K hudbě Milana Peroutku paradoxně nevedl tatínek bubeník, ale maminka spisovatelka. Ivana Peroutková ho přihlásila do sboru i přivedla ke hraní na klavír. Přesto měl Milan s vystupováním problém.
„Cestou do sboru jsem často brečel a cestou zpátky nezavřel pusu úlevou, že už to mám za sebou. Trpěl jsem při představě, že jednou, nedej bože, budu muset někde zpívat sám. Jezdil jsem na letní hereckou školu a tam jsem se schovával za chatky, když vybírali děti do pěvecké soutěže. Nedovedu popsat, proč to tak bylo,“ řekl.
Zlomilo se to hlavně v roce 2012, když byl na pracovní stáži ve Španělsku. Řešil rozchod, z něhož se snažil vyzpívat. Zpíval v baru a doprovázeli ho španělští kytaristé. Jednou do podniku vzal i rodiče.
„Byl jsem přesvědčený, že to, co dělám, stojí za to, abych jim to ukázal. Zřejmě jsem byl přesvědčený tak, že jsem přesvědčil i je. Tam jsem pocítil, že táta je tomu nakloněn. Vyjádřil mi podporu. Já byl pod vlivem všech těch mých emocí tak odhodlaný, že jsem se dokonce přestal stydět zpívat,“ prohlásil hudebník.
Milan Peroutka v rozhovoru pro Magazín DNES mluvil i o svém tátovi a o tom, jak se rodina s jeho odchodem vypořádala. „Ale nemluvím o tom rád. Ještě pořád se ve mně přitom vždycky něco otevře, a pak na to zase pořád myslím,“ přiznal.
