašlu na to. Lidi si to přečtou na záchodě a nazdar, za chvíli na to zapomenou.
* Jaký byl největší dar, který vám Lucie dala?
Krásný studiový mikrofon k minulým narozeninám, ten mi hrozně pomohl při nahrávání desky.
* Co se vlastně během vašeho společného roku stalo - ona duševně omládla, nebo jste vy zestárnul?
Setkali jsme se někde na půli cesty, takže teď je nám oběma tak třicet. Třeba já jsem po sobě najednou začal uklízet; už neházím kalhoty na zem, ale na sedačku. A občas už i uvařím. A jak ona omládla? Dám materialistický příklad - třeba si konečně koupila bílé boty. Pořád nosila černé, tak jsem jí řekl, že jsou bílé moderní.
* Začal jste se v něčem omezovat, abyste jí nedělal ostudu?
Ani ne. Bere mě takového, jaký jsem. Když si chci udělat tetování, tak jí to nevadí, když si obarvím hlavu načerveno, taky ne. A já jinak nikdy nedělal moc průserů, takže se omezovat nemusím.
* Vy jste třeba nikdy nebýval bitkař?
Bydlel jsem za Prahou, v Klánovicích, pak v Uhříněvsi, a tam se to mele pořád. Není to tam tolik pod dozorem policie, takže se daří klasickým hromadným bitkám na zábavách... A to víte, že nenechám ve štychu kamarády nebo se zastanu rodiny - mladšího bráchy, mámy nebo Lucky. Té absolutně.
* Bylo to už potřeba?
Ale jo. Slavili jsme můj svátek a jí začal nadávat jeden chlap. Tak jsem ho trošku napravil.
* O co mu šlo?
To bych musel vypípat. Prostě urážel její práci i soukromí, tak jsem mu dal pravou českou facku a bylo. Omluvil se a šel domů.
* Říká vám Lucie často: "Promiň, ale na tenhle večírek s tebou nepůjdu, takovou divočinu si už nemůžu dovolit."
My stejně skoro nikam nechodíme, ani jednoho z nás to moc nebaví. Klidně přiznávám, že jsem rád doma u televize. Nebo si děláme soukromé akce s lidma, kterým můžeme věřit, v Uhříněvsi, kde mají moji rodiče baráček a kde je zkušebna. Protože kdybych šel s Luckou někam na veřejnost, tak by se zase někdo navážel a vznikly by problémy.
* Opravdu vám není líto, že moc nechodíte mezi cizí lidi?
Do kina nebo do restaurace zajdeme. Ale na večírky, kam většina lidí chodí proto, aby někoho sbalila? To pro nás není.
Bude svatba?
* Dolores znamená španělsky bolest - jste teď úplně šťastný, nebo vás něco trápí?
To víte, že trápí. Třeba když Japonci mordujou v zátokách delfíny. Nesnáším, když někdo trápí zvířata.
* Jste vegetarián?
Nejsem, takže vlastně nemám co říkat. Dva roky jsem maso nejedl, ale pak jsem začal slábnout a omdlívat, tak jsem zase začal. Docela mě to štve.
* Ale když jsme mluvili o té bolesti, nehazardujete vy trochu se zdravím? Nejdřív vám praskly oba ušní bubínky, pak jsem slyšel o sněti v noze, zraněných prstech...
Všechno smůla. Bubínky jsem měl z boxu, na prsty mi spadly kameny... Ale je pravda, že si občas koleduju. Docela mě baví bourat na skejtech, skákat přes židle a takovýhle hovadiny. To k naší muzice patří.
* Nezazlívá vám zbytek kapely, že jste se upsal muzikálu Excalibur?
Pro mě je to příjemná práce, která mi zase tolik času nebere. Když máme o víkendech koncerty, tak bez problému jedu, protože v muzikálu jsme na jednu roli tři a vždycky se nějak vystřídáme. A ostatní kluci z Dolores mají taky svá zaměstnání, kde jsou od osmi ráno do večera a makaj jako blázni. Navíc, jim se Excalibur líbí...
* Co kdybyste se skupinou mohli odjet na dlouhou šňůru? Vykašlal byste se na muzikál?
