Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mým dobrodružstvím je divadlo

aktualizováno 
Čtyřicetiletý scénograf a výtvarník Milan David se občas z české scény vzdaluje.
Čtyřicetiletý scénograf a výtvarník Milan David se občas z české scény vzdaluje. To když je přizván na některý z divadelních projektů ve Španělsku, Argentině... V Praze nyní připravil s režisérem Vladimírem Morávkem představení Richarda III. pro divadlo Globe na pražském Výstavišti. A také poprvé v Pardubicích a Praze představil svou fotografickou tvorbu.

Ačkoli jeden den byla slavnostně zahájena vaše výstava fotografií v Klubu solidní nejistota, druhý den po ní nebylo ani stopy. Co se stalo?

No, to je naprosto surrealistická příhoda, úplně nepochopitelná pro mne i pro mé kolegy. Ve zkatce - byl jsem přizván vystavit své fotky v rámci křtu knihy Jirky Kuchaře Santo Daimé, poselství z druhého břehu. Výstava byla domluvená s vedoucím klubu na měsíc, fotografie jsem šéfovi prezentoval a pak dva měsíce připravoval instalaci a vernisáž. Igor Chaun pokřtil knihu a všechno bylo v pohodě - to pravé překvápko nastalo druhý den, když jsem fotky chtěl ukázat přátelům - šéf moje fotografie odstranil, šoupnul ke zdi do šatny. Na vysvětlenou řekl, že jsou nekrofilní a nechal nás vyvést svojí ochrankou z klubu. To už bylo čistě absurdní divadlo...

Stejně jako to, označit fotografie andělů za nekrofilní...

S arogancí bojovat nemá cenu, tak to pouštím z hlavy.... Asi to byla moje chyba, měl jsem vědět, že už to není ten starý dobrý kultovní klub Rádia Limonádový Joe. Poučení pro příště každopádně mám - už jen solidní galerie...

Proč jste se vlastně začal věnovat fotografii?

Scénografie už vám nestačí? Když už mluvíme o scénografii: je jasné, že je to dneska komplexní, dominantní obor sahající do mnoha dalších uměleckých sfér. Všechny ty klipy, reklamy, počítačové hry, 3D aplikace, multimediální výstavy, performace, a samozřejmě divadlo a film - tam všude se projevují scénografické myšlení a principy. Všechno tohle je krásné, ale kolektivní šílenství. Extrovertní. Nedělal jsem nic jiného patnáct let. A s těmi fotkami je člověk najednou sám. Možná to bude znít jako fráze, ale dělám je opravdu z vnitřní potřeby dělat něco svého, osobního, do čeho vám nikdo nemluví.

Z těch vašich fotografií, které přežily jen vernisáž, je jasné, že divadlo nevyužíváte ani jako námět.

Ne, s divadlem to nemá nic společného. To mne neláká. Spíš to směřuje někam k minimalističtějšímu, výtvarnějšímu pojetí. Právě jako ty fragmenty soch. Časem z toho možná bude nějaký příběh. Doufám, že budou doprovázet i chystanou sbírku poezie Lenky Váchalové. Ted jsem koupil v bazaru starej deskáč. Takže tudy...

Pracoval jste docela dlouho i ve Španělsku, v Argentině. Nelákalo vás ani zachycovat pro nás Evropany exotickou realitu Jižní Ameriky?

Ale lákalo a občas to zkouším, v Seville jsem fotil narkomany, prostitutky, transvestity, bydlel jsem totiž v jejich čtvrti. Jenomže při tom je důležitá trpělivost, musíte se sžít s nějakou komunitou, mít jejich důvěru. To umí pánové jako Holomíček, Štreit. Já mám fajn fotky z bordelu, ale zlomili mi tam dvě žebra.

Svoje fotografie jste spojil s křestem knihy, popisující zkušenosti s magií a šamanismem. Máte z Latinské Ameriky podobné zkušenosti?

Vlastně ano - i když jiného druhu. Taky to nebyla zrovna nuda. Teatro Colón, kam jsem byl pozván ke spolupráci na opeře Madamme Butterfly, je jedno z největších a nejslavnějších operních divadel na světě. Na prvním balkoně má desku Gigli, Caruso, Kraus, zpívá tu Pavarotti, Domingo, Carreras a další hvězdy. Hos~jí tu velcí dirigenti a pro Argentinu je to něco jako Národní divadlo, živá legenda. Publikum není ~ : tak nudně ukázněné jako v Evropě, nebojí se křičet bravo nebo získat, jak se komu zachce. Velkolepé premiéry s velmi starou aristokracií, šperky, líčidla; parfémy a tak. Jak mi řekl před premiérou jeden herec, když jsme se na ně dívali dírkou v oponě: Koukej, ti nejsou mrtví, ti jsou jen špatně pohřbení. Trochu dekadentní, konzervativní barák, maličko na spadnutí, ale s velkým stylem a s duší - a to miluju. A taky~ si to dost považuju. Ale jinak byl můj program dost prozaický, práce na projektu, od rána do večera zkoušky, koordinace dílen, hádky s byrokratickým vedením a v noci bary a argentinská vína. No není to šamanismus?

Ve Španělsku jste pobýval dlouho a opakovaně. Jak se vám to vlastně přihodilo?

