Na něco takového dnes nemá ani Bill Gates, natož Václav Havel. A tak už nerozhoduje cena, nýbrž originalita a mediální sledovanost. Originální, stylová svatba - toť vánek, který dokáže zadout do vyhasínající slávy nejedné populární umělkyně a rozdmychat tam nové jiskry, někdy i plamen. Proto v těchto kruzích připadá na celém světě, jakož i v Česku, více sňatků na hlavu než v běžné populaci. Někdy i dva za rok.
Jenže vystrojit veselku, jaká tady ještě nebyla? To se lehko řekne, ale hůř udělá.
Manažer populární umělkyně nebo umělce sedí ve své pracovně a mozek se mu hýbe v lebce jako plž v ulitě. Sehnat snoubence nebo snoubenku, to není problém, ale co dál? Skoro všechno už tu bylo: svatba na dně mořském i na vrcholku velehor, svatba ve vlaku, v letadle i v ponorce, nudistická svatba i svatba v polárnickém...
Zoufalý manažer sahá z nedostatku inspirace po čtvrtletníku Nevěsta, který nese podtitul Magazín pro vaši svatbu. „Iveta Bartošová věří na lásku na celý život,“ stojí na titulní stránce. „To ti tak věřím, nestydo,“ říká si manažer, „ale jako motto to není špatný.“ A udělá si poznámku. Je to však málo. Co tu máme dál? Aha.
Zpěvák a herec Roman Vojtek: Láká mě svatba v Karibiku. Pche! Už vidím ty titulky v National Enquireru: Czech Pop Star On Love Isle! Beachside Ceremony For Swimming Celebs... A což teprve kdyby tě o svatební noci sežral žralok, kocoure? New York Post by psala Grief, Grief For Doomed Groom. To určitě. Úplná blbost. Co tu ještě píšou?
Čekání na miminko: také svatba v jiném stavu má své kouzlo... Rád věřím, ale to už do léta nestihneme, alespoň ne tak, aby to bylo vidět pouhým okem. Co takhle zasnoubit se a pak přivést do jinýho stavu jinou? Hmmm, dobrej trik. Ale hrome, vždyť tohle už udělal ministr Březina, než si vzal Báru Nesvadbovou. Shit!
Co ještě říká ta Bartošová? „Když si sním o svatbě, někdy mám pocit, že by měla být obrovská, jindy zase úplně malinká a nenápadná. Pokud se ten den povede, je nepochybně krásnou vzpomínkou na celý život.“ No, tak ty mi asi nic neporadíš, Iveto. Moment! Co kdyby šla jako svědek nevěsty lvice Elza? Nebo aspoň dalajlama...
A tak to jde hodiny, dny i celé týdny, dokud náš manažer nedostane kloudný nápad. Dohodne čas a místo svatebního obřadu. Pak je nejdůležitější začít chystanou veselku pečlivě tajit. Dělá se to tak, že se obvolají redaktoři společenských rubrik, kterým se sdělí, že svatba se bude slavit koncem července kdesi v Posázaví. Přesné datum a místo je však top secret. Jedině tak mají snoubenci jistotu, že se k obřadu dostaví příslušní žurnalisté v plném počtu a zpraví o něm i čumily a drbny v té nejzapadlejší vísce.
Dozněl svatební pochod a svatebčané se rozjeli domů. Pozitivní energie svatby slavných však stále působí. Bulvární tisk začíná preludovat na seifertovské téma: Kytice zvadla a opadává, jak je to smutné, když se někdo vdává... Mezi novomanželi to, zdá se, nějak skřípe. S cizí ženou v cizím pokoji... Čím dál častěji se na veřejnosti objevuje ve společnosti XY...
Vyvstává zkrátka nutnost chystat mediální rozvod a další mediální svatbu.
 Ivetu Bartošovou si zatím nikdo nevzal, ale vdávat by se asi chtěla, jak nasvědčuje titulní foto časopisu Nevěsta |