Určitě bych dal přednost kapele. Za tu už s klukama bojujeme pět let, navíc si na koncertě můžu řádit, jak chci. Tam jsem to opravdu já. V muzikálu vím přesně, co dělat, jak se tvářit...
* Mimochodem, na kolik vy dovedete hrát nástrojů?
Kromě houslí a trumpety snad na každý. Když už se jednou naučíte tóny a půltóny na pianu, tak s trochou sluchu a talentu vyloudíte písničku na všechno.
* Na co hrajete, když je vám smutno?
Teď na violoncello. Hrozně mi vrže, ale zkouším to, právě kvůli tomu nádherně smutnému zvuku.
* Nejste trochu zklamaný, že jste už hráli se slavnými Limp Bizkit, máte profesionální desku, ale pořád ještě nevyprodáváte české kluby?
To je těžký. V téhle branži musíte být dlouho, abyste se dostali nahoru, když teda zrovna nevyhrajete SuperStar a nejste každý týden v televizi. O nás zatím lidi vědí hlavně díky internetu. Anebo přijdou ti, co nás náhodou viděli někde na festivalu.
* Stýkají se členové Dolores Clan, i když nehrají?
Jsme kámoši. Pořád si užívám cesty na koncerty, třeba čtyři hodiny v dodávce, kdy hrajeme slovní fotbal a pak si dáme před klubem fotbálek... Možná je to infantilní, ale já se bavím.
* Nevadí Lucii, když s klukama kouříte trávu?
My ji nekouříme. Posloucháme sice muziku, ke které to patří, ale mně to nikdy nedělalo dobře. A jsem rád. Byl bych úplně vyřízenej.
* Hádáte se někdy doma o Václavu Klausovi?
Ne. Od osmnácti let jsem volil ódéesku. Takže s Lucčinými názory souhlasím.
* Jak vás tak poslouchám, nechystáte vy svatbu?
Bydlím v Otvovicích a její rodina už je i mojí rodinou - syn, tatínek, máma, brácha... Budí mě tam kohout. Otevřu okno a venku kráva. Není to nádhera?
* Takže tu svatbu nevylučujete?
Ne. To nevylučuju.
Václav "Noid" Bárta
Zpěvák skupiny Dolores Clan, která míchá metal s hip hopem (tzv. nu-metal), Václav Bárta oslaví příští týden čtyřiadvacáté narozeniny. Má maturitu na ekonomické škole, ale věnuje se pouze hudbě. V kapele, stejně jako v muzikálu Excalibur, kde má roli Vortingera. Jak vznikla jeho přezdívka? "Jako účastník mnoha bitek v Klánovicích, Uhříněvsi a okolí byl často nucen odolávat policejnímu útlaku. Proto s sebou zhusta nenosil občanský průkaz (anglicky aby bylo složitější ho identifikovat. Přezdívka noID (NOUAJDÝ) mu zůstala i potom, co ho většina uhříněveských strážníků dokázala spolehlivě identifikovat," vysvětlují internetové stránky Dolores Clan. Noid dnes žije s Lucií Bílou v Otvovicích, a když si má pustit desku, nejčastěji sáhne po své oblíbené skupině Krucipüsk.
 Lucie Bílá se svým přítelem Václavem Bártou na slavnostním večeru v Praze, kde byla 21. února vyhlášena vítězkou kategorie zpěvačka v anketě TýTý o nejpopulárnější osobnosti televizní obrazovky. |
 Lucie Bílá se svým přítelem Václavem Bártou. |
 PROFESIONÁLNÍ RVAČKA. Václav Bárta alias Noid, zpěvák skupiny Dolores Clan, natáčel včera v Dole Tuchlovice videoklip k písničce Prwotní strach. Partnerkou mu byla kaskadérka Zuzana Drdácká. |
 Lucie Bílá s Václavem Bártou |
 Říká si Noid a zpívá s kapelou Dolores Clan. Sotva dospěl, spojil život s Lucií Bílou. |
 Václav Bárta alias Noid. |
 Lucie Bílá se synem Filipem a přítelem Václavem Bártou. |
