Nebudu neomalená, když se zeptám, čím je způsobená vaše nadváha?Odpovím vám takhle: Neexistuje větší lež než ta, že si za obezitu lidé mohou sami. Možná leda ti, co sedí ve fastfoodech od rána do večera. Ale předně je to věc genetického předpokladu. Znám hodně takových, kteří snědí třikrát více než já, a jsou štíhlí. Každý to máme uvnitř uspořádané jinak.
Vám nezbývalo, než si pomoci operací?
V podstatě. Měl jsem tzv. endobarrier, což je věc ve střevě, která dokáže ošálit metabolické procesy. S ní jsem shodil skoro padesát kilo. Teď mám tak deset zpátky. Ale jsem na odtučňovací kúře a chystám se na další zákrok u doktora Beneše.
Co s vámi váš skoro osobní lékař z pražského IKEM provede tentokrát?Tentokrát mi vsune takový drátek s kuličkami do tenkého střeva. A ta věcička zase něco dělá s potravou. Víte, že budu první v Čechách? Někdo holt musí ohledat slepé uličky lidského poznání.
Co čekáte od takové premiéry?
Že bych byl úplně štíhlý? A co se změní? Víc kamarádů mít nebudu, Oscara mi nedají a přirození se mi neprodlouží. Takže na kost hubnout nepotřebuju. Mně by stačilo dostat se pod sto dvacet kilo.
Anebo se vám nechce. Ruku na srdce, pohybu při své práci příliš neholdujete, pravda?
Chodím šest tisíc kroků každý den. A máte pravdu, moc jiného pohybu nemám. Že se podepisuje životní styl, nepopírám. Jenomže ten musí parazitovat na nějakém vrozeném předpokladu.
Když si půjčím váš ironický humor, nebylo by bývalo lepší zůstat muzikantem na štacích, než se stát sedícím, pokuřujícím novinářem?Můžete stokrát o něco usilovat, ale život si stejně napíše scénář bez ohledu na to, co chcete. Víte, jedna věc jsou okolnosti, a pak je to asi nějak předepsané. Já jsem stokrát chtěl být úspěšný muzikant na lokální úrovni a ono najednou přišlo rádio v Brně. Ty nejzásadnější věci v životě, myslím si, stejně neumíme ovlivnit.
