Dnes je kříž nejdůležitějším symbolem křesťanství, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Má řadu podob - ve tvaru písmene T, X (kříž sv. Ondřeje), rovnoramenný kříž řecký, klasický kříž latinský s delší spodní částí.
Velikonoční oheň
Zapálení svatého velikonočního ohně je pro křesťany o velikonocích centrální události. Oheň se zapaluje s světí na začátku liturgie na Bílou sobotu při obřadech Velké noci (ze soboty na neděli). Od něho se zapálí velikonoční svíce, která se ve slavnostním průvodu vnese do temného kostela.
Velikonoční svíce
Podle staré tradice se od svíce vnesené do temného kostela zapálí spousta dalších svící, což má charakterizovat Kristovo vzkříšení, noc proměňující se v den. Svíce je většinou ozdobena křížem, nad nímž jsou voskovými hřeby zdůrazněny Kristovy rány a nad ním je první a poslední písmeno řecké abecedy - alfa a omega. Alfa je začátek, omega konec všeho.
Velikonoční věnec
Potřebujeme:
250 ml mléka
30 g droždí
100 g cukru
500 g polohrubé mouky
1 lžíce rozinek
110 g másla
1 vanilkový cukr
3 žloutky
kůra z poloviny citrónu
sůl
1 vejce na potření
mandle na posypání
Postup:
Ze 100 ml vlažného mléka, droždí a lžičky cukru si připravíme kvásek. Máslo, cukr, vanilkový cukr a žloutky utřeme do pěny. Do mouky se solí a citrónovou kůrou přidáme kvásek, který do směsi zapracujeme společně s utřenými žloutky s cukrem a máslem.
Přiléváme vlažné mléko a hněteme těsto tak dlouho, až se nechytá válu. Nakonec vsypeme rozinky a těsto necháme přikryté utěrkou kynout v teplém místě. Když zdvojnásobí oběm, vyválíme z něho čtyři prameny, upleteme z nich cop a ten spojíme do věnce.
Ten dáme na vymazaný a vysypaný plech a necháme ho ještě dvacet minut kynout. Pak věnec potřeme vejcem, posypeme sekanými oloupanými mandlemi a pečeme ve středně teplé troubě. Někde se věnec zdobí kraslicemi, které se do něho zapíchají.
