Čím zahánějí stres doktoři či magistři farmacie a laboranti, kteří pracují v lékárnách, kde stačí po příslušném medikamentu jen natáhnout ruku? Odpověď je výmluvná: léky nikoli.
Jana Kolcová, Lékárna U Anděla, Praha 5: Ničím - on se totiž, aspoň podle mé zkušenosti, po čase rozplyne sám. A když je nejhůř, jdu se projít se psem. Ačkoli pracuji v lékárně, muselo by mi být už moc špatně, abych něco spolkla.
Dagmar Suchánková, Lékárna Hostivice: Jakživa neberu žádné prášky.Stresu čelím prostě tím, že se snažím nepouštět si problémy až tak k tělu. Zatím se mi vždycky podařilo přesvědčit sebe samu, že by mohlo být ještě hůř.
Jitka Veselá, Lékárna Amadeus, Teplice: Nejlepší pro mě je, když si sednu na kolo, jdu si zaplavat... Až při větším stresu sahám po bylinkách, nejraději po kozlíku lékařském nebo třezalce, které jsou k mání v čaji i v tabletách.
Magda Riegerová, Lékárna U Sv. Antonína, Praha 7: Když mohu, jdu si zahrát tenis, když ne, vyrážím alespoň na dlouhé procházky se psem.
Jarmila Študentová, Lékárna Salve, Olomouc: Neberu nikdy nic, protože v případě stresu důvěru k medikamentům nemám. V e chvílích, kdy duše i tělo vypovídají poslušnost, je pro mě nejúčinnějším lékem spánek. Mnozí lidé mají právě při stresu s usínáním potíže, já naštěstí ne.
- sobota 10. července 1999
