Královna matka trpí leukémií

Stará dáma musela podstoupit nové a důkladnější vyšetření. Obavám z jeho výsledků čelila po boku svého nejmilejšího vnuka, korunního prince Charlese. Poslední rozbor krve a nápadné zvětšení sleziny a jater ukázaly, že Queen-Mum, jak jí přezdívají všichni Britové, trpí lymfocytární leukémií. Chorobou, která v jejím věku předznamenává brzký konec života.

"Ví o tom?" ptal se princ Charles ošetřujícího lékaře dr. Richarda Simpsona. Když se mu dostalo záporné odpovědi, nezbylo Charlesovi nic jiného, než aby šokující novinku sdělil babičce sám. "Jednou přece musím umřít i já," reagovala na ortel smrti s typickým anglickým černým humorem a vrozenou noblesou Její královská Výsost Alžběta, manželka bývalého krále Jiřího VI., který vládl ostrovní říši v letech 1936-1952.

Ještě při oslavě svých 101. narozenin počítala Queen-Mum s tím, že bude na tomto světě přinejmenším další dva roky, a trápila se pomyšlením, že přežije svou mladší dceru Margaret, která vůčihledně schází.

Dnes už tuší, že závod se smrtí dopadne přinejlepším nerozhodně. A chce jediné - odejít důstojně. Dobře si uvědomuje, že na chemoterapii a ozařování už nemá dost fyzických sil. Zbytečné utrpení, jež nebude korunováno pozitivní odezvou, se jí zcela příčí. Proto chce strávit poslední dny u svých nejbližších, na svém zámku Castle Mey.

Korunní princ Charles s ní souhlasí. Aby mohl být s babičkou, jež mu věnovala více lásky a pochopení než vlastní matka a otec, odvolal i plánovanou dovolenou u Rudého moře, kam ho pozval jordánský vladařský pár. Pochopení pro své rozhodnutí našel Charles i u své dlouholeté přítelkyně Camilly Parker-Bowlesové, která okamžitě přestala balit kufry a nabídla se, že ho v těžkých okamžicích neopustí.

Queen-Mum má pro Camillu slabost. A to kvůli svému oblíbenému vnukovi, jenž se zklamal v manželství s princeznou Dianou, vůči níž měla jako skalní zastánkyně silné britské monarchie četné výhrady. "Diana zničí vše, kam šlápne. Přece musí vědět, co si smí dovolit, a nedělat jednu hloupost za druhou," dala se mnohokrát slyšet. Když teď ví, jak to s ní vypadá, nekompromisně trvá na splnění posledních dvou přání, která adresovala Charlesovi i jeho nejstaršímu synovi Williamovi.

Po následníkovi trůnu chce, aby jí slíbil, že si konečně dá do pořádku osobní život. Pokud Camillu miluje a chtěl by s ní žít, ať neváhá a ožení se s ní. Po Williamovi, jenž se stane jejím univerzálním dědicem a je na druhém místě v následnictví na trůn, vyžaduje, aby se zavázal, že se bude starat o blaho celé windsorské dynastie. Oba staré dámě slíbili, že udělají vše pro to, aby vyplnili její vůli.

Té se dokázal málokdo vzepřít. Královna-matka, která si mimo jiné vysloužila lichotivou přezdívku Babička národa, se po celou dobu pyšní tím, že je považována za nebojácnou ženu se železnou vůlí. Prokázala to ostatně v době druhé světové války. "Je to moje královna. Můj nejmilejší člen celé královské rodiny," řekl u příležitosti jejích stých narozenin Terry Hutt z Waltham Abbey v Essexu, jenž za války pobýval v Londýně. Nejen on s láskou a vděkem vzpomíná na královský manželský pár, který odmítl opustit hlavní město, přestože na Buckinghamský palác dopadaly bomby. Navzdory odloučení od dětí, jež byly z bezpečnostních důvodů odstěhovány na zámek Windsor. "Teď se konečně můžeme podívat East Endu do tváře," komentovala toto počínání královna

Alžběta, jež se rozhodla sdílet společný osud i s těmi nejchudšími rodinami.
Královští manželé žili ze stejných válečných přídělů jako všichni obyvatelé země, objížděli nemocnice, bojiště a vybombardovaná místa. "Tato válka," napsal králi britský ministerský předseda Winston Churchill, "k sobě přitáhla trůn a lid blíže, než bylo kdy předtím zaznamenáno. A Vaše Veličenstva jsou ve všech vrstvách a ve všech stavech ve větší oblibě, než jakýkoli vladař před nimi."

Předpokládaný pád monarchie, jemuž zavdala příčinu abdikace krále Eduarda VIII. po sňatku s dvakrát rozvedenou Američankou Wallis Warfield Simpsonovou, byl na dlouhá léta odložen. Zkušenostmi svých rodičů se poučila i současná královna Alžběta II., která po nástupu na trůn v roce 1952 pokračovala v jejich záslužných činnostech. Téměř žádná přestavba nebo rozšíření nemocnice, továrny, útulku pro důchodce, dálnice, železniční stanice, obchodního domu či dalších veřejně prospěšných zařízení se neobešla bez její přítomnosti - později některého z potomků windsorského rodu.

Přestože Alžběta II. byla coby budoucí vladařka vedena k tomu, aby nedávala na veřejnosti své city nijak najevo, a vlastním dětem, snachám i zeťům připadá zbytečně tvrdá a nekompromisní, maminku bezmezně miluje a má pochopení pro její slabosti.

Jednou z nich je vášeň pro dostihový sport, při němž Queen-Mum téměř lehkomyslně sází i na koně, kteří zdaleka nejsou v roli favoritů. Její dluhy pak královna platí sice s občasným skřípěním zubů a reptáním, ale vždycky včas a v plné výši. Stejně tak financuje i její zálibu v staromilských kloboucích, které musí být téměř vždy ozdobeny peřím vzácných ptáků, nemluvě o dýcháncích pro staré dámy, při nichž je její matka víc než velkorysou hostitelkou. Lahve ginu, které nesmějí v domácnosti bývalé královny Alžběty chybět, aby si denně mohla dát skleničku na povzbuzení krevního oběhu, jsou v tomto směru zcela zanedbatelnou položkou.

Do sporu se s ní nejstarší dcera dostává pouze ve chvíli, kdy jde o vnoučata a pravnuky. Britská panovnice si myslí, že babička je na ně příliš měkká a je jim ochotná cokoli prominout. Alžběta II. se domnívá, že matka jí kazí její cílevědomou výchovu, která by měla vést k posílení monarchie. To je ostatně v souladu s celoživotním úsilím královny-matky, která se pro blaho říše dokázala vzdát i své dívčí lásky a provdala se za muže, jehož sice nemilovala, ale uvědomovala si, že po jeho boku bude moci prospět britskému impériu.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že právě Queen-Mum je hlavním důvodem, proč většina Britů zatím chce setrvat v monarchii a netouží po její změně v republiku.