Kocábová: Teď se stávám zpěvačkou

  18:06
Tento rozhovor začal už v létě, ale netrval tehdy dlouho. Přerušila ho smrt. Bledá Natálie zavěsila telefon a omluvila se: „Konec, musím do Ameriky. Umírá mi tam babička." V jedenadvaceti letech se musela smířit s první rodinnou ztrátou. Znovu jsme se sešli až na podzim - syn Vincent právě slavil druhé narozeniny a ona prohlásila: „Teprve teď se stávám zpěvačkou."

Tenkrát v létě jste do Ameriky odjížděla s tlustou knihou...
... to byl Odysseus od Joyce.

Takže nejen tlustá, ale i náročná - dočetla jste ji?
Jako obvykle, nedočetla. Chci se k ní jednou donutit, ale vzhledem k té smutné události jsem v létě nečetla vůbec. Ostatně já v Americe stejně nečtu, tam jenom nakupuju.

Zasáhla vás babiččina smrt hodně?
Moc. Ale sledovala jsem na pohřbu šestaosmdesátiletého dědu a došlo mi, že tady nejde jenom o smrt babičky. Stala se totiž událost, na kterou nezapomenu - děda přistoupil k rakvi a takovým hrdelním hlasem vykřikl: „Lásko!" Potom rakev políbil a já viděla, že je ten cit v jeho starém těle úplně mladý a pořád vášnivý.

Darwin versus Genesis

To jste si dělala legraci, že ve Státech jenom nakupujete?
Vůbec ne. Chodím po snopech a hledám slevy, to mě baví. Vypadnu z podělanýho intelektuálního světa v Praze a najednou jsem nakupující žena - jediné, co mě zajímá, jsou nejnovější krémy nebo kde koupím nový džíny za tři dolary. V Evropě už nenakupuju nic.

Ví vůbec rodina vaší matky, že píšete kontroverzní knihy?
Vždycky jim knížku pošlu, ale i máma se zdráhá říct, o co v ní jde. Vždyť oni bydlí v biblickém pásu už tak dost puritánské Ameriky.

Takže hrozí, že by vás příště nepozvali na návštěvu?
Možná by dostali infarkt. V Americe by nikdo nepochopil, proč jsem ve své první knížce popsala Boha jako někoho onanujícího a nakonec ho zabila. Tam je takovéhle psaní nepřípustné.

Zatímco v Česku to čtenáři berou?
Tady lidi hledají a debatujou víc. Američani to mají se svojí vírou jednodušší - oni se moc neptají. Ani mí příbuzní. Snad jen děda, protože ten byl ve válce, kde určitě střílel do lidí, takže se ptát musel.

Za jakých okolností vám americká víra připadá až směšná?
Cokoli se stane, tak oni si už volají, aby se každý modlil... Nedávno jsem se sestřenicemi řešila darwinovskou teorii a pohádaly jsme se; já tvrdila, že je správná, a ony, že prý ne - podle nich svět vznikl v šesti dnech. Však se tam taky na školách přou, jestli se bude učit Darwin, nebo Genesis.

Chápete, proč sestřenky Darwina tak odmítají?
Já tam přijedu jako Evropan, co čte knížky, o kterých oni nevědí, a začnu machrovat, protože mě trochu provokuje to jejich úzký vidění. Oni věří, že se o všechno Bůh postará, a já jim říkám, že ne: „On se vám na to vysere. Má to nulovej efekt."

Vy, vnučka farářova, se nemodlíte?
Už dlouho ne. Spíš s Bohem mluvím, často mu nadávám a říkám: „Co si myslíš, dělat tady bordel?"

Takže? Co vy si o Bohu myslíte?
Že stvořil, co stvořil, ale už se jenom kouká a občas někam sáhne. Když třeba umírá malé dítě na leukemii, tak to je proto, že nedostalo prášky, nebo se to nedá vyléčit, ale ne proto, že si ho bere Bůh, jak o tom uvažují oni.

