Libuše Šmuclerová: Neplakala jsem

  • 20
Všude kolem ní běží televizní život, obrazovky vysílají z každého rohu. Ona sedí ve své kanceláři a počítá svoje poslední hodiny v Nově. "Nebýt rozhovoru s vámi, už bych se neohlížela," říká a během čtyřhodinového rozhovoru vůbec nepřipomíná ženu, která má pověst tvrdé a prudké manažerky.

Slyšel jsem, že jste se loučila se zaměstnanci Novy téměř s pláčem. Je to pravda?
Já jsem neplakala. Mně se jenom v jednu chvíli zlomil hlas a objevily se slzy. Ale není to tak, že bych se rozplakala.

A kdy se vám zlomil ten hlas?
Když jsem mluvila o tom, že podobné pocity, jaké mám teď při loučení s nimi, budu zažívat, až budu vyprovázet osmnáctiletou dceru do světa a budu si muset říct, že už je samostatná a dospělá.

Není to tak, že Libuše Šmuclerová přece nemůže narušit mýtus tvrdé a přísné manažerky?
Určitě ne. To by se mi při loučení nelámal hlas. Ukládám si Novu někam hluboko do sebe. Ale myšlenkami jsem už úplně jinde, tato část života je už za mnou.

Neříkejte mi, že necítíte alespoň nostalgii nebo lítost z odchodu...
Necítím. Nechci, aby to vypadalo, že se před vámi snažím vypadat v úplné pohodě. Ale nebýt rozhovoru s vámi, už bych se k Nově nevracela.

Nebylo by přirozené vracet se myšlenkami k Nově?
Ale já se nikdy nevracím k tomu, co bylo. Možná mě i Nova vycvičila, že se musím zabývat minutou, která následuje. Když se mě někdo zeptal, co Nova večer dává, neuměla jsem odpovědět. Paradoxně jsem to nevěděla, protože jsem v tu chvíli řešila, co bude vysílat za dva, čtyři měsíce.

Nejste k sobě příliš tvrdá?
Říká se to o mně, já vím. Možná jsem spíš člověk, který si máloco a málokoho k sobě pouští.

Neříkejte, že někdy nebýváte naměkko.
Mám docela ráda jednu citaci: Jdi do boje vesele, neboť mrtví, kteří se neusmívají, jsou oškliví.
(V té chvíli přichází Libuši Šmuclerové SMS zpráva.) Přišla mi data, jaká byla o Vánocích sledovanost Novy.

A jak jste dopadli?
Skvěle, protože jsme prohráli pouze na Štědrý den večer. To jsme očekávali, protože jsme neměli vlastní pohádku. A když televize vlastní pohádku nemá, tak musí zákonitě večer prohrát. Ale jinak jsme byli nejlepší.

Proč jste neměli pohádku? Znamená to, že ani mocná Libuše Šmuclerová a řada osobností spojených s Novou nedokáže připravit jedinou pohádku?
Pohádka, to je běh na dlouhou trať, musíte ji točit s dvouletým předstihem. A nám chyběl pořádný scénář. Najít opravdu dobrý scénář na pohádku, která by se navíc dala natočit za rozumné peníze, je kupodivu těžší, než se zdá.

Seděla jsem na tygrovi

Jak se stane, že člověk skončí na Nově po jedenácti letech takřka ze dne na den?
Čtyři dny po oznámení vstupu americké společnosti CME do Novy si se mnou zástupci vlastníků Petr Dvořák a Jiří Šmejc dali schůzku v hotelu Paříž. Sedli jsme si a po několika minutách se dohodli.

To vypadá až příliš idylicky. Co vám vlastně řekli?
Začali poměrně rychle s tím, že nebudeme chodit kolem horké kaše. Ale nechtějte po mně, abych tento rozhovor tlumočila, to se nedělá. Součástí dohody je i tisková zpráva, proč jsem skončila. Naprosto odmítám znění, že bych sama od sebe rezignovala.

Necítíte se po jedenácti letech unavená?
Ne, to ne. Jistě, celá léta jsem si připadala jako někdo, kdo naskočil na tygra a nemohl nikdy seskočit. Cítím, že ze mě spadlo velké břemeno. Ale mám takovou povahu, že chci na tygra opět naskočit.