Do Španělska jsem odjel původně jen na čtrnáct dní, jedna známá mne přizvala na pomoc s jedním představením. Nakonec z toho bylo sedm let. Dostal jsem nabídku působit na divadelní fakultě a podílet se na založení katedry scénografie v Seville. Takže jsem zůstal. Začátky byly těžké, musel jsem se naučit španělštinu zvládnout odbornou terminologii. Ale nakonec to bylo skvělý a osobně mi to dost pomohlo, asi tam někam na jih, do toho jiného životního rytmu, patřím.

K tomu učíte pořád na pražské DAMU?

Tak bych to nenazval. V současné době pouze krátkodobě spolupracuji na programech se zahraničními studenty. Tedy abych to upřesnil - s jedním studentem, absolventem scénografie z Barcelony. Mít jednoho studenta je pohoda a luxus. Když jsem studoval na DAMU já, byl jsem taky pět let jediný student v ročníku, ale to taková pohoda nebyla.

Když máte mezinárodní srovnání - má česká scénografie pořád tak dobrý zvuk?

Ano, díky 60. létům, kdy nás proslavil Josef Svoboda, a díky vynikající škole - DAMU, je česká škola ve světě pořád velice dobře hodnocená. Jenom si myslím, že v současné době už česká divadla zaostávají co do technologií. Je nesrovnatelné, kam postoupila divadla v západní Evropě hlavně v Německu, Anglii, Francii. Třeba light design se u nás vůbec neučí a ani pořádně nemůže, protože v divadlech potřebná špičková technika prostě není.

Jaké máte plány v nejbližší době?

Snad se rýsuje další spolupráce s divadly v Argentině, ve městě La Plata. S kamarádem režisérem, hercem a klaunem z Cirque le Soleil máme nabídku udělat představení v jednom španělském městečku ve středověkém klášteře. S Jurajem Deákem budeme dělat Krvavou svatbu v Ostravě a pak snad možná s Julkem Neumannem v divadle Na zábradlí. Ale to všechno bych nerad zakřikl.

Když tak pořád střídáte města a světadíly, musí tím dost trpět soukromý život?

Můj život je chaotický, ale mně to vyhovuje. Člověk si zvykne cítit se doma tam, kde právě je, a přestane naprosto lpět na věcech. Ve Španělsku jsme bydlel ve čtrnácti bytech, k tomu všechny ty hotely na hostovačkách a divadelní pokoje na oblastech od Moravy po Cheb - víte, že je to inspirativní? A asi to k divadlu prostě patří. Ostatně, o hotelových pokojích vzniká jeden můj soubor fotografií.

Myslíte, že vám to bude vyhovovat pořád, nebo že přeci jen časem zatoužíte po stálém angažmá v jednom divadle?

To už dávno skončilo, angažmá v jednom divadle, ostatně já jsem osobně proti. V divadle se mají režiséři i výtvarníci střídat, z divadel, kde jsou stejní lidé deset let, jsem vždycky trochu na rozpacích. Téměř od začátku své kariéry jsem na volné noze - v životě jsem měl jenom dvě angažmá, ve Zlíně a v Mostě. A jak dlouho mne to bude bavit? Já doufám, že dlouho. Oni výtvarníci, herci a scénografové do důchodu nechodí.


Autor:







Nejčtenější

Heidi Janků a její manžel Ivo Pavlík
Zemřel hudebník Ivo Pavlík, manžel Heidi Janků

V sobotu zemřel hudebník Ivo Pavlík (†84), manžel zpěvačky Heidi Janků (54) a první manžel nedávno zesnulé Věry... celý článek

Paris Hiltonová (Cannes, 20. května 2014)
Paris Hiltonová: Zveřejnění nahrávky sexu mi zničilo život

Dědička hotelového impéria Paris Hiltonová (36) říká, že mohla být druhou princeznou Dianou, kterou miloval celý svět.... celý článek

Jennifer Anistonová (Los Angeles, 7. prosince 2016)
Anistonová: Nechápu, proč se řeší moje bradavky, stojí mi od přírody

Když hrála Jennifer Anistonová (48) v seriálu Přátelé, snad v každé scéně jí stály bradavky. Tehdy ji podezřívali, že... celý článek

Paris Jacksonová na Met Gala (New York, 1. května 2017)
Jacksonová: Jsem normální člověk s celulitidou, jizvami a kily navíc

Dcera krále popu Michaela Jacksona se stále častěji objevuje na fotografiích v předních světových módních magazínech.... celý článek

Brad Pitt a Angelina Jolie (Los Angeles, 9.ledna 2015)
Angelina Jolie a Brad Pitt prý odložili žádost o rozvod

Herci Angelina Jolie (42) a Brad Pitt (53) možná zůstanou manželi. V září 2016 Angelina oznámila, že ze vztahu s Bradem... celý článek

Další z rubriky

Britská královna Alžběta II. slaví 6. února 2017 safírové, tedy 65. výročí na...
Královna je jedinou osobou, která může v Británii jezdit bez řidičáku

Zatímco každý člověk ve Spojeném království, který chce řídit auto, musí mít řidičské oprávnění, královna Alžběta II.... celý článek

Jason Lewis (Benátky, 3. září 2012)
V Hollywoodu jsem se necítil dobře, přiznala hvězda Sexu ve městě

Herec Jason Lewis (46) známý ze seriálu Sex ve městě s radostí opustil Hollywood a začal žít život, na který byl zvyklý... celý článek

Serena Williamsová a Alexis Ohanian na Met Gala (New York, 1. května 2017)
Až porodím dítě, konečně se stanu pravou ženou, říká Williamsová

Tenistka Serena Williamsová (35) pobouřila fanoušky výrokem o mateřství. Na svého prvního potomka se velmi těší a myslí... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.