Jak dnes vzpomínám na finále Miss České republiky
Přiznám se, že podrobnosti už si nepamatuji. Možná to bude tím, že jsem přípravy ani samotnou soutěž neprožívala. Byla jsem si vědoma, že nejsem missí typ, takže jsem nepočítala s jakýmkoliv úspěchem. Měla jsem jiné favoritky a sama jsem to brala jako zviditelnění, protože v té době jsem už pět let pracovala jako modelka. Nějakým, pro mě dodnes záhadným způsobem, jsem vyhrála. Mezi lidmi se toho zřejmě hodně traduje, ale s nikým jsem nespala a ani jsem nikomu nelezla do zadku. Možná jsem vyhrála jen proto, že jsem byla úplně jiná. Pamatuji si, že následně nastal kolotoč rozhovorů, přehlídek a každá mladá holka může mít pocit, že bez ní se zeměkoule neotočí. I já jsem ho měla, ale naštěstí jsem si to v hlavě časem srovnala. Rozhodně jsem ale výhru v soutěži Miss zhodnotila maximálně a považuji to za téměř dokonalou startovní pozici pro kariéru v showbyznysu.
Diana Kobzanová
Modeling dříve a dnes
V posledních pěti letech chrlily soutěže Miss nesmyslné množství vítězek. Česká republika je v tomto směru malý trh, práce je málo a modelek moc. Když vejdete do baru, každá druhá holka je modelka a podle toho taky úroveň českého modelingu vypadá. O průměrných modelkách se v bulváru píše jako o topmodelkách nebo sexbombách, to je směšné. Výborných modelek je na českém trhu málo. Pár missek se sice snaží, aby si udržely úroveň, ale jde to těžko. Klienti totiž na svých akcích nejčastěji upřednostňují modelky, které jsou zajímavé hlavně velikostí svých prsou, případně úspěšným partnerem, a velmi aktivně posílají do bulváru fotky z dovolených a obrážejí každý druhý večírek. Já tomu jednoduše říkám, že za flašku rumu přijdou před novináře udělat klidně i stojku. Modeling už není, co býval, a těžko se vrátí do původních kolejí. Před deseti lety byla jiná doba, ale upřímně, to skoro ve všem.
Diana Kobzanová
Moje modelingová kariéra
Modelingu se věnuji dlouhých šestnáct let. Hodně jsem jezdila na veletrhy do Německa nebo Rakouska, ale rozhodně jsem nebyla žádná hvězda. Moji kariéru před soutěží Miss bych vystihla tak, že jsem celkově byla průměrná modelka, která byla na mole nadprůměrná. Byla jsem taky párkrát v agenturách v Paříži, Barceloně, oběhla jsem i agentury v New Yorku, ale nedělo se nic, co by bylo potřeba jakkoliv zveličovat. Rozhodně jsem ale díky cestování a samostatnosti, která je potřeba, poměrně rychle dospěla. Člověk se naučí řešit problémy, procvičí si cizí jazyky a pozná spoustu lidí. Modeling není úplně špatná branže, jen je potřeba ji neprožívat.
Moje životní chyba (focení erotických fotek)
Tehdy jsem to udělala pro peníze, ale dneska to vidím jinak. Nevím, jestli to můžu nazvat fatální chybou, přece jen je to součást mého života. Ale až v posledních letech si plně uvědomuji, že mi to čas od času znovu a znovu otravuje život, že je to handicap. Už bych nic takového neudělala.
Diana Kobzanová
Provokativní kalendář a charita
Zmíněný kalendář jsem představila vloni na podzim. Vydělal kolem dvě stě třicet tisíc korun a výtěžek šel občanskému sdružení Help pes, které cvičí asistenční psy. Letos nic podobného neplánuji, focení mě moc nebaví a navíc mě ani nenapadlo cokoliv dostatečně šíleného vymyslet – nerada dělám průměrné věci. I tak ale Help pes podporuji dál. Podařilo se mi stejně jako vloni přesvědčit Dopravní podnik v Praze, aby tomuto sdružení věnovali několik lítaček na městskou dopravu zdarma. Výcvik totiž probíhá i třeba v tramvajích a každá ušetřená koruna je dobrá. Taky jsem vymyslela velký projekt ve spolupráci s Frekvencí 1. Ten se teď postupně připravuje a představíme ho v listopadu.
Počátky vztahu s partnerem Štěpánem
Seznámili jsme se díky společné práci na rally a vůbec to nezajiskřilo. Normálně jsme se bavili, občas si poslali sms, potom jsme se párkrát potkali a samo to nějak všechno vyplynulo. Dlouho jsme byli jen kamarádi, až se nám všichni okolo začali smát, že už je to kamarádění trapné.
Diana Kobzanová
Náš vztah a založení rodiny
Fungujeme naprosto standardně, já vařím, žehlím, uklízím, pere pračka, nehádáme se, nevyslýcháme se, nelezeme si do mobilu, neděláme si scény, a když chci někam jet s kamarádkou, můžu, a to platí i obráceně. Máme vyvážený vztah bez konfliktů. Ničemu, co souvisí s rodinou, se nijak nebráníme, ale zatím tomu ani nejdeme nějak naproti.
Jak a kde se vidím za deset let
Dvě děti, které už budou chodit minimálně do druhé třídy, normální partner – a bylo by fajn, kdyby to byl Štěpán, zdraví všichni členové rodiny a taky nějaká zajímavá práce. Ale o tu se nebojím, vím, že se neztratím.
Diana Kobzanová
Jaké mám ještě pracovní ambice
V modelingu už nechci nic dokázat. V rámci moderování už mi chybí jen televizní pořad ve všední den v hlavním vysílacím čase, ale jsem zvyklá se nikam necpat. Všechno v mém životě přišlo samo, takže předpokládám, že i kariéra poplyne samovolně. A kam? To se nechám překvapit.
Jak o sebe pečuji
Životosprávu mám žalostnou, diety držet neumím, a i kdybych chtěla, nemám vůli. Cvičit jsem začala až vloni, když jsem si všimla, že mi začíná nebezpečně povolovat zadek. Do fitka chodím zhruba třikrát týdně a díky tomu už mám krásných sedmdesát kilogramů. Nevejdu se tedy už do modelkovské velikosti třicet šest, ale je mi to úplně jedno. Hlavní je, že už se mi neklepe zadek a mám docela sílu, tak bacha na mě!