Jste spokojená s tím, co jste z Novy stvořila?
Nestydím se za to. Jestliže si Nova kdysi dala do vínku, že bude diváky bavit, není přece nic špatného na tom, že to dělá. Bez zábavy není život normální. Často jsem ale říkala, že nejsem spokojena nikdy s ničím, s téměř žádným pořadem. Zároveň si myslím, že z Novy vznikla velmi zdravá televize s nejvyšší sledovaností v Evropě. Bylo mi ctí i potěšením k tomu přispět.

Co vás na ní fascinovalo?
Mě televize nefascinuje. Znám ji svlečenou, bez iluzí. Já ji společně s ostatními strojím jako baletku před vystoupením, vkládám slova, aby na pódiu excelovala a divák se do ní zamiloval. Jasně, je to sexy holka, ale takových je víc.

Nelitovala jste někdy, že jste na Nově nechala přes deset let života?
Poslechněte, vy se mnou mluvíte jako se starou babičkou, co bilancuje před smrtí. K ní se nechystám a na memoáry mám také ještě dost času.

Nechtěla jste být někdy novinářkou?
Dnes mě láká televizní grafika víc než novinařina. Kdybyste se mě zeptal před pěti lety, tak bych odpověděla, že kdybych se mohla rozhodovat, chtěla bych být například zpravodajem CNN.

Vyměnila byste to tehdy i za šéfování na Nově?
Kdybych si mohla před pěti lety bez omezení zvolit, co chci dělat, chtěla bych být novinářem typu Jaromíra Štětiny, který se pohybuje po světě a dělá reportáže.

Myslíte si, že byste byla dobrá?
Fíha, to nevím.

Železný chtěl poručit větru dešti

Neozval se vám teď i váš dlouholetý šéf Vladimír Železný?
Neozval. To není jeho styl. Naposledy jsem ho viděla před půlrokem, možná před rokem.

Kdybyste se potkali, nepřešel by raději na druhý chodník?
To si nemyslím.

Co by vám řekl? Líbo, to je mi líto, že jste musela skončit. Nebo spíše: Vidíte, to jste mohla čekat, první vyhodili mě a teď i vás?
No, to by spíše řekl to druhé.

Jaký byl, když jste se v roce 1993 poprvé potkali a připravovali start Novy?
Opravdu charizmatická osobnost, vizionář, lídr. Uměl nejen postavit cíl, ale taky k němu jednotlivými kroky dojít. Ale postupně se naše názory lišily.

V čem?
Běžel tak kupředu, až někdy utíkal k nereálným plánům. Škoda také byla, že nechtěl, aby Nova natáčela vlastní seriály. To teď těžko doháníme. Pojišťovnu štěstí jsme mohli mít dříve. A navíc jsme začali točit, když ještě nebyly dopsány všechny scénáře.

Jaké nereálné plány měl?
Například, abychom vystavěli Novu v Praze na Libeňském ostrově. Chtěl, aby tam byla zbrusu nová, moderní a atraktivní budova i celý areál.

To by bylo přece úžasné...
Koncept byl bezesporu úžasný, ale měl malou chybu. Libeňský ostrov leží v zátopové oblasti, a kdyby tam Nova před dvěma lety v době záplav sídlila, moc by z ní nezbylo.

A on nevěděl, že je to v zátopové oblasti?
Věděl, jenže v mnoha plánech vycházel z toho, že dokáže poručit větru dešti. Byl naprosto přesvědčen o svých schopnostech. Na druhou stranu nemít tuto vlastnost, ani Nově by se mnoho věcí nepodařilo. Jistě, Vladimír Železný roku 2004 byl jiný než ten z roku 1994. Televize ho postupně přestávala bavit, stále více ho pohlcovaly spory, nechtěl prohrát.

Ale to jste přece nechtěla ani vy. Nestála jste léta za ním, například v době, kdy odmítl v roce 1999 dál spolupracovat s CME?
Já i většina ostatních z Novy jsme mu bezmezně věřili. Osobně jsem ani jinou volbu neměla, protože jsem byla po odchodu Vladimíra Železného jednou z propuštěných. Často se mluví o tom, že doktor Železný Američanům ukradl televizi, ale ona se jim popravdě řečeno rozpadla pod rukama. Měli po jeho odchodu všechno. Kdyby řídili televizi dobře, ani jeden zaměstnanec by nešel do nejistoty na Barrandov.

