Mokřady, vlhká místa, na nichž se vyskytují zvláštní druhy rostlin, patří v přírodě k nejzajímavějším. Lemují potoky, rybníky nebo prameny a dodávají jim zasněnou atmosféru. Takové místo můžete na zahradě nejsnáze vytvořit tam, kde si sama příroda o něco podobného říká: kolem prameniště, potoka anebo na trvale zamokřeném stanovišti.
Nic však není ztraceno ani tehdy, máte-li zahradu na místě, které se nevyznačuje nijak vysokou vlhkostí. V takovém případě si ovšem vyberte místo s alespoň částečným zastíněním. Vykopejte půdu do hloubky nejméně padesát centimetrů a pak jámu částečně izolujte, aby se v ní držela zvýšená vlhkost: buď můžete použít nádobu, například starou vanu nebo sud, nebo dno vyložte pevnou plastovou fólií. Do dna vany vyvrtejte několik otvorů, dno fólie na několika místech proražte - v dokonale izolovaném prostředí by půda mohla zkysnout a kořeny by uhnily.
Pozor na bambus
Pokud se rozhodnete pro betonové dno, použijte asi pět centimetrů širokou betonovou skořepinu bez povrchové úpravy, aby voda mohla mírně prosakovat. Na dno nasypejte vrstvu kamínků nebo štěrku a na ni rašelinu nebo listovku. Na ně pak přijde výživná zemina s kompostem, kterou můžete vylehčit rašelinou nebo pískem. Zvlášť dobře vypadá mokřad tam, kde by vnímavý pozorovatel přírody podobné prostředí očekával: okolo břehů jezírka. Tady se nádoby příliš nehodí, raději použijte fólii nebo beton a vytvořte »kapsy«, které budou navazovat na vyztužené břehy rybníku. Ostatně - ve společenstvo vlhkomilných rostlin se může změnit i zasypaná vodní nádrž, když už z nějakých důvodů nebudete chtít mít v zahradě vodní hladinu. Před výsadbou mokřad pořádně prolijte vodou. Rostliny se sázejí přímo do půdy, podobně jako ostatní trvalky. Pokud se rozhodnete pro některý velmi rozpínavý druh, například exotický bambus, je dobré mu včas postavit hranice. Může je vymezit velká nádoba, která zabrání tomu, aby se celý prostor během krátké doby proměnil v bambusoviště.
K vodě patří kosatce a doutníky
Nejlépe ovšem na vlhkých stanovištích působí ty druhy rostlin, které jsou v podobném prostředí doma i v našich přírodních podmínkách, a jejich příbuzní. Patří k nim například kosatce - ať už žlutý, nebo modře kvetoucí sibiřský či trávovitý, anebo modrobílý kosatec Kaempferův. Na trhu je také řada různě barevných kultivarů od bílé až po černofialovou - odrůdy kosatce sibiřského však zamokřené půdy snášejí jen těžko. Nižším kosatcům pomůžete vyniknout, když je vysadíte na vyvýšený ostrůvek. V bahnitém prostředí jsou doma i různé druhy orobinců - rostlin, kterým se u rybníka říká rákosí. Tam, kde je dostatek místa, se uplatní orobinec širokolistý nebo úzkolistý, který dorůstá výšky až dva a půl metru. Ve skromnějším prostoru je může nahradit orobinec nejmenší. Ten dosahuje výšky od třiceti do osmdesáti centimetrů a jeho hnědé doutníky jsou právě tak dekorativní jako palice jeho větších příbuzných. V pobřežních partiích jezírek nebo potoků přiláká oko i žlutý kulovitý květ upolínu. Různé druhy dorůstají výšek od třiceti centimetrů do jednoho metru a rozkvétají koncem jara a v první polovině léta. Pokud zvolíte rostliny, které jsou v našich krajích doma, vytvoří se za poměrně krátkou dobu přirozeně vypadající společenstvo, které přiláká i živočichy, kteří se v bažinách cítí doma. Je docela možné, že za pár měsíců na vás zasvítí modrá křídla vážky nebo vás probudí kvákání žáby.
