Matematika
Početní soustavy
Tolik starostí pro pár nul! Vždyť číslo 2000 vypadá úhledně jen proto, že je zapsáno v desítkové soustavě, která má deset číslic (0,1,2,3,... 9) a kterou dělá významnou pouze zvyk. Existuje však nekonečné množství jiných takzvaných potenčních soustav. Jak by ten náš magický letopočet vypadal, kdybychom si zvykli na jinou? Při dvojkové, která má jen dvě číslice (0 a 1) a která se používá v počítačích, bychom slavili rok 11 111 010 000. V pětkové soustavě bychom měli kulaté 31. století. Když použijeme soustavu sedmičkovou (heptalovou) mající sedm číslic (0,1,2,3,... 6) vyjde v ní rok dva tisíce jako 5555. Neboť: 2000 = 5x7x7x7+ 5x7x7+5x7+5. Pro vyznačení číslic nad devět se pak užívají písmenka takto 10 = A, 11 = B... 35 = Z (dál už je třeba vymyslet vlastní symboly). V šestnáctkové soustavě tedy pak rok 2000 zasvěcení programátoři vidí pro laika dost bizarně: slavili by rok 7D0. A v šestadvacítkové soustavě bychom měli letopočet 2OO. A že je příští letopočet samá nula? Co na tom? Je to pořád jen číslo, a navíc poněkud nedůvěryhodné. Mělo svůj "počátek" v roce 532, kdy přišel římský opat Dionýsus Exiguus s nápadem, že by se měl letopočet počítat od Ježíšova narození. Dnes historici míní, že se Kristus narodil mezi rokem - 7 a - 4. Jak je vidět, blízko pravdy byl Jan Werich, který v jedné předscéně s Miroslavem Horníčkem konstatoval, že: čas je relativní, a lidé si ho vymysleli, aby věděli, od kdy do kdy a co za to.
Jak vypadá číslo 2000 v různých početních soustavách:
dvojková 11 111 010 000
trojková 2 202 002
čtyřková 133 100
pětková 31 000
sedmičková 5555
desítková 2000
třináctková BAB
šestnáctková 7D0
devatenáctková 5A5
dvacítková 500
třiadvacítková 3HM
šestadvacítková 2OO
- pátek 31. prosince 1999