Rozhodnutím mezinárodní arbitráže museli čeští daňoví poplatníci zaplatit za Novu deset miliard korun. Myslíte si, že na tom nesete vinu i vy sama?
Proboha čím? Tím, že je člověk někde zaměstnán? Že máme stát, který prohrál arbitráž?

Nelitovala jste někdy, že jste tak hodně dala na Vladimíra Železného?
Všechny nás strašně moc naučil. A jestliže dveře v mé kanceláři jsou zesíleny kvůli tomu, aby nikdo neslyšel, jak jsem se s ním tady, zvláště v posledních měsících, ukrutně hádala, nijak to nesouviselo s mým základním názorem: že je to jeden z nejchytřejších a nejschopnějších manažerů, kteří u nás jsou.

A také nejslušnějších?
To nechci hodnotit.

Na dítě jsme čekali deset let

Vy jste musela na narození svého dítěte čekat téměř do čtyřicítky. Dovedete si představit, že byste žila bez dětí?
Představit si lze ledacos. Teď si spíše dovedu představit, jak by byl takový život chudý, neúplný, okleštěný. Zvláště když jsme s manželem na Justinu čekali deset let a nakonec se nám narodila po umělém oplodnění.

Musel to být pro vás zázrak.
Byl to zázrak, který přišel jakoby z čistého nebe, nejšťastnější okamžik mého života. Už jsem nevěřila.

Můžu se zeptat, jak jste se k umělému oplodnění dostali?
Kupodivu poprvé jako novináři. Před deseti lety bylo miminko ze zkumavky něco téměř tak senzačního jako dnes klonování. Manžel tehdy dělal rozhovor s paní doktorkou, která u nás jako jedna z prvních začala tuto metodu aplikovat. Ale rozhovor se nám vryl do paměti z jiného důvodu. Paní doktorka, fantastická ve svém oboru, byla tak ztrémovaná živým vysíláním, že ze sebe nevypravila doslova ani slovo.

Co bylo na rozhodování mít, či nemít miminko ze zkumavky nejtěžší?
Nebylo pro mě snadné číst dokumenty, v nichž byly popisovány možnosti, co všechno by se mohlo stát, kdyby nastaly komplikace.

Doporučila byste jiným takové řešení?
Určitě ano. Měli by přestat jen o něm uvažovat a alespoň se o štěstí pokusit. Žádné pochybnosti či námitky proti případnému narození miminka neobstojí.

Vy jste vlastně Novu neopustila ani v době, kdy se vám dcera narodila. Za jak dlouho po porodu jste se do televize vrátila?
Po osmi týdnech.

Léta jste čekala na dítě a nakonec jste rychle utíkala do práce? Proč jste nezůstala alespoň půl roku nebo rok doma?
Samozřejmě šlo zůstat doma. Ale měla jsem to takhle naplánované a pak už bylo na změny pozdě. Chodila jsem kojit kousek odtud domů nebo mi chůvička vozila dceru sem do Novy na Barrandov.

Nevydržela by televize bez vás?
Když já si myslela, že to levou zadní zvládnu. Teprve pak jsem pocítila, co to obnáší, jaký výdej energie si to žádá.

Televize něco takového vyžadovala?
Nova právě prožívala obtížné období, kdy se zde Vladimír Železný příliš nezdržoval. Aby se chod Novy nezadrhnul, jinak to s mateřstvím zařídit nešlo.

Myslíte si, že vás Nova potřebovala více než dcera?
Vždy jsem se chovala tak, aby nic nebylo na úkor dcery. Nemyslím, že bych jakkoliv svou dceru ošidila. To bych si vyčítala.

Opravdu?
Opravdu. Justinka si nikdy nepopletla maminku s chůvou, jak to někdy v rodinách s chůvičkou bývá. Dodnes se mnou usíná v posteli a já se teprve pak zvedám k ostatním povinnostem. Přes všechno, co jsem na Nově prožila, neznám větší stres než najít svému dítěti dobrou chůvu.

Měla jste třeba čas vzít kočárek a jen tak se s dcerou projíždět po městě?
Po městě ne, po Barrandově ano. Pokud to jen trochu bylo možné, brala jsem si ji k sobě, spoustu věcí jsem vyřizovala tak, že jsem ji měla pod paží.

