Stále jste svobodná?
Je to velice smutné, přátelé, ale můj osobní život je od ledna dost mínusový. Mám sice nějakého milence, který se sem tam něčeho dožaduje, ale já prostě nemám čas. Kdyby večer přijel, tak mu snad řeknu, že ho vítá Karel. Jsem úplně vyřízená žena.
Takže jste spíš "single" typ než rodinný?
Asi ano, a čím dál víc si na to zvykám. Nějak si neumím představit, že bych přišla o ten svůj komfort. S mými biologickými hodinami se taky nic neděje, tak doufám, že se nezblázní v pětačtyřiceti, protože fakt nevím, co bych pak dělala. Asi bych si musela nějaké dítě adoptovat.
Co vám nejvíc ukrajuje z volného času?
Teď určitě sitcom Helena, který točíme pro Novu. Na place jsme dvanáct hodin šest dní v týdnu, takže když do toho mám ještě nějaké představení, makám patnáct hodin vkuse. Vstávám v pět, usínám pozdě, a když domů dorazím, čumím jenom do zdi. Říkám tomu stav "guma gum".
A šrumec vám vyhovuje?
Jo, určitě. Mám ráda práci, která je různorodá. A vzhledem k tomu, že se na Heleně sešla bezvadná parta, tak mě to o to víc baví. Myslím, že nás vybrali dobře.
Myslíte, že je tenhle seriál mezníkem ve vaší kariéře?
Minimálně je to světlo na konci tunelu pro všechny nefotogenické herečky, které si myslí, že nemůžou dostat hlavní roli. Když něco umíte, pak jde všechno. Herečky jsou často přeplastikované krasavy, my jsme ale seriál o normálních lidech a situacích, které denně zažíváme.
Žánr sitcomu vám vyhovuje?
Naprosto. Řekla bych, že jsem vyloženě sitcomová herečka, je to můj styl, protože se tady uplatňují úplně jiné výrazové prostředky. Jinak se pracuje s textem, snažíme se udělat repliky v jednom tahu a do tečky, ty situace jsou jinak postavené. Pravdou je, že sitcom u nás nemá tradici, takže se všichni učíme za chodu, ale ohromně mě to baví. Je to formát přesně pro mě a věřím, že to bude zábavné i pro diváky.
Nedávno jste opustila Dámský klub Frekvence 1. Návrat už tedy nepřichází v úvahu?
Asi ne, určitě tedy ne v tom tempu, které bylo. V rádiu to bylo perfektní, ale bylo náročné být za mikrofonem pětkrát týdně. Přišlo mi to jako stereotyp. To není jako epizodní hraní, kde se pořád setkáváme s někým novým. Ale Frekvenci 1 jsem vděčná, že jsem se naučila moderovat v rádiu, ale ten rok mi stačil.
