Podle Antje Justusové a Olafa Jörise z vědeckého střediska pro studium římského a germánského období v Mohuči (RGZM) bude nezbytné přezkoumat teorii, že předkové dnešního lidstva mají kořeny ve východní Africe, odkud posléze zamířili do ostatních končin světa.
Letos v létě totiž odkryli badatelé v gruzínské Dmanisi v hloubce jeden a čtvrt metru dvě lebky. Nesmírně cenný nález byl velmi pečlivě obnažen a očištěn. Trvalo to celé hodiny, než se lebky dostaly na povrch.
Nyní jsou uložené v Gruzínském národním muzeu, ale podle ředitele vykopávek profesora Gerharda Bosinskiho budou brzy přepraveny do Německa, kde mají být v mohučském středisku RGZM restaurovány. Poté podle nich budou vyrobeny plastové kopie. Následně se originály vrátí do Gruzie, kde budou uchovány v klimatizovaných chladících schránách.
Vědci se domnívají, že jedna lebka patřila jedinci vyššího věku, druhá mladší osobě. Pohlaví nebylo určeno. Podle paleontologů šlo o příslušníky kmene obývajícího stepní oblast, kde se vyskytovali sloni, nosorožci, žirafy a antilopy.
"V souvislosti s nálezem jsme si položili řadu otázek, které zatím zůstávají nezodpovězené. Například, jaký byl vztah těchto lidí k prostředí, v němž žili, zda byli schopni lovit zvěř, zda se vůbec dokázali bránit před divokými zvířaty," říká Bosinski.
Podle Jörise by odpovědi měly přijít v roce 2000, kdy mají být výkopové práce v Dmanisi ukončeny. Zatím ale není jasné, jak budou vykopávky pokračovat, protože tým sice v létě požádal příslušné gruzínské úřady o povolení průzkumu, dosud ho však nedostal.
Odborníci se dosud domnívají, že Homo erectus opustil africký kontinent asi před jedním milionem let. Nález v Gruzii ale naznačuje, že ještě před touto časovou hranicí musely existovat v Eurasii ranné podoby člověka.
Gruzínsko-německý tým pracuje na vykopávkách v lokalitě Dmanisi, která leží zhruba 80 kilometrů jihozápadně od Tbilisi, od roku 1991. V místě se nacházejí ruiny středověkého města umístěného na vulkanické plošině ohraničené dvěmi řekami.
Právě v této lokalitě nalezli paleontologové již v roce 1983 kosterní ostatky slona a nosorožce. V roce 1991 zde Justusová vykopala lidskou čelist. Tento nález vyvolal mezi vědci nejen překvapení, ale i rozpory. Zatímco někteří paleontologové kladou nález do období před 1,7 milionu až 1,8 milionu let, další navrhují mnohem mladší dataci.
