Za tu dobu udělala obdivuhodnou kariéru. Od pořadu Torno sabato, kde neznalá jazyka vystupovala jako hosteska (sledovalo ho deset milionů diváků), se propracovala k hlavní roli ve filmu Christmas in Love (Zamilované Vánoce), který má momentálně v Itálii jednu z nejvyšších návštěvností a posléze i na divadelní prkna.
Přesto zůstává při zemi. „Jsem soudná. Vím, že si mě vybrali taky proto, že italské holky o pár centimetrů převyšuji. Ta postava má být nedostupná a mně to diváci spíš uvěří,“ říká, když o patnáct minut později dorazí na smluvenou schůzku.
Na sobě má džíny a bundu s barevnými nápisy. Čerstvě umyté, ještě mokré vlasy schovává pod kšiltovkou. Vymyká se, ale krasavici a zároveň přítelkyni jednoho z nejpopulárnějších italských herců (Edoarda Costy) by v ní v tu chvíli nikdo nehledal. Až v šatně se z ní začne klubat sexbomba, přesně taková, po jaké touží každý druhý Ital - s dlouhýma nohama a bujným poprsím.
Červený kostým á la Marilyn Monroe, do kterého se souká, její přednosti ještě umocní. Zvlášť na jevišti, kde jí sukni nadzvedává proud vzduchu. Všechny její převleky jsou záměrně sexy - velmi krátká noční košilka i bílé šaty. Svoji roli by Alena Šeredové díky vizáži naplnila, i kdyby na jevišti neřekla jediné slovo. Ale ona ho tam pronese. Nejedno a v italštině.
Pro přítele je to zkouška
Ciao, come ti va la vita? (jak se ti daří) vítá se Alena s lidmi v divadle. Pak zvedá mobilní telefon a v každé druhé větě řekne laškovně cretino (blbče). Nevíme komu, ale Edoardo Costa to zřejmě nebude. S tím si jsou poslední dobou tak vzácní, že jim na zbytečná slova nezbývá čas. „Co můžu dělat? Teď už se z toho nevyvleču. Musím to dohrát. Ale kdybych tenkrát věděla, že budu točit film, tak bych tuhle nabídku asi nevzala, protože toho mám moc,“ přiznává.
Svého přítele bude v nejbližších měsících vídat zřídka. Čeká ji ještě sedmdesát představení v různých městech Itálie. S tím je spojeno cestování. Jenomže po místech, která ji nemůžou překvapit, protože je už navštívila. Zavedla ji tam předchozí práce. „Pokud má náš vztah vydržet, tak vydrží, a když ne, tak je lepší, když to skončí teď,“ říká Alena a začne se líčit.
Nejsem drzá, ale upřímná
Když mluví, bez problémů přechází z češtiny do italštiny. Ale její mateřský jazyk už má měkký italský přízvuk. Sotva odloží make-up, přicházejí jí kolegyně učesat vlasy. Jsou dvě. „Nikdy jsem ten princip nepochopila, ale jedna prostě říká jak a ta druhá to realizuje,“ komentuje jejich počínání herečka. Je stejně bezprostřední jako bývala v Česku. Možná až hubatá. „Spíš upřímná,“ upřesňuje, když svůj názor vyslovím nahlas. „A to se Čechům moc nelíbí,“ dodává.
Do šatny postupně nakouknou všichni členové souboru. Každý pronese něco v češtině. Alena jim opravuje drobné gramatické chyby. Jiný na jejím místě by se už plně soustředil na roli. Ale Alena se nestresuje. „Nejsem typ trémisty. S tímhle naštěstí problém nemám,“ říká. Bojí se jen toho, aby na jevišti nezačala mluvit česky. Bohužel, její obavy se naplní. Namísto buona sera pronese dobrý večer. Ani o tom neví. A Italové? Ti si nejspíš myslí, že je to součást jejího výstupu.
O přestávce se k Aleně přihrne Gianfranco D'Angelo a mezi oběma herci nastává slovní přestřelka doprovázená typickou italskou gestikulací. Nejraději bychom tu nebyli. Z emocí, které oběma cloumají, tušíme, že řeší něco nepříjemného.
Jsme však na omylu. „Akorát jsme si říkali, jak budeme hrát v druhé půlce tu postelovou scénu,“ uklidňuje nás Alena. „On to klidně takhle za pochodu předělá?“ ptám se nevěřícně. „Klidně. On se to snaží pořád vylepšovat,“ dodává. Bere to s humorem, ale nezastírá, že je to náročné. Zvlášť když Gianfranco s oblibou mění nejen hereckou akci, ale i dialogy. Nutí tak svoje partnery improvizovat. „Musím být na jevišti neustále ve střehu a poslouchat, co se říká. Spousta herců to nedělá. Když máš svůj text naučený a říkáš ho pořád dokola, tak to teoreticky nemáš zapotřebí,“ vysvětluje. „Já mám dobrou paměť, text si pamatuji, ale nemám ještě dost bohatou slovní zásobu. Takže když musím na změněnou narážku odpovídat jinak, může nastat problém,“ dodává Alena.
