"Zůstal jsem v naprostém šoku. Nezajištěnou šachtou totiž proletěly trosky stropu, které doprovázely oblaka prachu a špíny přímo na jeviště a do šaten umělců," líčí Pavel Kožíšek.
Všechny rekvizity a kostýmy zmizely pod jednolitou vrstvou bílého prachu. "Když jsem uviděl tu spoušť, myslel jsem, že dostanu infarkt. Prý jsem měl v obličeji úplně bílou barvu a produkční chtěla volat sanitku. Stalo se to totiž v okamžiku, kdy už před divadlem zastavovaly první autobusy s návštěvníky ze všech koutů republiky," uvedl Kožíšek.
Stejně zděšeni zůstali na okamžik i všichni účinkující. Během několika okamžiků se však všichni změnili na uklízečky a záhy je posílila narychlo povolaná profesionální uklízecí četa.
"Všechno se odehrávalo ve zběsilém tempu. Bylo nám jasné, že musíme představení odehrát. K nám do divadla totiž jezdí zájezdy z celé republiky a nemůžeme je jen tak poslat domů. Navíc bylo vystoupení úplně vyprodané. V této situaci každý zapomněl na svoje funkce a všichni bez rozdílu jsme kmitali s hadry a kbelíky v rukou. Nakonec se nám podařilo sehnat uklízecí četu, bez níž bychom to včas nezvládli. Ani to se neodehrálo bez nervů. Dlouhé minuty jsme se totiž nemohli na uklízecí firmu dovolat, neboť telefon byl neustále obsazen," konstatoval Pavel Kožíšek.
"Musel to být neuvěřitelný prohled, když po jevišti kmitaly s kýbly naše přední modelky. Ani moje nejlepší kouzla jim nepomohla," dodal už s úsměvem kouzelník.
