* Do podvědomí lidí jsi se vepsala díky Pojišťovně štěstí. Jak jsi se do tohoto seriálu dostala?
K Pojišťovně jsem se dostala úplnou náhodou. Dozvěděla jsem se od známých, že se v Praze koná konkurz na nějaký seriál. Zrovna ten den jsem byla se školou v Praze, a tak jsem se tak skočila podívat. No, a vyšlo to. Asi hlavně díky tomu, že jsem byla podobný typ jako Káťa Brožová. Herecky mě vůbec nezkoušeli...teď možná litují (směje se Nicol).
* Co se tím pro tebe změnilo? Stíhala jsi školu?
Ověřila jsem si na vlastní kůži, že seriál je fenomén. Lidi mě najednou na ulici začali poznávat. Bylo to hodně zvláštní. Najednou jsem se necítila ve své kůži, začala jsem se víc kontrolovat - ať už v tom co říkám, dělám, nebo jak se oblékám. Později jsem si na to zvykla. Tím, že Pojišťovna teď není v televizi, je to lepší, mám chvíli klid. Školu jsem stíhala v pohodě. Teda – musela jsem. Nic jiného mi nezbývalo. Teď je to horší. Třiadvacátého května maturuji a mám pocit, že to nemůžu zvládnout.
* Už jsi v něčem hrála někdy před tím? Jaké to je být na „place“ mezi takovými hereckými hvězdami?
Od čtyř let jsem chodila na dramaťák. Měla jsem v sobě šíleně energie, která musela ven. Pohybem to nešlo, jelikož jsem byla nehorázně tlustá, a tak jsem to kompenzovala neustálým žvatláním, zpíváním a recitováním básniček. S hraním jsem začala už v šesti letech. Vyhrála jsem konkurz na princeznu v italské pohádce. Natáčeli jsme v Maroku a tátu mi hrál Franco Nero. Takže docela dobrej začátek. Chtěla bych ale říct, že mě nikdy rodiče netahali po konkursech, nikdy mě nenutili hrát. Mě to hrozně bavilo. Všech těch herců, které potkávám na natáčení, a kteří jsou o dost zkušenější než já, si samozřejmě vážím. Ale jsou herci, kterých si vážím ještě víc za to, jací jsou lidé. Například Jiřina Jirásková, Mirek Etzler, Terezka Kostková a spousta dalších…
* Co Pojišťovna štěstí 2?
Natáčení je v plném proudu. Hotovo by mělo být na konci června. Původně se to mělo vysílat v září, ale nakonec to vypadá až na leden 2007. Každopádně jsem zaslechla cosi o Pojišťovně štěstí 3. Co se týče děje ve "dvojce", mám zakázáno cokoli prozrazovat. Jenom řeknu, že moje role má větší prostor a je zajímavější. Karolína se začíná chovat dospěle. Teď ještě abych se to naučila já (směje se).
* Dostala jsi nějaké další herecké nabídky?
Nadá se říct, že herecké nabídky, dostala jsem pozvánky na konkurzy. Jenže poslední dobou vůbec nestíhám, takže jsem se dostavila jen na pár z nich. Počítám, že se na žádnou vysokou školu nedostanu, a tak budu mít příští rok na konkurzy času dost (Nicol opět se směje).
* A teď pryč od hraní – Jsi krásná dívka, děláš pro to něco? Chodíš cvičit, držíš diety, pečuješ o svůj vzhled nějak zásadně?
Já si vždycky řeknu, že budu cvičit, ale nikdy to nedodržím. Když jsem byla mladší, poměrně dost jsem se věnovala aerobiku, ale teď jsem pěkně líná. Nijak zvlášť o sebe nepečuji. Třeba na kosmetice jsem ještě nikdy nebyla. Výrobky se snažím vybírat podle toho, zda jsou testovány na zvířatech, nebo ne.
* Pořád bydlíš v Rakovníku. Nechceš se stěhovat do Prahy?
Když udělám maturitu, chtěla bych od září bydlet v Praze. Prahu mám moc ráda. Měla jsem dědu na Výtoni, a tak mi nějak pořád připomíná dětství.
* Na závěr si nemohu odpustit otázku : Co tvůj soukromý život?
Áaaaaaaa na to se mě už dlouho nikdo neptal. Přítele nemám. Nehledám. Ať si mě najde sám (Nicol se opět směje).
