Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mádl: Chtěl bych chvíli žít stereotypně

  10:21aktualizováno  10:21
I v největším vedru si musí dávat pozor, aby se neopálil. Má totiž roztočený film a odstín barvy pleti si musí hlídat. Herec Jiří Mádl. Osmnáctiletý mladík, který chtěl hrát hokej, ale místo toho filmem Snowboarďáci vstoupil do světa showbyznysu.

Život mu teď plyne ve zběsilém tempu. Před prací se stihl s přítelkyní Ivetou ukrýt jen na tři dny. Potají.

Na podzim vyjde cédéčko s jeho texty. V diáři má poznámky až do příštího září. Mezi nimi pět filmů. Třeba Jak se krotí krokodýli s režisérkou Marií Poledňákovou. A brzy začne natáčet i Rafťáky, které stejně jako Snowboarďáky režíruje Karel Janák.

* Jezdil jste jako menší kluk na vodu?
Ne, v životě jsem nebyl.

* Počkejte. Vy, Jihočech?
Já vím. Jsem trochu zanedbané dítě. I na lyžích jsem se učil hrozně pozdě. I když jsem hrál hokej, pořádně jsem se naučil bruslit v deseti letech. Často jsme bývali u rybníka, ale sjíždět řeku, a ještě k tomu na raftu, to ne.

* Tak jak jste prožíval trénink ve Slovinsku?
Bylo to úžasný. To se mi na filmu líbí. Člověk pozná spoustu věcí, ke kterým by se jinak nedostal. Ani tak nemyslím rafting, jako spíš canyoning. K lezení skalami a skákání z vodopádů bych se předtím neodhodlal. Tady jsem už trochu musel.

* Proč?
Pořádně nám neřekli, co to vlastně je. Přivezli nás tam a pak už nebylo vyhnutí. Leda vyšplhat na skálu a pak obejít všechny vodopády, což je možná mnohem nebezpečnější. A taky z patnácti lidí už dvanáct skočilo. To jsem nemohl zkazit, byl bych za vola.

* Poslední vodopád měřil dvanáct metrů. Musel jste se hodně překonávat?
Určitě. Odmala se bojím výšek, stačí mi i vylézt na stůl. A pak mám hrozný strach z většího objemu vody. Ale jsem hrdý, že jsem to překonal.

Občas se obracím na vyšší instanci

* Prý jste se před skokem pomodlil.
Ano. Musel jsem se obrátit na vyšší instanci. Povedlo se, žiju.

* V jakých případech se ještě obracíte na vyšší instanci?
Snažím se co nejméně, abych si to štěstí nevymlátil. Tohle bylo po dlouhé době.

* A můžete mi prozradit jiný případ?
To jsou vesměs tajné věci, opravdu mezní situace, kdy si člověk není jistý sebou ani jinými lidmi.

* A když nechcete využívat modlitby a potřebujete o něčem rozhodnout, hodíte si třeba korunou?
Ani ne. Spousta věcí se ukáže sama. Čas u mě plyne hrozně rychle a já pak ani nemám čas nad tím rozhodnutím přemýšlet.

* Takhle vyplynuli i Snowboarďáci?
To byla náhoda. Ti všechno začali. Spoustu věcí jsem pak poznával a zatím jsem nechtěl, aby mě zastupoval manažer. Myslím, že to nejhorší jsem zvládl sám. Zorientoval jsem se. I když jsem párkrát naletěl.

* V čem?
Když jsem něco šel moderovat a věřil jsem, že je to charita. Jenže ona to charita tak úplně nebyla.

* Jste hodně důvěřivý?
Byl jsem. Hned se ke mně nachomýtli lidé, kteří se tvářili jako taťkové, kteří vždycky pomůžou. Ale jmenovat vůbec nebudu. Pak se tomu člověk zasměje, když je vidí každou chvíli lhát. Hned jsem si je odškrtával. Bavím se s nimi, ale už jim nikdy nemůžu věřit. Naopak mám pár lidí, kteří mi ohromně pomáhají.