Nevaří a nebydlí sama
Na Sicílii divadelní představení začínají pozdě. V Teatro al massimo se hraje až od půl desáté. Konec je kolem půlnoci.
Protože před vystoupením nikdo z herců nejí, jsou při děkovačce pořádně vyhladovělí. Jejich mysl se upíná k jedinému - jídlu. „Palermo je v podstatě vesnice,“ říká Alena. „Nemůžeme si vybírat. Budeme rádi, když budou mít ještě někde otevřeno.“ A společně míříme do nedaleké pizzerie. Během pár minut je stůl obložený lákavými předkrmy. Rozlévá se kvalitní bílé a červené víno. „Miláčku, miláčku...,“ pokřikují na Alenu její kolegové, a když zvedají skleničky, přidávají šišlavě: Na zdraví! Alena si nakládá na talíř obalované artyčoky, salát z mořských plodů, které se naučila jíst až tady v Itálii, a grilované cukety s česnekem. Sama takřka nevaří. Ale zítra prý udělá výjimku. Bude „vyrábět“ fazolovou polévku. Jí decentně, což jejím kamarádům nedá a vnucují jí přeslazené cukroví. „Asi se bojí, abych nezhubla,“ utrousí modelka.
Jedl jsi málo nebo moc, tvůj problém. Celková útrata se dělí rovným dílem mezi všechny přítomné. Každý dává ze svého dvacet eur.
Platy jsou horší než v Česku
Pro někoho je tahle částka směšná, pro druhého příliš. Pro srovnání: vstupenka do divadla přijde na pětadvacet eur, do kina stojí sedm. Herecký plat je tady ještě mizernější než v Česku. Alena však byla najata jako hvězda, takže je na tom podstatně líp než její kolegové.
Musí si ale stejně jako ostatní sama financovat ubytování a stravu. Na cestovné jim společnost přispívá. Každý šetří, jak může. Někdy se domluví dva tři kolegové a pronajmou si společný byt. Alena bydlí v Palermu s herci Gabrielou a Giuliem. „Mohla bych si dovolit samostatný byt, ale bylo by mi v něm asi smutno. Takhle mám s kým zajít na kávu nebo na procházku,“ ukazuje odvrácenou tvář své profese.
Míjíme obrovskou budovu - nádherné divadlo, ve kterém dnes dávali Verdiho. Karabiniéři, kteří před pár hodinami vítali u vchodu dámy v nákladných róbách, rozpoznávají v Šeredové svůj idol. Měli by působit důstojně, ale nemohou si pomoci: „Alena, ciao Alena,“ pokřikují a loudí podpisy. Alena se zastaví, podepíše, zapózuje... Je to pro ni denní rutina. Díky kalendáři pro časopis Max, v němž se objevila tak, jak ji Bůh stvořil, práci v televizi a reklamní kampani na plavky Triumph, kdy její plakáty visely na každém rohu, je tu veřejně známou osobou. Stejně jako v Česku.
 Alena Šeredová |
 Alena Šeredová s bývalým přítelem Bořkem Slezáčkem. |
 Alena Šeredová |
 Jadran Šetlík: Alena Šeredová. |
 Alena Šeredová se objevila odhalená na titulní straně časopisu Max v lednu 2004. |
 Modelka Alena Šeredová se svým advokátem Petrem Tomanem na chodbě Obvodního soudu pro Prahu 3. |
 Modelka Alena Šeredová |
 Modelka Alena Šeredová na chodbě Obvodního soudu pro Prahu 3. |
 |
 Alena Šeredová se objevila odhalená v kalendáři časopisu Max pro rok 2005. "Byla to prestižní záležitost. A navíc dobře zaplacená," říká. |
 Česká modelka Alena Šeredová na titulní straně říjnového vydání pánského časopisu Max. |
 SVŮDNÁ MODELKA. Alena Šeredová v divadelní inscenaci Dáma v červeném vystavuje na odiv svoje sexy tělo. |
 PŘED DIVADLEM. Alena Šeredová před italským divadlem, kde hraje hlavní roli v inscenaci Dáma v červeném. |
 PŘED DIVADLEM. Alena Šeredová před italským divadlem, kde hraje hlavní roli v inscenaci Dáma v červeném. |
 V POSTELI. Hlavním partnerem je Aleně Šeredové v divadelní inscenaci Dáma v červeném italský komik Gianfranco D'Angelo. |
 AUTOGRAMIÁDA. Alena Šeredová se v Itálii podepisuje svým fanouškům, mezi které patří i italští karabiniéři. |
 SVŮDNÁ MODELKA. Alena Šeredová v inscenaci Dáma v červeném vystavuje na odiv svoje sexy tělo. |
