Islámský kalendář: 1. 1. 2000 = 24 ramadán 1420
První den roku jedna odpovídá "našemu" 16. červenci 622 (podle gregoriánského kalendáře), tedy datu, kdy prorok Muhammad odešel z Mekky do Mediny. Islámský kalendář sleduje proměny Měsíce (je tedy lunární) a nedrží krok s astronomickým kalendářem. Předbíhá ho zhruba o jeden rok za 33 let. Obyčejný kalendářní rok se dělí na 354 dní (přestupný rok na 355 dní) a dvanáct měsíců, jež mají střídavě 30 a 29 dnů. Týden začíná v sobotu a končí sedmým dnem - tedy v pátek. V současnosti se tento kalendář používá jako hlavní jen v Saúdské Arábii, v ostatních islámských zemích je za kalendář číslo jedna považován už gregoriánský.
Židovský kalendář: 1. 1. 2000 = 23 tevet 5760
První den roku jedna židovského kalendáře odpovídá 7. říjnu roku 3760 před narozením Krista v gregoriánském kalendáři. Židovští rabíni soudí, že právě tehdy byl podle bible stvořen svět. Židovský kalendář je lunárně-solární, to znamená, že délka měsíců se odvozuje od novoluní, den začíná a končí západem slunce.Rok má dvanáct měsíců a 354 dní. Je tedy o 11 dní kratší než rok solární. Proto se do židovského kalendáře vkládá každý druhý nebo třetí rok dodatečný měsíc. Nový rok vítají židé pravidelně v měsíci tíšri, což je podle "našeho" kalendáře polovina září, 10. září 1999 tedy židé slavili poslední den roku 5759.
ZDROJ: L'ACTU, PAŘÍŽ