Lucie Bílá: Nejsem stvořena pro samotu

  16:50
Otázka, odpověď, otázka, odpověď. Tak obvykle vypadá rozhovor. S Lucií Bílou však tenhle ping-pong vypadá trochu jinak. Dostane otázku a většinou se rozpovídá tak, že až za dlouho se sama zarazí a zeptá se: O čem jsme to vlastně mluvily? I proto prý rozhovory poskytuje raději písemnou formou. Pro MF DNES udělala výjimku. Proč? Jsou to noviny, které čte můj tatínek, víte?"
Podívejte se do fotogalerie.

Jak se bavíte? Chodíte někam jinam než na povinné večírky a společenské akce?
Nechodím ani na ty večírky.

Kam tedy chodíte?
Když už, tak s někým na večeři.

Ve dvou?
Ano. Během dne jsem totiž pořád mezi spoustou lidí. Takže večer ve dvou je ideální. Taky jsem někdy ráda sama. I když... Sama doma jsem byla předloni o Silvestru, a to mi moc skvělé nepřipadalo. Nikdo mi ani nezavolal. Asi si všichni řekli: Ta se bude někde bavit. Nikoho nenapadlo, že jsem sama doma. Takže teď před posledním Silvestrem jsem si řekla, že se musím nějak spojit s lidmi. Chodila jsem po nemocnicích a dětských domovech. V domovech důchodců jsem zpívala babičkám a dědečkům. Bylo to neskutečně krásný. Jeden děda mi říkal: Tohle je dobrej domov důchodců, tady se i dvanáct let čeká na umístění! Měla byste si sem rovnou dát přihlášku!

To jste všechno zvládla poslední den roku 2001?
Trvalo to do jedenácti večer. To si mě v nějakém tom domově vyzvedl můj přítel, který si mezitím doma četl a čekal, až to všechno obejdu. Asi jen tak nezapomenu na Oázu, to je centrum pro mentálně postižené. Všichni se tam pořád navzájem hladí, povídají si, jsou v neustálém kontaktu. Ve světě mailů a textovek to byl balzám na duši.

Ale mobil snad máte, ne?
To jo, ale jeho zvonění mě stresuje, a tak mám vypnutý zvuk. Víc než na mluvení ho používám právě na textovky. Ale třeba mail, to mi nic neříká, to mě zatím nezasáhlo. Už i telefon je takový hloupý zlozvyk.

Stále dostáváte nějaké ceny. Máte z nich pořád stejnou radost, nebo to už je také zvyk?
Ceny... Rok od roku je to s nimi těžší. Ne snad proto, že mi vadí dokazovat, že si je třeba zasloužím. Těžší je to proto, že tuším, jak mnozí čekají na každičkou mou chybu. Aby si mohli říct, hele, nedostala ji, už je to tady. Bílá jde dolů. Bílá v krizi. Ze všech ocenění mám pořád radost, ale opravdu bez nich dokážu žít. Hůř to jde bez harmonie a klidu.

Nechaly vás klidnou debaty kolem údajně zmanipulované prosincové ankety Český slavík, kterou jste s velkým náskokem vyhrála?
Prý se hlasovací lístky někde vyplňovaly kolektivně... Ať se už přestane mluvit a ať se to prověří a dokáže! Slyšela jsem o tom, ale v té rovině jedna paní povídala"... Nejde o mě, mně neposlala hlas ani maminka. Je mi jen líto těch lidí, kteří anketě věří a posílají své hlasy těm, které mají rádi.

Často mluvíte o tom, že jste patriotka a v Čechách je vám nejlíp. Je to tak?
Mám tuhle zemi ráda jako lásku. Tedy se všemi chybami, negativními vlastnostmi. Někdy říkám, že jsem nepřesaditelná jako Petřín. Mně ten náš květináč se vším vyhovuje.

