Už jsou to dva roky od vašeho odloučení s Bořkem Šípkem. Můžete s odstupem času říci, že jste ráda, že k němu došlo?
Nejsem ráda. Jako matku dítěte mě samozřejmě mrzí, že se nám ten trojúhelník roztrhl. Nicméně zůstáváme v přátelském kontaktu, střídavou péči neřešíme. Bořka mám pořád ráda, on nás taky a ta rodina pokračuje, byť s jiným potenciálem. Velmi často se vídáme na chalupě, kde máme dál v jistém smyslu společný domov. Samozřejmě to chtělo čas, než si hlavně Bořek uvědomil, že mu nebudu nic vyčítat, až potom se dokázal uvolnit. Kdyby si teď k nám přisedl, ani nepoznáte, že k nějakému rozchodu došlo. Pořád si ho vážím, jsem ráda, že Artura mám právě s ním, byly to hezké roky, a i když nám není tolik na blízku, pořád má pro nás hodnotu.
Těsně po vašem rozchodu Bořek Šípek prohlásil, že za rozpad vašeho vztahu mohl mimo jiné více než dvacetiletý věkový rozdíl. Myslíte si to také?
Tyhle komentáře mě netěšily. Že za to mohl neúnosný věkový rozdíl, si opravdu nemyslím, nebyla to pravda. Ale na druhou stranu ho chápu, že šlo o snahu něco říct, když se ho novináři na soukromí dotazovali. On je ve své podstatě plachý člověk, který soukromý život neventiluje. Víc se to očekávalo ode mě, popové zpěvačky, ne od architekta. Když se vzdálil, pochopitelně to byl bolestný a traumatický zážitek, ale už po čtvrt roce jsme začali opět být v užším kontaktu. Viděl, že mám snahu a vůli s ním vycházet.
Nebylo to hodně ovlivněno právě tím, že máte společného syna, kterému je dnes už sedm?
Určitě. Bylo by hloupé se mstít bývalému partnerovi prostřednictvím dítěte. Odjakživa se snažím, aby nebyl svědkem hádek. To si ti dva musejí vyříkat spolu. Nicméně mi všechny mámy, které partner opustil, dají za pravdu, že na tom všem je právě nejcitlivější to dítě. A proto je nutné vycházet s jeho otcem i po odloučení. Bořek miluje Artura, já se mu někdy snažím pomáhat ve smyslu, že ho o našem životě informuji, aby pak mohl syna překvapit, že o ví ono či ono, i když u toho nebyl. Je pravda, že to naše odloučení zas takový šok nebylo, i dřív jsme bývali vzhledem k Bořkově profesi často sami.
Jak se mimochodem Artur profiluje, pozorujete, že by se v něm promítaly talenty matky-zpěvačky a otce-architekta?
Nedokážu to úplně posoudit, mnohé má po tátovi, fyzicky je asi namíchaný. Co má ale po Bořkovi, je neuvěřitelná paměť. Myslím si, že to je dobrý dar do života. Má skutečně velkou fantazii, v mnohém je jeho smysl vidění velmi rozvinutý a dětská fantazie mu pracuje doslova na plný koule. Ve škole se mu taky daří, navíc ho baví do školy chodit.
Ještě mi dovolte jednu osobnější otázku, prý se vám rýsuje nový vztah. Je to pravda?
Žádný vztah teď nemám. Kdybych byla zamilovaná, asi bych neměla problém se s radostí svěřit, ale nový člověk po mém boku není. Život mě asi napíná. Nejsem z toho smutná, i když každý máme svý vlny, kdy se sem tam vloudí nějaký ten splín. Když ho pociťuji fyzicky, snažím se proti tomu nějak bojovat, nenechám se vtáhnout do tísně, naopak se snažím naladit pozitivně. Je to důležitý hlavně proto, aby vás nepřestalo bavit i to, co máte rád. Stres a deprese nejsou řešení.
To, co vás baví, je především vaše profese. Co teď čeká Leonu Machálkovou?
Stále jsem v Divadle Kalich, dále to vypadá, že by se na podzim mohl zase vrátit nesmrtelný Dracula, do toho mě čeká muzikál Popelka, což bude můj první muzikál na ledě. Na tuhle práci se nesmírně těším, protože je to představení, které se těší velké radosti a zájmu, navíc na něm budu spolupracovat s partou dobrých lidí. Stále taky koncertuji se svou kapelou, a protože uplynula dlouhá doba od vydání poslední popové desky, začala jsem na nové spolupracovat s Romanem Holým. Jsme ve fázi, kdy oslovujeme další autory a dá-li Bůh, měla by vyjít na podzim, nejpozději na jaře příštího roku. Těším se.
Tři nej Leony Machálkové Syn Artur  Zpívání  Osudový muž |
