Tak trochu jako v Kuvajtu při výbuchu naftového vrtu to může za čas vypadat v lužních lesích u Lanžhota na Břeclavsku. Je tam desítky let starý zkušební vrt, který může pod tlakem explodovat.
Lanžhot - Gejzíry slané vody smíšené s ropou a možná i plynem mohou při naplnění katastrofického scénáře zatopit lužní les, kontaminovat spodní vody a zničit život v řece Dyji. Hrozící havárie starého vrtu, nazvaného Lanžhot 3, by navíc měla i mezinárodní dohru, protože Dyje teče do blízkého Rakouska. Pokud nebude starý vrt co nejdříve s konečnou platností uzavřen moderní technologií, bude riziko havárie stále vzrůstat, protože zařízení z padesátých let, jímž je dosud vrt provizorně uzavřen, koroduje a stárne. Stále však chybí potřebných zhruba sedmnáct milionů korun na likvidaci hrozby. "Není možné to nechat tak a myslet si, že je to v pořádku. Není to žádná bomba, ale nepříjemná riziková situace, jejíž řešení nesnese dlouhého odkladu. Je nepřípustné to odkládat léta, bude to čím dál tím rizikovější," upozornil technický poradce generálního ředitele Moravských naftových dolů Jan Blažej. Podle něho by se v případě erupce dostalo do okolí až tři sta tisíc litrů slané vody, možná smíšené i s ropou. "Věřím, že se peníze na likvidaci najdou. Víme, jaké nebezpečí vrt znamená, a nabízíme možnost ho zlikvidovat, i když není náš," dodal. Blažej vysvětlil, že vrt patřil předchůdci Moravských naftových dolů - státnímu podniku. Při privatizaci nepřešel na současnou firmu, ale zůstal státu. "Vrt je asi sto padesát metrů od břehu Dyje. Je to velmi exponované prostředí z hlediska ochrany vod i ochrany přírody," řekl Jan Hluchý z referátu životního prostředí okresního úřadu v Břeclavi. "V hloubce téměř dvou a půl tisíce metrů se vytváří nevyzpytatelné tlaky. Za určitých podmínek je možná erupce. Je to vážné ekologické riziko, bylo by zamořeno celé území. Je těžké určit rozsah škod, ale odstranění případné havárie by přišlo na obrovské peníze," tvrdí Jan Hluchý. "Peníze na likvidaci jsou úkolem pro ministerstvo životního prostředí či průmyslu a obchodu. My spravujeme území, snažíme se peníze sehnat, ale nejsme investorem," uvedl vedoucí kanceláře přednosty břeclavského okresního úřadu Josef Matúšek. "Předpokládám, že se prokáže, že jde o havarovaný nedokončený vrt, za který nezodpovídá žádný soukromý subjekt. Pak ministerstvo vypíše veřejnou obchodní soutěž na likvidaci vrtu," řekl ředitel odboru geologie ministerstva životního prostředí Zdeněk Venera. Podle něj není jisté, zda bude potřebná částka k dispozici už letos. "Příští rok snad už ano," uvedl.
Lanžhot - Gejzíry slané vody smíšené s ropou a možná i plynem mohou při naplnění katastrofického scénáře zatopit lužní les, kontaminovat spodní vody a zničit život v řece Dyji. Hrozící havárie starého vrtu, nazvaného Lanžhot 3, by navíc měla i mezinárodní dohru, protože Dyje teče do blízkého Rakouska. Pokud nebude starý vrt co nejdříve s konečnou platností uzavřen moderní technologií, bude riziko havárie stále vzrůstat, protože zařízení z padesátých let, jímž je dosud vrt provizorně uzavřen, koroduje a stárne. Stále však chybí potřebných zhruba sedmnáct milionů korun na likvidaci hrozby. "Není možné to nechat tak a myslet si, že je to v pořádku. Není to žádná bomba, ale nepříjemná riziková situace, jejíž řešení nesnese dlouhého odkladu. Je nepřípustné to odkládat léta, bude to čím dál tím rizikovější," upozornil technický poradce generálního ředitele Moravských naftových dolů Jan Blažej. Podle něho by se v případě erupce dostalo do okolí až tři sta tisíc litrů slané vody, možná smíšené i s ropou. "Věřím, že se peníze na likvidaci najdou. Víme, jaké nebezpečí vrt znamená, a nabízíme možnost ho zlikvidovat, i když není náš," dodal. Blažej vysvětlil, že vrt patřil předchůdci Moravských naftových dolů - státnímu podniku. Při privatizaci nepřešel na současnou firmu, ale zůstal státu. "Vrt je asi sto padesát metrů od břehu Dyje. Je to velmi exponované prostředí z hlediska ochrany vod i ochrany přírody," řekl Jan Hluchý z referátu životního prostředí okresního úřadu v Břeclavi. "V hloubce téměř dvou a půl tisíce metrů se vytváří nevyzpytatelné tlaky. Za určitých podmínek je možná erupce. Je to vážné ekologické riziko, bylo by zamořeno celé území. Je těžké určit rozsah škod, ale odstranění případné havárie by přišlo na obrovské peníze," tvrdí Jan Hluchý. "Peníze na likvidaci jsou úkolem pro ministerstvo životního prostředí či průmyslu a obchodu. My spravujeme území, snažíme se peníze sehnat, ale nejsme investorem," uvedl vedoucí kanceláře přednosty břeclavského okresního úřadu Josef Matúšek. "Předpokládám, že se prokáže, že jde o havarovaný nedokončený vrt, za který nezodpovídá žádný soukromý subjekt. Pak ministerstvo vypíše veřejnou obchodní soutěž na likvidaci vrtu," řekl ředitel odboru geologie ministerstva životního prostředí Zdeněk Venera. Podle něj není jisté, zda bude potřebná částka k dispozici už letos. "Příští rok snad už ano," uvedl.