Netoužila jste po tom, sedět s ní na pískovišti a nemít v hlavě tisíce pracovních starostí?
Pískoviště se dá stihnout. Záleží, jestli na něm sedíte čtyři hodiny, nebo dvě hodiny vy a další dvě hodiny chůvička. Intenzivní péče více osob může být pro dítě dokonce přínosnější, pokud se o ně všichni starají s plnou energií. Nebyla jsem na mateřské dovolené, ale všechno důležité jsem s dítětem prožívala a prožívám.

Řekněte mi něco o své dceři. Bude více po vás, nebo po manželovi?
Tři roky pátrám, jestli je alespoň někde záblesk podobnosti se mnou. Zatím zcela marně. Justina je otisk mého muže. K naší upřímné a společné hrůze si Ježíškovi psala o mikrofon.

Česká televize by mě lákala

Co chcete vlastně dělat? Neláká vás šéfování Primy nebo České televize?
I kdybych o něco takového usilovala, rok v těchto televizích nemůžu pracovat. Dohodla jsem se na tom s vedením Novy.

Do České televize byste časem šla zřejmě ráda...
Připouštím, že ano, asi by mě to lákalo. Česká televize je výzva, pole neorané.

Někteří asi namítnou, že její současný šéf Jiří Janeček situaci zklidnil a snaží se televizi měnit. Nesouhlasíte?
Myslím, že svého úkolu se zhostil poměrně dobře, ale šance, jak by šlo Českou televizi zásadně změnit, jsou zatím využity málo.

To si fakt myslíte? Mohla být o tolik jiná?
Nikdy se nesvlékla ze zajetí starého uvažování. Pozvolna a těžkopádně se sice pokouší o změny, ale nikdy neudělala pořádný skok. Ten by jí velmi prospěl. A samozřejmě by byl možný.

Myslíte si, že jste dobrá?
Nemyslím si o sobě, že jsem dobrá. Jenom si myslím, že bych věděla, jak Českou televizi změnit. Říkám si, že když něco umím, je škoda to nepoužít.

Do televize tedy zatím nepůjdete. Co ale budete dělat?
Mám několik zajímavých televizních i netelevizních nabídek. Ale nejsem si jistá, jestli chci jít tímto směrem a být opět zaměstnancem. Nejvíce mě láká stát na vlastních nohou, možná pomoci manželovi, který chce otevřít největší soukromou kliniku estetické medicíny v Praze. Pak se uvidí.

Ale bavilo by vás to? Vás, která byla zvyklá na celebrity, showbyznys, televizní svět?
Uvidíme...

Váš druhý manžel je díky Nově hodně známý, moderoval Tabu a nyní soutěž 1 proti 100. Co si na něm nejvíce ceníte?
Má vysoké IQ, renesanční znalosti, vtipný jazyk. Navíc je to člověk s životním optimismem a obrovskou energií. Je to víceméně takový tank, který má tendenci všechno kolem sebe převálcovat. Čím je starší, tím mi připadá zábavnější.

Nikdy jste nemluvila o svém prvním manželství...
Bylo spíš takové studentské. Trvalo velmi krátce, vdávala jsem se v jedenadvaceti letech a v třiadvaceti jsem se rozváděla.

S druhým mužem jste šťastná...
S ním se žije strašně fajn.

Líba Šmuclerová křtí knihu Lenky Hornové

Libuše Šmuclerová a šéfredaktor redakce publicistiky Radek John na tiskové konferenci u příležitosti 10. výročí TV Nova.

Hornová, Danková a Šmuclerová

Publicista Josef Klíma s Libuší Šmuclerovou a jejím mužem Romanem Šmuclerem (vpravo).

Libuše Šmuclerová.

Libuše Šmuclerová téměř jedenáct let ovlivňovala vysílání Novy, dlouho jako pravá ruka Vladimíra Železného. Málokdo měl takový vliv na nejsledovanější televizi jako tato dvaačtyřicetiletá žena. Po prosincovém příchodu americké společnosti CME se dohodla s novými vlastníky, že skončí. Nyní nastoupila ke svému manželovi Romanu Šmuclerovi, který buduje v Praze kliniku astetické medicíny. Se svým druhým manželem, který je rovněž známý jako moderátor Novy, má třiapůl letou dceru Justinu.

Libuše Šmuclerová a Radek John na tiskové konferenci v Penzionu Osamělých srdcí v Jílovišti u Prahy představili 2. září první českou reality show Milionový pár.

Libuše Šmuclerová, TýTý 2003.

,