Z parníku si prohlédnete, co z auta neuvidíte

Někdo se po čtyřiceti odpracovaných letech chystá do důchodu. Kapitán Jaroslav Strnad si ještě musí nějaký ten rok počkat a naplout pár stovek kilometrů po Vltavě, i když už má na hladině těch čtyřicet let za sebou. Je mu třiapadesát let a pracovat na lodi začal už ve třinácti. Vyprosil si tehdy od matky souhlas, aby mohl strávit prázdniny jako brigádník na malé motorové lodi. Od té doby prošel všemi profesemi, které jsou na lodi třeba. Už více než dvacet let šéfuje parníku Vyšehrad jako kapitán. "Neřeknu přesně, co je na tom krásného. Ale když vás ta řeka chytne, už vás nepustí, " říká.

* Jak se za čtyřicet let změnila Vltava?

V posledních letech se určitě mění k lepšímu. Je vidět, že su lidé začali zajímat o korytu řeky, opravují se břehy i stezky. Těmi šlo projít Prahu kolem vody, pak úplně zárostly a dnes se obnovují.

* Zlepšila se i kvalita vody?

Já se koupu celý život ve Vltavě a nikdy jsme z toho neměl žádnou nemoc. Lidé, co říkají, že Vltava je, nebo byla, špinavá, se velice pletou. Vltava je tmavá řeka, proto nemůže být vidět až na dno. Stane se, že po dešti přijde z Berounky nebo Sázavy trochu zeminy, a pak to vypadá jako bahno. Ale rozhodně to není špína.

* Jak moc se za ta léta změnily lodě?

Ted jsou technicky dokonalejší. Vzpomínám si, že dříve, když se topívalo uhlím, vypouštěly se kaly rovnou do řeky. Dneska se musejí zachytit do nádrží, které se vyvážejí: Možná i to přispělo k tomu, že se řeka vyčistila.

* A turistů přibývá, nebo ne?

Cestujících je sice dost, ale oproti dřívějšku zase ne tolik. Asi proto, že existují i jiné možnosti, jak strávit víkend nebo odpoledne.

* Co vede lidi k tomu, že jdou na parník?

Těžko říci. Mají rádi vycházky, tak to občas pozmění tím, že se svezou. Dneska je doba zrychlená a tam, kam dojedete autem za hodinu, jedete parníkem mnohem déle. V klidu si můžete prohlédnout, co z auta nevidíte.

* Jakou trasu byste doporučil vy?

Skoro celý život jsem jezdil na Slapy. To ráno odjedete z Prahy, vrátíte se večer. Nejen, že jste celý den na čerstvém vzduchu, ale úplně vás mine i takový ten pražský shon.

* Ruch velkého města se na řeku nedostane?

I tady musí být člověk ostražitý, protože na řece není sám. Lidé si půjčují kajaky, lodičky, šlapadla a pak, když nejsou v dostatečné vzdálenosti od plavidla, se pletou do cesty a přidělávají nám starosti.

* Na řece neplatí žádná pravidla provozu; jako třeba na silnici?

Samozřejmě, že jsou. To se učíte, než získáte patent kapitána. Kdo si ale půjčí lodičku na jedno odpoledne, tak je nezná. Většinou to dělají cizinci, že nám vjíždějí do plavební dráhy.

* Jezdí parníky po řece vpravo, nebo vlevo?

Měly by plout vpravo, ale záleží, kde jedete. To má svá pravidla a je těžké to vysvětlovat.

* Máte strach z nehody na vodě, přece jenom dvě stě li dí nemá ve voze ani ři dič autobusu?

Teoreticky by se mohlo stát, že do sebe dvě lodi narazí. Ale od čeho máme vysílačky? Dá se domluvit. A kdybych měl mít z každé jízdy s plným parníkem strach, jezdit bych vůbec nemohl.

* Míváte i na Vltavě "muže přes palubu

Ano. Dřív jich bývalo mnohem více, v poslední době už naštěstí lidé skáčou méně.

* Co je k tomu vede, že nastoupí na parník a pak skočí?

Občas to bývá alkohol, který jim dodá odvahu, a pak sázky. Je skupinka deseti lidí, kteří se začnou vzájemně hecovat, až někdo z nich skočí.

* Jak to řešíte?

Buď si ho všimneme, pak se pro něj vrátíme. Nebo když vidíme, že plave ke břehu, hlídáme ho, jestli doplave. Nejhorší ale je, když člověk začne zmatkovat a leze pod lod'... Dost jich na břeh doplave, pár lidí už takhle utonulo.

* Přidělávají vám skokani hodně starostí?

Určitě. Zvlášť, když se něco stane. Pak následuje vyšetřování, proč skočil, kde byla posádka, co dělala, jestli byly dodrženy všechny předpisy a lod' v pořádku.

*! Už se stalo, že vám utonul pasažér?

Mně ne, ale mému kolegovi ano. A bylo to nepříjemné pro všechny. Ten člověk závodně plaval, přesto se na břeh nedostal.

* Co si o skokanech myslíte?

Neodsuzuji je. Pro někoho je takový člověk hrdina, pro mě spíš trouba.