Rostliny pro vlhké půdy
* žabník
* blatouch
* ďáblík
* máta vodní
* vachta
* pomněnka
* udatna
* čechrava
* orobinec
* šípatka
* zevar
Nic však není ztraceno ani tehdy, máte-li zahradu na místě, které se nevyznačuje nijak vysokou vlhkostí. V takovém případě si ovšem vyberte místo s alespoň částečným zastíněním. Vykopejte půdu do hloubky nejméně padesát centimetrů a pak jámu částečně izolujte, aby se v ní držela zvýšená vlhkost: buď můžete použít nádobu, například starou vanu nebo sud, nebo dno vyložte pevnou plastovou fólií. Do dna vany vyvrtejte několik otvorů, dno fólie na několika místech proražte - v dokonale izolovaném prostředí by půda mohla zkysnout a kořeny by uhnily.
Pozor na bambus
Pokud se rozhodnete pro betonové dno, použijte asi pět centimetrů širokou betonovou skořepinu bez povrchové úpravy, aby voda mohla mírně prosakovat. Na dno nasypejte vrstvu kamínků nebo štěrku a na ni rašelinu nebo listovku. Na ně pak přijde výživná zemina s kompostem, kterou můžete vylehčit rašelinou nebo pískem. Zvlášť dobře vypadá mokřad tam, kde by vnímavý pozorovatel přírody podobné prostředí očekával: okolo břehů jezírka. Tady se nádoby příliš nehodí, raději použijte fólii nebo beton a vytvořte »kapsy«, které budou navazovat na vyztužené břehy rybníku. Ostatně - ve společenstvo vlhkomilných rostlin se může změnit i zasypaná vodní nádrž, když už z nějakých důvodů nebudete chtít mít v zahradě vodní hladinu. Před výsadbou mokřad pořádně prolijte vodou. Rostliny se sázejí přímo do půdy, podobně jako ostatní trvalky. Pokud se rozhodnete pro některý velmi rozpínavý druh, například exotický bambus, je dobré mu včas postavit hranice. Může je vymezit velká nádoba, která zabrání tomu, aby se celý prostor během krátké doby proměnil v bambusoviště.
K vodě patří kosatce a doutníky
Nejlépe ovšem na vlhkých stanovištích působí ty druhy rostlin, které jsou v podobném prostředí doma i v našich přírodních podmínkách, a jejich příbuzní. Patří k nim například kosatce - ať už žlutý, nebo modře kvetoucí sibiřský či trávovitý, anebo modrobílý kosatec Kaempferův. Na trhu je také řada různě barevných kultivarů od bílé až po černofialovou - odrůdy kosatce sibiřského však zamokřené půdy snášejí jen těžko. Nižším kosatcům pomůžete vyniknout, když je vysadíte na vyvýšený ostrůvek. V bahnitém prostředí jsou doma i různé druhy orobinců - rostlin, kterým se u rybníka říká rákosí. Tam, kde je dostatek místa, se uplatní orobinec širokolistý nebo úzkolistý, který dorůstá výšky až dva a půl metru. Ve skromnějším prostoru je může nahradit orobinec nejmenší. Ten dosahuje výšky od třiceti do osmdesáti centimetrů a jeho hnědé doutníky jsou právě tak dekorativní jako palice jeho větších příbuzných. V pobřežních partiích jezírek nebo potoků přiláká oko i žlutý kulovitý květ upolínu. Různé druhy dorůstají výšek od třiceti centimetrů do jednoho metru a rozkvétají koncem jara a v první polovině léta. Pokud zvolíte rostliny, které jsou v našich krajích doma, vytvoří se za poměrně krátkou dobu přirozeně vypadající společenstvo, které přiláká i živočichy, kteří se v bažinách cítí doma. Je docela možné, že za pár měsíců na vás zasvítí modrá křídla vážky nebo vás probudí kvákání žáby.
Rostliny pro vlhké půdy
* žabník
* blatouch
* ďáblík
* máta vodní
* vachta
* pomněnka
* udatna
* čechrava
* orobinec
* šípatka
* zevar
