První a vývojově nejnižší kategorie - rekreanti. Lze je poznat podle toho, že kromě plavek, láhve piva a opalovacího krému v lodi nic nemají. Vyskytují se vesměs na hladkých a bezpečných vodách. Jejich vodácké umění je nevalné a drsnějšímu počasí se vyhýbají...
O stupeň výš stojí rodinkáři. Není radno se nad ně příliš vytahovat, neboť zhusta bývají ostřílení, zkušení vodáci, jejichž rodinná situace nebo pokročilý věk donutily slevit z nároků... leccos by vydrželi, ale je třeba mít ohled na děti.
Velké vážnosti požívají dobrodruzi. Vydávají se na řeku už za časného jara... létem poněkud opovrhují jakožto zženštilým obdobím, kdy je nízký stav vody a břehy plné aut a pupkatých výletníků. Jejich lodi jsou omšelé, plné záplat, rýpanců a jiných stop po zápasech s nebezpečím. Prší-li, odějí se gumákem a se zádumčivým výrazem v tváři pádlují k neznámému cíli, jímž bývá zmoklé tábořiště, vodou nasáklý spací pytel a oheň, který prská a nechce hořet.
Přechodným vývojovým typem jsou začátečníci. Svými znalostmi o vodě a technikou patří mezi rekreanty, nadšením mezi dobrodruhy, výskytem mezi rodinkáře. Do které kategorie definitivně zapadnou, záleží na tom, v jakém stavu se dostanou do cíle své první cesty po řece...