Zhruba před třemi lety jste nějaký čas bydlela na Floridě. Tam se vám nelíbilo?
To nemůžu říct. Ale třeba Vánoce pod palmami nebyly nic moc. Já potřebuju smrček, a když ne sníh, tak klidně blátíčko. Ale doma. I když Češi mají oproti Američanům jednu hroznou vlastnost. Nestačí jim pomáhat slabším, mají často potřebu komplikovat život silnějším.

Může Klaus za to, když prší?
Chcete se bavit o politice? Proč ne? Na úvod ale musím říct, že jsem si zhruba před čtyřmi lety vysloužila pověst baby, která má politiku v malíčku. Není to pravda. Jen jsem chtěla pomoct někomu, koho zrovna zahnali do kouta. A nemusí to být zrovna profesor Klaus. Jsme národ, který vždy potřebuje najít viníka. Prší? To určitě proto, že Klaus propíchal verzatilkou mráčky. Lidi málo spoléhají na sebe a málo hledají chyby v sobě.

Dá se proti tomu něco dělat?
Každý musí začít sám u sebe. I já na sobě musím pracovat. Třeba hlas mám teď položený nejlíp, jak jsem kdy měla. V mé profesi taky záleží na tom, jak vypadám. Před třicítkou je to ještě zásluha pánaboha a rodičů, po ní jsem za vše zodpovědná sama. Vážím teď osmačtyřicet kilo a mám velmi slušnou kondičku. Hodně lidí řekne, je hubená, protože je v krizi. Prostě to tak vidět chtějí. Uznávám, jsem tvrdá ke svému okolí, ale nejvíc sama k sobě.

Vystoupila byste před letošními volbami znovu veřejně na podporu Václava Klause. Tak jako v televizi před lety?
Myslím, že mě teď nepotřebuje. Tím nechci říct, že jsem byla pro něj nějak zvlášť důležitá. Chtěla jsem mu jenom dát najevo svůj postoj, i když to bylo velmi nepopulární. Pamatuju se, že jsem mu svou podporu vyjádřila ve dvouminutové řeči, na kterou má právo vítěz Českého slavíka. Tolik lidí na ulici si přede mnou ještě neodplivlo!

Čím jste si to vysvětlovala?
Neumíme respektovat cizí názor. Ale to je i v hudbě. No a co, že jeden poslouchá country a druhý je bigbíťák?

Když mluvíte o Václavu Klausovi, říkáte: pan profesor. Berete jej a hájíte tedy spíš jako člověka? Nebo jako politika, šéfa politické strany?
Já jsem se neprala za politiku nebo za ODS. Prala jsem se za pravici. Prala jsem se hlavně za něj.

Hodně příznivců totálně zklamal tím, že s ČSSD uzavřel opoziční smlouvu. Vás ne?
Tehdy asi nebylo na výběr moc řešení. Když někomu důvěřuju, nebudu mu do jeho řemesla mluvit. Zubaři taky neradím, jakou si má na mě vzít vrtačku. Profesoru Klausovi - no, jo fakt mu tak říkám opravdu věřím. Ví, co dělá.

Půjdete k volbám?
Určitě. Kdo nevolí, nemá právo cokoli kritizovat či komentovat.

Příběh jako v přímém přenosu

Máte ve světě showbyznysu nějakou kamarádku, na kterou je vždy spolehnutí?
Mám pár dobrých pracovních známých, ale kamarádku, takovou tu skalní, mám jenom jednu. Kdysi pracovala v téhle branži a známe se už patnáct let. Za tu dobu to je už vlastně příbuzná. S kolegyněmi se spíš míjíme, máme každá tolik práce - přátelství mezi námi není možné vlastně ani technicky.

Nemáte pocit, že ženy z vás mají trochu strach?
Obecně nemám s nikým problém. Je to hlavně tím, že bych asi žádné z nich nevzala její štěstí.

Tedy nikdy byste žádné nepřebrala muže?
Jsem přesvědčená, že štěstí získané na úkor jiného štěstí nikomu nic dobrého nepřinese. Nechci tím ale někoho odsuzovat nebo říkat, že se mu to jednou vrátí.