* Třeba režisér Karel Janák, kvůli kterému jste se pustil do Rafťáků místo do pokračování Snowboarďáků?
Toho se ptám na každý důležitý krok. Jestli brát film, moderování, reklamu. Je to můj filmový otec. A pak se taky radím s kamarádem Lubošem Xaverem Veselým z Frekvence 1.

* Také jste měl mít v jednom rádiu svůj pořad, že?
Jsou to minutové fejetony, příhody, a když nestíhám, tak vtipy. Do konce června jsem to nahrál.

* Poslyšte, jak to všechno vlastně stíháte?
Vesměs nestíhám. Všechno je tak o deset minut později. Jako tahle schůzka. Ale ještě mě to baví. I když nemám žádnou pravidelnost. Chtěl bych aspoň měsíc žít nudný stereotyp.

* Vážně? A bavilo by vás to?
Hrozně. Byl jsem strašně spokojený, když jsem pravidelně chodil do školy a hrál hokej. Měl jsem řád a oboje mě bavilo. Tohle taky, ale už je to hrozná dřina a zodpovědnost.

* Toužíte alespoň po krátkém stereotypu. To pro vás musel být docela šok, skočit do showbyznysu.
Jsem docela přizpůsobivý. Ale ne, byl to skok. Na začátku se moc nedělo, všechno mělo vzestupnou tendenci. Mám čím dál tím víc práce. Ale jsem za to moc rád! Nechci si pokrytecky stěžovat.

* V diáři se vám vrší filmy, dabing, moderování. Když jste šel tehdy na konkurz Snowboarďáků, dovedl jste si něco takového představit?
Ke konci konkurzů už jsem si myslel, že tu roli dostanu. Já jsem totiž kdysi dávno býval hrozně sebevědomej kluk.

* Proč kdysi dávno?
Protože o hokejistech se říká, že jsou namyšlení a vylízaní. To si nemyslím. Ale rozhodně jsou sebevědomí. Já byl taky.

* Dneska už si snad nevěříte?
Člověk má o sobě pochybnosti. Obzvlášť teď před filmy s režisérkou Poledňákovou a před Rafťáky. Mimo několika věcí jsem nic velkého nenatočil a najednou ze mě udělali velkého herce. Musím to potvrdit a z toho mám trochu strach. Necítím tlak lidí, novin, peněz. Ale nechci zklamat člověka, který mi důvěřuje.

* Ve filmu Jak se krotí krokodýli budete hrát postavu Vaška, kterého ve filmech Jak dostat tatínka do polepšovny a Jak vytrhnout velrybě stoličku ztvárnil oblíbený Tomáš Holý. Tohoto „nástupnictví“ se nebojíte?
Nezlobte se, o tom projektu teď ještě nesmím mluvit.

Prohlížel jsem se i v odrazu mantinelu

* Dobře, ještě se vrátím k hokeji. Zaujalo mě, že jste nejprve sbíral kartičky, protože hokejisté na nich vypadali jako novodobí rytíři se zvláštními výrazy. Trénoval jste pak takové grimasy i vy sám doma před zrcadlem?
Samozřejmě! Dívání se do zrcadla, to je základ mého herectví, jestli se to tak dá nazvat. Lidi se mi kvůli tomu hrozně smějou. Člověk u toho ale zjistí, jestli například nepřehrává. I při hokeji jsem v odrazu mantinelu sledoval, jak u toho vypadám.

* I při hře?
Občas jsem mrknul. I když to už je nebezpečný.

* Kolik hodin jste před tím zrcadlem v koupelně vlastně dokázal trávit?
Různě, podle situace.

* Rodina vás musela proklínat, když jste všem ostatním zabral koupelnu.
To platí dodnes.

* Zkoušel jste něco „hrát“ i na rozhodčí při hokejových zápasech?
Já byl největší filmař na hokeji. Vždycky na mě řvali: Barrandov! Tahle taktika v hokeji funguje. Jakmile jsem cítil hokejku v podpaží, lehnul jsem. Na mě bylo nejvíc faulů.

