Legalizace veřejných domů v Nizozemsku může zvýšit ceny

- Nizozemský Senát v úterý odhlasoval zákon o legalizaci veřejných domů v zemi, a tím dal pravděpodobně podnět k vytváření menšího, ale výrazněji profesionalizovaného sektoru a také k růstu cen. Současně by tento krok měl přispět k tomu, aby se skoncovalo s vykořisťováním osob nucených k prostituci, komentuje agentura Reuters výsledek hlasování nizozemských senátorů.

Proti tomuto zákonu se v horní komoře nizozemského parlamentu postavili jen křesťanští demokraté a malé strany religiózního zabarvení. Nicméně vzhledem k tomu, že zákon prošel již v únoru hlasováním v dolní komoře, nestojí jeho realizaci již nic v cestě.

Veřejné domy uzákonil v liberálně smýšlejícím Holandsku již v roce 1815 Napoleon, začátkem tohoto století byl však provoz těchto zařízení zakázán. Praxe ale ukázala, že je něco jiného než teorie: legální vakuum kolem veřejných domů se stalo podhoubím, v němž se dařilo zejména ilegální imigraci a pašerákům dopravujícím do země ženy, které byly často za otrockých podmínek nuceny k prostituci. Příliv zahraničních prostitutek vedl k postupnému stlačení cen a k nevybíravému konkurenčnímu boji.

O opětné legalizaci nevěstinců se v politické aréně diskutovalo celé poslední desetiletí a docházelo k opakovaným pokusům objasnit situaci z hlediska zákonů.
Podle nedávné studie, která se zabývá analýzou tohoto problému, se nyní pohybuje cenová hladina za služby v amsterdamské čtvrti červených luceren na úrovni roku 1980. To pro takzvané výkladní prostitutky, tedy ženy nabízející své služby za výkladními skříněmi, konkrétně znamená 50 zlatých.

Podle odborníků to s ohledem na inflační doložku prakticky znamená, že za posledních 20 let ceny za služby v této oblasti klesly o polovinu.
Od roku 1960 do roku 1970 tyto ceny průběžně vzrůstaly od deseti na 25 zlatých. Se záplavou zahraničních prostitutek v 80. a v 90. letech se ale dostavil zcela obrácený trend a ceny šly zase dolů. Nyní "výkladní" prostitutky v Nizozemsku vydělávají měsíčně od dvou tisíc do čtyř tisíc zlatých.

Od tohoto průměru lze ale najít výjimky oběma směry: zatímco ženy závislé na drogách nebo importované prostitutky poskytnou zákazníkovi potěšení za pár zlatých, v luxusních klubech či v případě špičkových "dívek po telefonu" jdou ceny až do stovek zlatých za hodinu. Konkurence je v této oblasti velmi ostrá, protože v Nizozemsku pracuje vysoký počet lehkých žen.

V posledních letech však přece jen nastává pozvolný obrat, protože imigrační úřady zpřísnily podmínky nezbytné k udělení povolení k pobytu, což vedlo k určitému snížení počtu zahraničních prostitutek. Zatímco na začátku 90. let provozovalo živnost asi 30.000 prostitutek, nyní jejich počet klesl zhruba o pět tisíc. Kolem 60 procent těchto žen je ale zřejmě, alespoň podle úředních odhadů, cizího původu.
Nový zákon vyvolává rozporuplné reakce. Zatím není vůbec jasné, jaký bude jeho uplatňování mít vliv na sexuální průmysl, jehož obrat se údajně pohybuje kolem dvou miliard zlatých ročně.

Předpokládá se, že v zemi vzniknou asi dva tisíce veřejných domů, ale zřejmě každý čtvrtý nebude s to splnit nezbytné předpoklady k udržení živnosti. Jde především o zachování zdravotních a bezpečnostních standardů, ale také o snazší policejní kontrolu, zda neexistuje napojení na kriminální živly či zda majitel nezaměstnává ilegální prostitutky.
Kritici zákona naproti tomu poukazují na nebezpečí dalšího rozšíření ilegální prostituce a také na to, že ženy pracující v tomto oboru mají obavy z papírování a především strach, že ztratí svou anonymitu. Místní úřady musejí v suchu zákona zajistit, aby registrační povinnost splnili žadatelé do 1. července příštího roku.