"Se Sobotovými jsme přátelé, znám je i díky mamince - herečce už dlouho. Když mi bylo řečeno, že si s sebou můžu někoho vzít, vzala jsem je. Jsme stejná vlna lidí, máme stejný smysl pro humor a od rána do večera jsme se pořád jenom smáli, bylo to vážně bezvadné. Nakonec jsme zjistili, že nám byl ten týden málo a že jsme si všechno nestihli dopovědět. Nehledě na to, že Algarve je moc hezká destinace," říká Richterová.
Devětadvacetiletá modelka původně chtěla být po mamince herečkou, nakonec se začala neplánovaně věnovat modelingu. "Vyhlédli si mě na jedné pražské diskotéce, brzy nato jsem odjela do Paříže a pak už to šlo samo. Deset let jsem žila a pracovala v Itálii a ve Španělsku, kde jsem hrála i divadlo a měla vlastní pořad v televizi. Teď bych ráda zůstala v Česku natrvalo," vypráví Richterová.
Partnera zatím nemá, na vztahy totiž neměla čas. Ale i tento fakt chce to napravit. "Pracovala jsem a hodně cestovala, skoro jsem se nezastavila. Až teď. Už bych přece jen měla začít trošku žít," plánuje.
Nadšení vystřídal vztek. U Sobotových řádil zloděj
Týden s blonďatou modelkou si pochvaluje i herec Luděk Sobota. "Marta je bezvadná, má opravdu skvělý smysl pro humor. A samozřejmě krásná a ještě k tomu chytrá ženská. Umí asi pět světových jazyků," říká Sobota. Tomu v Portugalsku nejvíc chutnala tamní vína a skvělá kuchyně, především mořské potvůrky, které miluje.
Jeho žena Adriena, které nikdo neřekne jinak než Adina, zase ocenila divoké, téměř liduprázdné pláže, které se tu dají najít. "Nikdy předtím jsme v Portugalsku nebyli, vlastně nás ani nenapadlo sem jet. Jsem ráda, že jsem tuhle zemi poznala a určitě se sem vrátím, stojí za to ji poznat. A ta romantika... Ležet pod skalami, kde máte soukromí, je k nezaplacení. To šly dolů i plavky," prozradila se smíchem.
Po návratu bohužel čekala Luďka Sobotu s manželkou nepříjemná novina - ze zahrady jim kdosi ukradl dva vzácné bonsaje. A to o jeden přišli už před měsícem. "Čert vem ty peníze, člověk z nich měl spíš radost, zdobily nám zahradu sedm let. Nejhorší je zjištění, že vám někdo cizí chodí po vaší zahradě a ještě k tomu to musí být někdo, kdo sleduje naše zvyklosti a pohyb, nebo nás dokonce zná. A to byl doma náš dospělý syn se psem. Muselo se to stát, když s ním byl na procházce."
