Jak se to vlastně stalo, že jste Silvestr oslavila svou první svatbou?
Asi přišel ten pravý. Dlouho jsem si na něj počkala. Ale my se znali hodně dlouho a byli roky kamarádi. Samotnou mě překvapilo, že si mě před padesátkou zrovna Saša odvede k oltáři. Kdyby mi to někdo řekl před patnácti lety, když jsem ho poznala, tak se tomu vesele zasměji. Ale život tropí hlouposti, a tak se to stalo.
Chtěla jste veselku utajit, a proto byla na španělském ostrově?
Nemůžu říct, že to byla utajovaná svatba. Kamarádi to samozřejmě věděli a pak jsem to dala na Facebook, abych to nemusela říkat každému zvlášť. Takže se to všichni dozvěděli odtamtud. Vzali jsme se na Fuerteventuře, což je naše oblíbené místo. Byli jsme tam v létě a tam jsme se právě domluvili, že se o Silvestru vezmeme.
Měla jste hezké šaty. Plánovala jste je dopředu, nebo jste si je vybrala ze dne na den?
To ne. Přiznám se, že jsem je plánovala. Říkala jsem si, že když už je ta svatba jen jednou, tak ať to stojí za to. Dělala mi je kostýmní návrhářka z činoherního klubu Laďka, která mě zná nejlíp, protože mi už vytvářela spoustu kostýmů do her. Shodli jsme se na tom, že nechceme podpatky, ale oba dva kecky. Partner si bral džíny a vestičku měl z látek jako já šaty.
Baví vás móda?
Mě baví být doma v županu a číst si. Samozřejmě záleží na roli. Má práce je právě hezká v tom, že člověk může být chvilku to a chvilku zas tamto. Dnes jsem oblékla šaty návrhářky Terezky Sabáčkové. Ona je má oblíbená návrhářka na společenskou módu. Sice už tak často do společnosti nechodím, ale když jdu, tak si beru šaty od ní. Nejraději mám na šatech ty, které mi zakrývají výstřih a odhalují nohy.
Nela Boudová se vdala 31. prosince 2016.
Blíží se léto a divadelní prázdniny. Týká se to i vás, nebo budete hrát třeba na Shakespearovských slavnostech?
V létě budu hrát opět Večer tříkrálový na Shakespearovských slavnostech a těsně před létem budu mít v Divadle v Řeznické obnovenou premiéru hry Leni o Leni Riefenstahlové, kterou přede mnou hrála Vilma Cibulková a dostala za ni cenu. Já to po ní přebírám, což je nelehký úkol. Osud Leni Riefenstahlové mě ale nesmírně zaujal a úplně jsem tomu propadla, takže teď to studuji.
O vás je známo, že jste člověk, který hodně pomáhá.
Myslím, že mě tam nahoře má někdo hodně rád a já bych měla zase pomáhat tady. Pracuji pro organizaci MOST, která pomáhá Tibeťanům jak v Tibetu, tak v Indii. To je taková má srdcová záležitost, kterou si jezdím do těch dalekých zemí i zkontrolovat. Mám z toho radost, když pomůžeme stařečkům nebo mnichům v Himálaji. Byla bych ráda, kdyby se tibetská kultura udržela.
Snažíte se tu kulturu třeba propagovat i v Česku?
S panem Jiřím Lábusem a s Bárou Hrzánovou jsme namluvili Himálajské pohádky, tak možná takhle jsem to trochu přinesla mezi posluchače. Když jsou akce, tak čtu tibetskou poezii, ale že bych aktivně chodila a rozdávala třeba letáčky, tak to nedělám.
14. června 2017 |
