Syn Peroutky z Olympiku: Když hraju s kapelou, vzpomenu si na tátu

  • 3
Před dvěma lety náhle zemřel v pouhých 49 letech bubeník Olympiku Milan Peroutka. Jeho bicí zdědil syn Milan (24). Sice na ně nehraje, ale na otce často vzpomíná, když vystupuje se svou kapelou Milan Peroutka Band (MPB).

Pro hudbu se Milan Peroutka mladší nadchnul ve čtrnácti letech, kdy ho otec vzal do nahrávacího studia. „Byl jsem s tátou poprvé ve studiu a sledoval, jak se dokončuje deska. Od té doby mě to úplně nadchlo. Celou desku jsem uměl nazpaměť. Ale dlouho jsem si držel distanc. Pak přišlo zlomené srdce a najednou emoce musely úplně samy jít do písniček. To přišlo samozřejmě a intenzivně a od té doby to drží a není tomu pomoci,“ říká Peroutka.

Otec ho slyšel zpívat, když byl na stáži ve Španělsku. Na syna byl pyšný. Vzestupu jeho kapely MPB se ale nedočkal. „Udělal jsem po jeho smrti nějaké písničky, ale asi je nechci hrát. Pokaždé, když máme vystoupení s kapelou, tak si samozřejmě vzpomenu, podívám si nahoru a řeknu si, že je to dobrý,“ říká junior. „Hrajeme třeba v Malostranské besedě a tam je táta vzadu na plakátě. Jsou tam ty staré plakáty a je to tam pro mě srdeční záležitost. Pořád cítím napojení a myslím na to často,“ dodává.

Koketuje i s myšlenkou, že by se naučil hrát na bicí. „Neumím to, nikdy jsem to s tátou nedělal, ale bicí v bytě mám. Pořád kolem nich chodím, tak je možná jednou vytáhnu a začnu hrát. Jsou to bicí, na kterých táta doma zkoušel, takže jsou odhlučněné. Mám je tam jako vzpomínku.“

Se svou kapelou je Milan Peroutka mladší teprve na začátku. Právě natočili druhý videoklip a chystají první desku. Peroutka je taky herec a objevil se v seriálech Ordinace v růžové zahradě, Horákovi nebo Gympl, takže o fanynky už teď nemá nouzi. Na přítelkyni mu ale čas prý nezbývá a jeho jedinou partnerkou je teď kapela. Štěstí v lásce by mu stejně dle jeho slov příliš neprospělo.

„Osobní život mám teď ve fázi, že to neřeším. Chtěl bych teď nějaký čas pracovat na vztahu s kapelou. Navíc jestli chcete něco dobrého složit, musíte být na tom fakt špatně, jinak to nejde. Umění vždy jde z toho nejšpatnějšího stavu,“ myslí si začínající muzikant.

,