Jaký podíl má fakt, že umíte zpívat, na tom, že jste oblíbená?
Na to neumím odpovědět. Nemyslím, že bych byla nejlepší zpěvačka v Čechách. Lidi asi mají rádi srdcaře. Možná je to taky tím, že můžou sledovat můj příběh skoro v přímém přenosu. Jako bych byla jejich sousedka. I když na kafe s každým chodit nemůžu, to ne.

Také s vámi každý na ně jít nechce. Nedávno jste v dokumentu GEN vyprávěla historku, jak jste na kafe pozvala nějakou cizí paní a ta s díky odmítla...
Taky teď dostávám spoustu dopisů a pozvání, aby mi to nebylo líto! To je pěkný, ne?

Stále zdůrazňujete, že jste obyčejná ženská. Jak jste reagovala na nabídku točit GEN. Má být o výjimečných lidech, o elitě národa.
Nejdřív odmítavě. Měla jsem pocit, že je to moc brzo. Že by se mnou měli, když už mě chtějí točit, pár let počkat. Jenže režisérka Tereza Kopáčová mě nakonec umluvila a teď toho nelituju. I když mi hodně lidí říkalo, že mi to tam hrozně neslušelo, že jsem měla kruhy pod očima. Ale byly to moje kruhy. Tak prostě vypadám. Diváci mě znají jenom nalíčenou, v parádních šatech. Ale já mám fakt i ten obyčejný život. A kdybych ho nežila, tak nemám o čem zpívat.

Ale vy si písně neskládáte...
To ne, ale třeba Johanku bych si nemohla nikdy tak prožít. Já ji zpívám podle nálady. Dá se zpívat smutně, zlomeně. Taky odhodlaně, bojovně, s touhou, jakkoliv. Ta role mi moc pomohla. Je krásné se z něčeho smutného vyzpívat. Pamatuji si, kolik lidí mi po rozchodu s partnerem před dvěma lety mířilo do obličeje foťákem, aby zachytili, jak brečím. Nedočkali se. Nejenže mi to nesluší, ale já jsem se asi vždycky vybulela předtím při představení. Nejsem člověk, který by nebrečel. Naopak, nemusím si vždycky hrát na tu statečnou.

Emoce dávám najevo. Někdy až moc

Brečíte třeba v kině?
Mě rozbrečeli třeba i Přátelé zeleného údolí.

To ale nebyl film.
Tak Bílý Bim černé ucho. Ne, já nemám ráda smutné konce. Třeba Julii a Romea nemůžu dokoukat.

Natočila jste zatím málo desek, proč?
Někteří kolegové jich za stejnou dobu udělali třeba dvacet. Já jen čtyři, z toho jedna by ani nemusela být.

Která?
Neřeknu, nebudu se přece pomlouvat! Možná jsou čtyři málo, ale desku budu i v budoucnu dělat jen v případě, že budu naprosto přesvědčená o její kvalitě.

Sedí vám spíš písničky ironické, veselé až šklebivé, nebo vážnější či romantické?
Jak kdy. Záleží na dni. Někdy mám chuť na klasiku, a tak si ji dám.

Ale třeba v televizní estrádě musíte zazpívat to, co je v programu. Bez ohledu na vaši náladu.
To ano, musím být taky trochu herec. Když je mi smutno, představím si, že je v sále někdo, komu je ještě hůř. Koupil si na mě lístek a čeká, že mu pomůžu, že mu vrátím náladu. Nemyslím, že je něco špatného na tom někdy hrát. Když mám jít třeba do nemocnice a mám dobrou náladu, taky tam nevkročím rozhihňaná. Ale jinak dávám emoce a pocity najevo spíš veřejně. Fakt je, že někdy to možná přeháním.