Boží pád

Co by ještě američtí příbuzní odsoudili na vašich knihách?
Jak říkám - nepřekousli by třeba to, že v nich Bůh vyskočil z okna. Což teda moji rodiče taky nezvládli, a dokonce i já vím, že je to strašný hřích.

Hřích? Máte strach?
Čím dál větší. Vzala jsem Boží jméno nadarmo, a udělala jsem to desetkrát... Ale to proto, že pořád hledám. A zachraňuju se myšlenkou, že on, Bůh, prostě neodešel. Pořád s ním komunikuju, i když jsem zlobivý dítě.

No dobře, ale proč by měl Bůh padat z okna?
Spousta situací v mých knihách je reálných a tahle taky. On totiž z okna vypadl můj kamarád, což byl hrozný šok.

Chcete o tom mluvit?
Klidně - s tímhle Josefem jsem vyrůstala, byl mojí dětskou láskou a v sedmnácti mi volal jeho otec: Josef vypadl z okna. V komatu byl snad dva měsíce.

On přežil?
Přežil, ale stejně mě to vzalo. Mojí první reakcí byl obrovský vztek. Rozbrečela jsem se do toho telefonu a říkala jsem si: „My přece nepadáme z oken! Co si to dovoluješ, ty srabe, takhle vypadnout, to se nedělá!" V knížce se pak stal z Josefa Bůh, ale základní byl ten pocit - někdo mě tu nechal žít, zatímco sám by si klidné umřel.

Co na vaše náboženské hledání říká český dědeček Alfréd?
Děda? Ten paradoxně, jako jediný, každou moji knihu dočetl, a debatujeme o tom. Jsem ráda, že mám takhle blízko faráře, a výborné je, že dědu hrozně zajímá třeba i politologie. Často se s tátou hádají.

Na čí straně obvykle stojíte?
Většinou se shoduju s dědou a táta nám říká, že jsme militaristi. Hodně se to týká právě Ameriky, prezidenta Bushe. Toho táta nenávidí.

To se hádají o válce v Iráku?
Třeba, a já si stejně jako děda myslím, že je správné vystartovat proti diktatuře. Jenže Evropa vždycky čeká, dokud nejsou zbraně venku - tak dlouho čekala, až Hitler obsadil Francii. Kdyby se tohle dělo v Americe, byl by Hitler okamžitě srovnaný se zemí. Takže s dědou často tu Ameriku hájíme.

Jak on reagoval, když jste v osmnácti otěhotněla?
Říkal: „K Natálce přišlo dítě a ona mu dala do života zelenou. Proto jsem na ni pyšný." Což se mi líbilo. A když se dnes na našeho Vincenta podívám, tak vidím, že tu je nějaká vyšší moc - kouknu do jeho očí a říkám si, jak to může někdo nevidět! Dítě nemohlo vzniknout jenom z genů.

Váš přítel je ateista?
Ateismus je vysoce intelektuální směr, takže bych spíš řekla, že tímhle se Štěpán nezabývá.

A jak se dohodnete? Budete Vincenta vychovávat k víře?
Štěpánovi se asi nebude líbit, až synovi začnu říkat, že Bůh nahoře je. Možná mu to řeknu potají...

To si radši vezmu prášek

Dá se říct, že jste teď psychicky vyrovnaná máma?
Samozřejmě, že úplně vyrovnaná nejsem. I proto píšu - to mi pomáhá.

Jsou pro vás hodně inspirativní duševní krize?
Naprosto. Kdysi jsem se zabouchla do jednoho výtvarníka a bylo z toho obrovské zklamání. A z nenávisti až agrese k tomu chlapovi pak vznikaly nejlepší věci.

Co se tehdy dělo?
V sedmnácti jsem byla naivní kráva, takže přišlo rozčarování ze vztahů. Třeba z poznání, že je sex často důležitější než láska, což platilo o lidech, které jsem tehdy znala. Takže už nikdy v životě umělce! Pryč od nich, koř od výtvarníků. Prasat.