* Když jsme u sportů, kvůli filmu jste se učil na snowboardu, pak na raftu. Co byste se ještě chtěl naučit?
Doufám, že se s filmem ještě dostanu na spoustu míst a naučím spoustu věcí. Člověk nemůže dělat jen jednu věc, jinak ostatní zakrní. Proto se snažím učit i matematiku, i když mi nejde.

* Takže co byste se chtěl naučit?
Kouzlit... Ne, nevím. Chtěl bych umět zpívat. Hudba je můj koníček. Podle mě je to nejvyšší forma umění. Nemůžete na ni sáhnout, je nevratná. Píšu texty. Teď to s kamarádem rozjíždíme na poměry České republiky docela ve velkém.

* Tím kamarádem myslíte spolužáka Adama Vojtěcha, „Kena“ ze SuperStar?
Nesnášíme, když se mu tak říká. Ale je pod tím známý a tomu se nevyhne. Ani já. Dokud nenatočím teď tu sérii filmů, budou mi říkat snowboarďák. Je to logické.

* A ten projekt?
Kamarádíme spolu od dvanácti let, máme napsaných šedesát písniček. V září vyjde singl a na podzim cédéčko.

* Psal jste jen texty, nebo i muziku?
Složil jsem asi tři písničky, ty ale na desce nebudou. Adam je nejen pro mě geniální skladatel. A skvělý zpěvák. Nova z něj vytvořila Kena. Nechali ho na půli cesty a ještě z něj udělali modela, o kterém si lidé budou myslet, že neumí zpívat. A přitom v patnácti vyhrál celorepublikovou soutěž mezi dospělými.

* O čem jsou vaše texty? O lásce?
Některé jsou rádoby státotvorné, ve kterých se člověk na něco potřebuje vyřvat. Některé o lásce. Vždycky se snažím psát ze života, jinak to zní neupřímně.

Nechci, aby mě sláva stáhla

* Říkáte státotvorné texty. Co vám třeba vadí?
Spousta věcí. Teď jsem zrovna dopsal jeden text, mám ho tady v mobilu. Chcete ho vidět?

* Jistě...
Tak třeba druhou sloku. Dávám sbohem prázdným dnům, kdy nás lákal žár nevěrných reflektorů, spálil už tolik tolik snů, jednou budeš sám, jednou napíšu svý Resumé.

* Co tím textem chcete říct?
Nechci věřit jen slávě, nechci, aby mě stáhla. Když člověk napíše text, myšlenky se ucelí.

* Ještě se vrátím k státotvornosti, v jednom rozhovoru jste řekl, že chcete změnit svět. Pořád to platí?
Jo. Ale to se těžko chápe, lidi si ze mě hned dělali legraci. Myslel jsem to trochu zúženě. Na autogramiádách po Snowboarďácích mi došlo, že jsme dostali určitou odpovědnost. Já ani Vojta Kotek se necítíme jako idoly, ale lidi nás takhle berou. Občas nás napodobují. Rád bych šel dobrým příkladem, když mám tu možnost.

* Musíte se tedy hodně hlídat?
Myslím, že ne. Maminka mě vychovala dobře. Nejsem svatej, ale jsem třeba proti kouření. To mi děsně vadí. A když mám tu možnost, že mě třeba pár mladých lidí poslechne, budu se podle toho řídit. Chci pomoct v nějakém programu proti kouření. Ale třeba alkohol piju, tak proti němu nemůžu říct vůbec nic.

* Není vám líto, že při vašem vytížení třeba přijdete o kus studentských let?
Dětství jsem poznal a do dospělácké práce jsem vlítl v šestnácti. To už má člověk rozum. Ale moje třída byla před týdnem v Chorvatsku. To je vrchol na našem gymnáziu. Když odjížděli, volali mi. Já zrovna přišel z natáčení do hotelu. To mi bylo tak líto, že bych brečel. V tu chvíli bych za to všechno vyměnil.