Litujete toho pak někdy?
Ani ne. Spíš na takové věci vzpomínám. Jednou jsem měla devětatřicítky horečky, nemohla jsem skoro ani mluvit, natož zpívat. Měla jsem ten večer hrát Johanku, chtěla jsem se omluvit, ale žádná z mých kolegyň nemohla zaskočit. Vypadalo to, že se představení úplně zruší. To jsem zase nechtěla. Na začátku jsem tedy divákům řekla, že mám horečku, a že jestli chtějí, tak jim buď hned, nebo až po představení vrátíme vstupné, protože Johanku spíš odrecituju než odzpívám. Ale nikdo si pro peníze nepřišel. Naopak. Na konci lidi vstali a tleskali jako nikdy předtím.

Myslíte, že máte dost času na svého syna?
Nikdy nepůjdu proti svému povolání, je to můj život, potřebuju ho. Nemyslím si, že na syna mám míň času než ženská s pravidelnou pracovní dobou, která přijde domů a musí prát a uklízet. Já si třeba tyhle práce obstarám dopoledne, a když mu skončí škola, můžu se věnovat jen jemu. Johanka, to jsou čtyři hodiny mimo domov a těch představení není zase tak moc. Navíc mám krásné a dlouhé prázdniny.

Nemůže synovi škodit mediální zájem o vás?
Táta vždycky říkal, že když zpívám, nemám nárok na soukromí. A ani na rodinu, a už vůbec ne na dítě. Jenže mně je jasné, že úspěch má jepičí život, i když ta má jepice žije už docela pěkně dlouho. Nechci se však nikdy jen tak dívat na spoustu krásných cen, vzpomínat u fotek a číst staré rozhovory. Potřebuju, aby můj život se mnou někdo žil, nejsem zrozená k tomu být sama. A díky Filipovi už nikdy nebudu sama. To víte, že už občas někde něco vyslechne třeba od svých spolužáků. Snažím se mu ty věci vysvětlovat. On má tak nádherné otázky... Tak třeba, maminko, já vím, že umřeš dřív. Ale můžeš mi říct, když je vesmír nekonečnej, kde tam na mě budeš čekat? Víš, abych tě neminul?

Jak jste mu odpověděla?
Nechci mu to říkat v novinách a nechci jeho hezkou myšlenku shazovat mojí hloupou odpovědí.






Lucie Bílá.

Lucie Bílá.

Lucie Bílá.

Lucie Bílá.

Lucie Bílá.

Lucie Bílá.

Lucie Bílá.

Autoři:
  • Nejčtenější

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

22. března 2024  19:07,  aktualizováno  20:05

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

24. března 2024

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

26. března 2024  15:14

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila....

Budu upřímná, jedno dítě mi stačí, přiznává Patricie Pagáčová

22. března 2024

Moderuje jenom výjimečně. Patricie Pagáčová se cítí být především herečkou. I když na velkou roli...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Konec konspirací. Diagnóza princezny Kate přepisuje příběh uplynulých týdnů

23. března 2024  17:15

V královské rodině představuje Kate (42) závan svěžesti. Z lavičky v rozkvetlé zahradě vyslala...

Kristen Stewartová a její snoubenka si před svatbou nechaly zmrazit vajíčka

28. března 2024  9:12

Herečka Kristen Stewartová (33) prozradila, že si se snoubenkou Dylan Meyerovou (37) nechaly...

Herci za katedrou: Profesor Hrbolek, fyzikářka a nechybí ani Igor Hnízdo

28. března 2024

Některé jsme milovali, další nám lezli na nervy. Každý z nás měl oblíbené i neoblíbené filmové a...

Labilní Hajská i prvňáček Oliva. Seriálu My všichni školou povinní je 40 let

28. března 2024

Nesmrtelný, kultovní, herecky nabitý a znamenitě napsaný. V My všichni školou povinní si najdou své...

Životních křižovatek je v mém životě spousta, říká herečka Zuzana Kajnarová

28. března 2024

Premium Pro svou práci potřebuje Zuzana Kajnarová nové impulzy, a i proto nezůstává v televizních...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...