Zkuste to vysvětlit klidněji - proč umělce nedoporučujete?
To jsou lidi, kteří většinou nežijou v realitě, a když náhodou jo, tak v ní žít nechtějí, protože chtějí být umělci.

No jo, ale vy jste přece taky tak trochu umělec.
Ale snad jsem jiná, znám své meze. Už proto, že vycházím z toho křesťanského prostředí.

Když zrovna nejste v duševní rovnováze, tak užíváte antidepresiva?
Beru je. U nás převládá názor, že jsou antidepresiva pro blázny, jenže někdy chemie může pomoct. Máma mi jednou řekla: „Kdyby bral tvůj děda v Americe celý život antidepresiva, tak by byl jeho život hezčí."

Jenže u vás, zdá se, zatím všechno klape. Tak kde se berou ty psychické problémy?
Deprese nemívají reálný podklad. A já mám po americké části rodiny nízkou hladinu serotoninu, což táta nikdy nemohl pochopit. Nechápal, že třeba ráno nemluvíme, jenže duše je poslední místo, nad kterým člověk může vyhrát. To už spíš vyhraje nad rakovinou.

Takže radši berete ty prášky, než abyste byla otravná?
Tak nějak. Se synem si člověk myslí, jak to zvládá, ale někdy je zlý na lidi, na které zlý být nesmí. A tak jsem si říkala, že než být protivná máma, co přijde ze školy a křičí, tak proboha - to si radši vezmu prášek.

Když Vincent spí...

V čem se po porodu nejvíc změnila vaše povaha?
Vincentovi dávám všechno, pro něj bych zabila. Najednou se objevila zvířecí láska, která asi zachází až tam, kam by neměla.

Až kam?
Představte si, že vaše dítě někoho zastřelí jako ve filmech. Vždycky jsem si říkala, že jsou ty rodiče svině, když vraha neudají, ale teď vůbec nevím, co bych dělala já.

Nikdy vám nevadilo, že jste kvůli Vincentovi přišla o takové ty studentské večírky?
Nikdy jsem nebyla parmén, to jsem prošvihla. Jenom jsem psala. Ale teď bydlím sama, takže večer přijde Štěpán, dva naši kamarádi ze střední, a paříme. Ale netrvá to do šesti ráno, to bych nevydržela.

Jak tyhle vaše večery vypadají?
Strašně mě baví dát si sama brko a koukat na film. Klidně se kouknu i na ty špatný filmy, i na nejhorší. Někdy si při tom nahraju i svoje řeči a ocitám se v tak šílených úrovních mozku, že nechápu - tři roky už například řešíme, jestli by porazila armáda Alexandra Velikého se čtyřiceti tisíci muži stovku amerických těžkooděnců s takovou výzbrojí, jakou by jen unesli. Kdo myslíte, že by vyhrál?

Přál bych alexandrovcům.
Taky myslím, že by měli šanci, ale kluci tvrděj, že by vyhráli ti Američani. Chci se na to zeptat nějakýho vojenskýho experta.

Nepozná Vincent, že jste za takových večerů trochu mimo?
Ale ne - když si někdy, opravdu jen občas, zakouřím, tak on už dávno spí.

Revoluce u nás v bytě

Jak se vám líbí dnešní česká literatura?
Vůbec ty knihy neznám.

Počkejte, vy? Spisovatelka?
Nejdřív chci přečíst světovou klasiku a až pak se vrhnu na tu českou. Třeba naše mladší autory neznám vůbec, a ačkoliv o mně napsali, že téměř kopíruju Topolovu Sestru, tak tu jsem v životě nedržela v ruce. A Vieweghem jsem jednou listovala, ale tím to skončilo.

