Mateřské štěstí přináší inteligenci

- Kdopak by nechtěl být inteligentní? Názory vědců na to, jak lze skutečně víc vytěžit z genetického vkladu, se velmi různí. Mnozí považují za klíč k vyššímu IQ četbu knih, jiní mají za královskou cestu k většímu důvtipu využívání internetu, píše německý list Die Welt.
Pozitivní zpráva nyní přichází od vědců z Richmondské univerzity v americkém státě Virginie. Inteligenci podporuje mateřské štěstí, konstatují Craig Kingsley a jeho spolupracovníci. Své bádání ale zatím ověřili jen na krysách. Zjistili při tom, že krysy, které rodily, vykazují zřetelně lepší učenlivost a paměť, než samičky bez potomstva.
K nalezení uschované potravy v laboratorním labyrintu potřebovaly krysí matky jen 42 sekund, zatímco "bezdětné" plnily stejný úkol déle než dvě minuty. Také v dalších pokusech, při nichž se srovnávala "inteligence" samiček, si matky vedly výrazně lépe.
Zvýšená inteligence, jak píší vědci v britském odborném časopisu Nature, je biologicky smysluplná. Na rodičku čeká celá škála nových úkolů, jimž se musí naučit, aby vychovala potomstvo. Rozhodujícím faktorem pro zlepšení výkonů matky jsou podle domněnek sexuální hormony jako estradiol a progesteron, jejichž produkce se během březosti výrazně zvyšuje. V mozku hormony působí na kontaktní místa mezi nervovými buňkami a zlepšují informační tok.
Zda se dají výsledky zkoumání přenášet také na lidské bytosti, zůstává zatím otevřené. Není však zcela nepravděpodobné, že také u lidí příroda uděluje jakýsi inteligenční bonus při péči o potomky.
Pro muže a ženy bez dětí však má věda připravenu útěchu. Dlouhodobé výzkumy ukazují, že se my všichni beztak stáváme stále inteligentnějšími. Vzestup na škále IQ činil v uplynulých 100 letech průměrně tři body za desetiletí. Ten, kdo by na počátku odcházejícího století patřil mezi deset procent nejchytřejších, ocitl by se nyní mezi pěti procenty nejhloupějších, píše Die Welt.