Masopustní období je dobou svateb, plesů, zábav a veselí, které vrcholí v posledních třech dnech, tzv. ostatcích. Dříve se lidé na vesnici bavili hlavně v zimě, protože v tomto období nemuseli pracovat na poli. Slavnosti v prvních týdnech nového roku jsou známy z doby ještě před rozšířením křesťanství. Původ masopustu má své kořeny v Egyptě, odkud se přenesl do Řecka a pak do Říma. Tam byl už v pátém století před Kristem uctíván bůh vína Bakchus. Prosté a klidné oslavy se záhy změnily v hlučné a okázalé slavnosti zvané bakchanálie. Z Itálie se patrně přes Německo masopust dostal kolem třináctého století do Čech.
V jižní Evropě a latinskoamerických zemích se tento svátek nazývá karneval (fr. carnaval, it. carnovale). Zejména brazilské karnevalové oslavy v Riu jsou vyhlášené a každoročně se na ně sjíždějí statisíce turistů. Název karneval vznikl pravděpodobně ze slov carne vale, což znamená doslova "maso sbohem". Ve Francii vozil řeznický cech po ulicích tučného vola s pozlacenýma rohama, ověnčeného pestrými fábory ve slavnostním průvodu na porážku. Průvody a bály jsou oslavou konce masopustu, po němž následuje podle církevního kalendáře čtyřicetidenní období půstu před Velikonocemi. Letos masopustní zábavy skončí o půlnoci v úterý 7. března.
Vrcholem oslav masopustu bývají průvody, při kterých se smrtka či zima odnášejí do hrobu, vynášejí ze stavení, z vesnice nebo se topí v řece. V Čechách chodí průvod maškar, Moraváci dávají přednost krojům. Podstatou masopustu je obchůzka koledníků. Masopustní průvod chodí od domu k domu, aby do stavení přinesl hojnost a dostatek. K masopustním průvodům a plesům patří maškary nejrůznějších zvířat.
 Bílá paní tančí během masopustu s kostlivcem. |
 Karneval, Rio de Janeiro, 5. března 2000 |
 Karneval, Rio de Janeiro, 5. března 2000 |
 K masopustu patří maškary a kroje. |
 Na maškarních plesech je veselo. |
 K masopustu patří kromě masa i hudba a pivo. |
 Zabijačka patří k masopustním slavnostem. |