A co Kundera nebo třeba Vaculík?
Nic. Pyšná na to nejsem, ale bude to i tím, že mě už nebaví číst o komunismu, a většina těch knih o komunismu je. Já z nich měla maturitu, ale byla to otázka, kterou jsem vůbec nevěděla.

Vzpomínáte si vlastně na listopad 1989? Když počítám, bylo vám pět.
Vzpomínám, jak pořád chodila spousta lidí za tátou a my s mámou jsme se trochu bály. Sedmnáctého stála spousta lidí pod okny, křičeli na tátu...

... co na něj křičeli?
No... Myslím, že „Kocáb na Hrad", takže jsem věděla, že se něco děje, a připadalo mi, že se ta revoluce odehrává u nás v bytě. Donekonečna se mluvilo o nějakém Havlovi a moje tříletá sestra Jessica si myslela, že slovo Havel znamená demonstrace.

Nenapadlo vás, že byste napsala o tátově životě knihu?
Rozhodně ne teď, táta neumírá. Ale když jsem natáčela desku v jeho studiu, tak mě napadlo, že by se dalo sepsat něco jiného.

Co jste tam objevila?
Třeba roztahaný dopisy, které si jeho skupina Výběr vyměňovala s komunisty, a na to jsem fakt čuměla. Prohlížela jsem si ty dokumenty a říkala si: To si snad dělali srandu! Komunisti třeba zakázali jméno Pražský výběr, že se prý kapela neshoduje s Prahou. A tehdy Výběr navrhl, že by se přejmenoval na Ropotámo, na což oni úředním jazykem odpověděli, že to absolutně nelze, protože skupina Pražský výběr nemá nic společného ani s přírodní rezervací v Bulharsku jménem Ropotámo. To jsou perly.

Volil by komunisty někdo z mladých lidí ve vašem okolí?
Hodně bych se s ním hádala. Dodnes se táty ptám, proč komunisty nezakázali. Podle mě to byla chyba.

Natálie, netrápíte se tím, že jen sotva překročíte umělecký stín svého otce? Přiznávám - vyrostla jsem s tím, že budu světová zpěvačka. Nic jsem pro to nedělala, ale nenapadlo mě, že bych slavná nebyla. Jenže nakonec mi to došlo - Výběr byl hudební legendou a táta se dostal do středu historického dění, kam já se nedostanu, kdybych se zbláznila; to bych tady musela nastolit diktaturu. Takže tohle jsem si už vyřešila.

Mimochodem, kdy jste viděla první koncert Výběru?
Táta chodil na pódiu v masce starce Ropotáma, a tak jsem na koncerty chodit nechtěla. Dobře si pamatuju až na ten s Frankem Zappou z roku 1991, to mě strašně bavilo. Pořád jsem na tátu mávala, líbil se mi tam i Vilém Čok - ten když k nám měl přijít na návštěvu, tak jsem se šla vždycky učesat.

Mámu dodnes nechápu

Vy jste zvláštní zpěvačka - už sedm let bez alba.
Proto se taky označení zpěvačka směju. To začne být pravda až v únoru, kdy vyjde deska, ale zatím mi vyšla jen jediná, ve čtrnácti, a s tou jsem ani nekoncertovala. Ale teď jsem už dospělá a budu zpívat do konce života.

Skládáte si sama texty?
Napůl s mámou, obě anglicky. Je to těžký a mámě to jde lip.

Když má literární talent, proč nezkusí napsat knihu? Manželka Michaela Kocába... vždyf by to byl bestseller.
Má teď rozdělanou autobiografii. Píše třeba o tom, jak přišla do komunistické země, ale o tátovi tam záměrné nic moc nebude.

Tak co teda?
Pro ni to nebylo jednoduché, odstěhovat se do Československa. Dřív jsem si říkala, že přišla kvůli lásce a tečka, jenže ona byla zvyklá na vysoký standard, načež tady vstoupila do samoobsluhy, kde je naházená kupa zelí, půlka spadla na zem, prodavačka vzala smeták a naházela to tam zpátky... A nikdo tu neuměl anglicky, takže to pro mámu byla pakárna. Vůbec nechápu, že tady zůstala.