Jiří Mádl s přítelkyní Ivetou

Hvězdy filmu Snowboarďáci Jiří Mádl a Lucie Vondráčková, Český lev - nominační večer, 9. února 2005.

Jiří Mádl s maminkou

Snowboarďáci: Jiří Mádl, Lucie Vondráčková a Vojta Kotek v Lucerně na vyhlášení Českých lvů 2005. (5.3. 2005)

Jiří Mádl a Lucie Vondráčková (5.3. 2005)

Jiří Mádl, Lucie Vondráčková a režisér Karel Janák. (5.3. 2005)

Finalistky soutěže Miss ČR 2005 pózují s hercem Jiřím Mádlem na herecké zkoušce filmu Rafťáci.

Rafťáci Vojtěch Kotek a Jiří Mádl. (15.4.2005)

Jiří Mádl a Vojta Kotek na tiskové konferenci k filu Ro(c)k podvraťáků.

Vojta Kotek, Karel Janák a Jiří Mádl.

Jiří Mádl a Žofie Tesařová, jako bratr a sestra v chystaném filmu Marie Poledňákové Jak se krotí krokodýli.

Jiří Mádl, Ingrid Timková, Miroslav Etzler a Žofie Tesařová - filmová rodinka snímku Marie Poledňákové Jak se krotí krokodýli.

Jiří Mádl trénuje na kajaku.




Nejčtenější

Marta Jandová si roli matky užívá. Práce má na nějakou dobu stopku.
Marta Jandová o dalším dítěti: Nejsem nejmladší a vím, jak to je

Zpěvačka Marta Jandová (43) prozradila, že by si dovedla představit vetší rodinu. S manželem Miroslavem Vernerem (39)...

Paris Hiltonová (Cannes, 20. května 2014)
Paris Hiltonová: Zveřejnění nahrávky sexu mi zničilo život

Dědička hotelového impéria Paris Hiltonová (36) říká, že mohla být druhou princeznou Dianou, kterou miloval celý svět....



Jennifer Anistonová (Los Angeles, 7. prosince 2016)
Anistonová: Nechápu, proč se řeší moje bradavky, stojí mi od přírody

Když hrála Jennifer Anistonová (48) v seriálu Přátelé, snad v každé scéně jí stály bradavky. Tehdy ji podezřívali, že...

Lukáš Krpálek, jeho syn Antonín a manželka Eva (2016)
Manželé Krpálkovi: Hlavně ať druhé dítě není divočák

Je to rok, co Lukáš Krpálek (26) získal olympijské zlato. Krátce před tím se mu narodil syn Antonín, a také proto si...

Dominika Mesarošová
Mužům se líbí má madla lásky, nikdo si nestěžoval, říká Mesarošová

Modelka Dominika Mesárošová (31) je sice se svým vzhledem spokojená, přesto občas ráda něco doladí. Zákroky však prý...

Další z rubriky

Těhotná Lenka Zahradnická a její partner Michal
Lenka Zahradnická je maminkou. Dcera dostala jméno Jasmínka

Herečka Lenka Zahradnická (32) s partnerem Michalem teprve minulý týden pořídili kočárek a dnes už je miminko na světě....

Lindsey Vonnová na cenách Emmy (Los Angeles, 18. září 2016)
Vonnová s Tigerem, Stewartová s milenkou. Unikly fotky nahých celebrit

Hackeři opět napadli telefony celebrit a zveřejnili jejich nahé fotky. Nejnovějšími obětmi útoku jsou lyžařka Lindsey...

Jakub Voráček během otevření fanzóny k mistrovství světa u Galerie Harfa
Syna si užívám, je to milionové dítě, říká Jakub Voráček

Kapitán národního hokejového týmu a nejlépe placený český sportovec Jakub Voráček (27) ustál nedávnou nevěru se...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.