Loskuták je lepší společník než televize

- Pár dní poté, co se v domácnosti spisovatelky Aidy Brumovské objevil loskuták Oskar, se zbláznil telefon: jeho vyzvánění se ozývalo nebývale často, ale ze sluchátka se nikdo nehlásil. Až po několika záhadných "telefonátech" si paní Brumovská všimla, že pronikavé zvonění nepřichází od černého automatu, ale z ptačí klece: učenlivý Oskar si s potěšením opakoval nový zvuk, který se naučil.

Kdo si jihoasijského ptáka loskutáka posvátného pečlivě prohlédne, nejspíš si všimne jeho podobnosti se známým zlodějem třešní - špačkem. Na rozdíl od obyčejného špačka by se však loskuták přistižený při krádeži ovoce možná dokázal ze svých činů obratně vylhat: patří totiž k nejzdatnějším řečníkům v ptačí říši a jeho slovní zásoba se počítá na několik stovek až tisíc. A kromě souhlásek a samohlásek umějí loskutáci dobře zacházet i s tóny a barvami zvuku, takže jim brzy přejde do jazyka nejen pánova intonace a zbarvení hlasu, ale i spousta ruchů, které se v domácnosti běžně vyskytují - od kapajícího kohoutku přes pískající konvici až ke kočičímu mňoukání. Snad proto, že každý soudí druhé nejvíc podle sebe samého, se dřívější učenci domnívali, že hlavním motivem loskutáčí výřečnosti je touha přilákat, "umluvit" samičku. Jiného názoru je však pražský chovatel Milan Strnad: "Samičky loskutáků dokážou být právě tak výřečné jako samci. To ovšem neznamená, že každý z ptáků by byl rozeným řečníkem i mezi loskutáky lze najít nadané jedince, ale i ty, kteří se naučí mluvit jen těžko." Hovorného společníka si z loskutáka vychová jen ten, kdo se mu může věnovat v průběhu celého dne - například ženy v domácnosti nebo důchodci. Pokud se několikrát za den zastavíte u klece na kus řeči, jde učení obvykle rychle, a chcete-li ptáka naučit určitou větu, můžete si pomoci smyčkou nahranou na magnetofonové pásce. Ten, kdo tráví celé dny mimo domov, však večer na bidélku najde jen plachého nemluvu, zábavného asi jako telefonní seznam.

Akvarijní pták

V teplém klimatu jižní Asie si ptáci mohou najít tolik čerstvých měkkých plodů, kolik si zobáček žádá. Podobný jídelníček - čerstvé banány, třešně, ale i kompotované nebo mražené ovoce si žádají i ptáci chovaní v zajetí. Důležité je, aby ovoce bylo čisté a zdravé - ptačí žaludek se s plísněmi a hnilobami nedokáže vyrovnat. Na trhu jsou sice i speciální granule pro loskutáky, ty však představují jen doplňkovou stravu v zimním období. Ke všem ovocným dobrotám by loskuták navíc měl dostat každý den čerstvý příděl vody. "Podle toho, jakou potravu zvíře přijímá, vypadá i jeho trus," vysvětluje Milan Strnad. "Průtokový" loskuták se proto namísto drátěné klece obvykle chová v akváriu, jehož skleněné stěny mu brání znečišťovat okolí. I když jeho skleněný byt je poměrně velký - měl by být alespoň metr dlouhý a šedesát centimetrů široký i hluboký - nesvědčí loskutákovi soužití s jinými ptačími druhy. Jeho dlouhý, špičatý zobák totiž může být pro spolubydlící nebezpečnou hrozbou. Naproti tomu papoušek nebo andulka zase mohou napáchat nenapravitelné škody na loskutákových tenkých nohách.

Hovorný kmet

Loskuták, který si už zvykl na novou domácnost, se rád prolétá po bytě. "Důležité je při prolétávání zatáhnout záclony nebo závěsy," upozorňuje chovatel Milan Strnad. "Zmatený pták by totiž mohl v letu narazit hlavou do skla, a taková nehoda často končí zlomeným vazem nebo jiným vážným poraněním." Dokořán otevřená okna a dveře však loskutákovi nesvědčí, ani když právě není na výletě: studený průvan může na zdraví tropického ptáka napáchat nenapravitelné škody. Náročný a rozmařilý pták se ovšem při dobré péči může stát členem rodiny, který přežije několik psů nebo koček: v přírodě i v zajetí se totiž mohou loskutáci dožít až dvaceti let.

Ve společnosti příslušníků vlastního rodu je loskutákovi dobře, s jinými ptáky by však klec sdílet neměl.

"Samý hroby - samý hroby!" Loskuták, posvátný zahrál jednu z vedlejších rolí i v oscarovém filmu Kolja. Narozdíl od ostatních filmových zvířat si svůj text hravě namluvit i bez pomoci lidského imitátora.