A ptala jste se jí?
Ona tomu taky nerozumí, nejspíš kvůli té lásce. A táta jí pořád sliboval, že se spolu do Ameriky vrátí.

Řekněte, jaká česká muzika se vám dnes líbí?
Moc ji neposlouchám, ale líbili se mi třeba 100°C, ti jsou progresivní. Nebo November Second.

To zní, jako byste s tou novou deskou mířila do klubů.
Ráda bych, i když nemůžu koncertovat tolik jako ostatní. Třeba kvůli své sluchové vadě.

Vy máte něco s ušima?
Jedno mám hluchý a ani to druhý není v pořádku. Dřív jsem proto často zpívala falešně, ale teď, asi po šesti operacích, je to lepší. Faleš jsem se už se svojí profesorkou zpěvu naučila překonat. Bylo to drastické školení, vojna, ale ta sluchová vada se tím vyrovnala. Jinak bych snad potřebovala České slavíky pro handicapované - tam bych v kategorii hluchý zpěvák uspěla.

Natálie Kocábová
Jedenadvacetiletá dcera Michaela Kocába a Američanky Marshy, bývalé tanečnice moderního baletu, není v jednoduché situaci. Stále má pověst protekčního dítěte. Ve skutečnosti je to dávno soběstačná máma dvouletého Vincenta, která se jen snaží něco stvořit-studuje scenáristiku na FAMU, už v patnácti letech jí vyšla deska Fly Apple Pie, vydala básně i novely Monarcha Absint (2003) a Schola alternativa (2004). Teď píše nejobsáhlejší ze svých próz a na únor připravuje desku, která by prý z jedné části mohla vzdáleně připomínat současnou Madonnu a z části druhé tvorbu skupiny Massive Attack. Natálie žije s otcem svého syna Štěpánem.

Natálie Kocábová.

Natálie Kocábová

Natálie Kocábová.

Natálie Kocábová.

Natálie Kocábová při on-line rozhovoru v redakci iDNES. (21. května 2003)

Natálie Kocábová při on-line rozhovoru v redakci iDNES. (21. května 2003)

Natálie Kocábová

Natálie Kocábová

Natálie Kocábová

Autoři: ,
  • Nejčtenější

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

22. března 2024  19:07,  aktualizováno  20:05

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

24. března 2024

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

26. března 2024  15:14

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila....

Budu upřímná, jedno dítě mi stačí, přiznává Patricie Pagáčová

22. března 2024

Moderuje jenom výjimečně. Patricie Pagáčová se cítí být především herečkou. I když na velkou roli...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Konec konspirací. Diagnóza princezny Kate přepisuje příběh uplynulých týdnů

23. března 2024  17:15

V královské rodině představuje Kate (42) závan svěžesti. Z lavičky v rozkvetlé zahradě vyslala...

Kristen Stewartová a její snoubenka si před svatbou nechaly zmrazit vajíčka

28. března 2024  9:12

Herečka Kristen Stewartová (33) prozradila, že si se snoubenkou Dylan Meyerovou (37) nechaly...

Herci za katedrou: Profesor Hrbolek, fyzikářka a nechybí ani Igor Hnízdo

28. března 2024

Některé jsme milovali, další nám lezli na nervy. Každý z nás měl oblíbené i neoblíbené filmové a...

Labilní Hajská i prvňáček Oliva. Seriálu My všichni školou povinní je 40 let

28. března 2024

Nesmrtelný, kultovní, herecky nabitý a znamenitě napsaný. V My všichni školou povinní si najdou své...

Životních křižovatek je v mém životě spousta, říká herečka Zuzana Kajnarová

28. března 2024

Premium Pro svou práci potřebuje Zuzana Kajnarová nové impulzy, a i proto nezůstává v televizních...

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...