Táňa Fischerová má lokty a politiky se nebojí

"Nemyslete si, že umělecký svět je uplně čistý, " přiznává Táňa Fischerová.  "I tam musíte mít lokty a je možnost propadout, pokud se dáte. Takže si myslím, že mám docela slušnou průpravu. Ze svého světa si do politiky nesu jednak jistou odolnost, ale především znalost lidských povah. Také jistý nadhled humoru a zdravou poctivost vytrvat, jsou-li zrovna nepříznivé podmínky. Nemám strach, že mě tento svět semele," svěřuje se svými pocity herečka.

Výkon poslanecké funkce je velmi časově náročný. Oblíbená herečka však chce všechny sliby voličům naplnit. S divadelními rolemi v divadle Lyra Pragensis se proto rozloučí.

" Vím, že je to problém. Samozřejmě vím, že obojí dohromady nepůjde. Poslanecká funkce není vedlejšák a neberu ji tak, že si budu někde hrát a sem tam si odskočím do parlamentu. Přesně naopak. Devadesát procent mé práce bude v parlamentu. Ve sněmovně máme těsnou většinu sto jedna hlasů. Tím, co se stalo, musím být velmi blízko. Představte si, že budu hrát, někdo mi do divadla zavolá a já řeknu divákům: počkejte chvilku, jenom to odhlasuji a vrátím se. To nejde. Rozhodla jsem si ponechat jen tři zásadní představení v Lyře, která by asi beze mě zanikla, a pokud to půjde, tak adventní koncerty. To je všechno. Svou uměleckou kariéru zatím končím," usmála se herečka.

Získání poslaneckého mandátu rozradostnilo řadu hereččiných příznivců. Její nejbližší však velkou radost neměli. "Moje rodina reagovala s velkým smutkem. A to je můj největší problém. Jestliže jsem ochotna obětovat svoji uměleckou kariéru, tak nejsem ochotna obětovat svoji rodinu. Mám syna s postižením a jednaosmdesátiletého tátu. O oba se musím starat a žít s nimi. Bude velmi těžké to skloubit, ale nechci je poškodit. Nechci nás všechny připravit o rodinné zázemí. Navzájem se velmi potřebujeme," svěřila se Táňa Fischerová.

Umělkyně je známá svými aktivitami v charitativních organizacích. Jako politička se chce soustředit na sociální oblast. Tvrdí, že vyznává vyšší hodnoty než peníze.

"Nejvíc mě u nás štve egoismus, sebestřednost a pocit, že jsme na světě jen pro své osobní štěstí na úkor druhých. To je jistá rakovina. Pořád si myslím, že je třeba těm, co neměli takové štěstí, umožnit vzdělání a pomoci. Je potřeba se dělit s ostatními a pomáhat jim k určitému vzrůstu. Nikdy jsem neměla moc peněz, protože jsem místo vydělávání zvolila svobodu. Pokud je mám, tak jsem si dobře vědoma toho, že je mnoho lidí, kteří jsou tom opravdu zle, a ne vlastní vinou, jak občas někdo tvrdí. Mám-li to štěstí a mám větší majetek, tak je mou povinností podporovat penězi programy sdružení a občanskou společnost, aby se rozvíjela. Tímto způsobem se dívám na majetek. Naučila jsem se tak ctít jiné hodnoty, než jsou pouze peníze," zamyslela se herečka.