Lucky jsem si poprvé všimla při semifinále Miss ČR 2004. Od té doby byla mojí favoritkou a věděla jsem, že ona bude ta pravá, které předám vítěznou korunku.
Nestalo se tak. Pár dní před finále se stala v jejím osobním životě tragédie, kvůli které ze soutěže odstoupila. Prožila si nejhorší období svého života, ale rozhodně se nevzdala. Svou bojovnost předvedla následující rok a vyhrála.
Lucie je naprosto odlišná od svých předchůdkyň. Nepovažuje se za profesionální modelku a svou roli vidí hlavně v pomoci slabším.
Tvé vladaření končí, jak se cítíš?
Už se těším, až předám korunku mé nástupkyni. Musím říct, že celý rok byl pro mě zajímavý a v mnoha věcech výjimečný. Přinesl mi hodně poznání, což mi v určitých směrech otevřelo oči. Něco mě překvapilo nebo naopak utvrdilo v mých názorech.
Myslíš si, že sis ten rok naplno užila?
Určitě jsem si ho užila tak, jak jsem mohla a sama chtěla.
Všechny missky mluví po zvolení o charitě. Ty jsi ale nezůstala jen u slov…
Ano to je záležitost, které se naplno věnuji. Založila jsem nadační fond na pomoc seniorům. Myslím, že roli Miss bychom měli vnímat jinak, než je u nás v Čechách zvykem. V cizině se za tímto titulem schovává reprezentativní osobnost, která úzce spolupracuje s charitami a pomáhá slabším. U nás takto absolutně není. Říkám to z vlastní zkušenosti ze soutěže Miss World, kde jsme se poznávaly s ostatními děvčaty a hodně si povídaly. Také samotná světová soutěž si staví takové pilíře. Osobně si myslím, že úrovně soutěže Miss velmi razantně klesla, obzvlášť v posledních letech.
Líbí se ti role modelky?
Necítím se jako modelka, nikdy jsem jí nebyla. Ano, jsou momenty, kdy se člověk dostává do takové „role“, ale raději bych si zvolila jiné. Ale oceňuji práci modelek, je to těžká řehole a jsem ráda, že ji profesionálně nedělám.
Čeho si za ten rok nových zkušeností nejvíce vážíš?
Měla jsem příležitost poznat několik velmi zajímavých lidí, od kterých jsem dostala příležitost se něco naučit, kteří mě posunuli dále, lidí, kteří umějí pro své sny a myšlenky tvrdě pracovat a zároveň žít kvalitní a naplněný život.
Našla sis přátele mezi lidmi z branže?
Slovo přátelé je zapotřebí vnímat s velkými uvozovkami. Jsou lidé, s nimiž jsem si blíž a pak ti, kteří mi tak blízcí nejsou. To je ale úplně normální a běžné.
Jaké jsou tvé životní priority?
Jsem vyloženě rodinný typ člověka, takže první místo v mém životě obsazují věci týkající se rodiny. Chtěla bych mít samozřejmě báječného manžela a děti. Mít pohodu a klid.
Poslední dobou se mluví o tom, že se straníš společnosti, co je na tom pravdy?
Určitě se společnosti nestraním, vůbec. Čas trávím s lidmi, na nichž mi záleží, které mám ráda, a kterých si vážím .
Luci, děkuji za rozhovor. Doufám, že tě v životě budou potkávat už jen samé pozitivní věci a že zůstaneš taková, jakou tě znám.
