Když dítě zlobí, manželé se hádají

Patří k vlastnostem každé lásky, že to, co milujeme, chceme občas rozčtvrtit a přidusit. Své děti obvykle milujeme takzvanou rodičovskou láskou, strachujeme se, aby se jim něco nestalo, ale nastanou chvíle, kdy rozčtvrtit a přidusit je málo. Zdravé dítě zlobí. Od čtyř let výše však zlobí provokativně. Zlobí stejným mechanismem, jakým vytáčíme svého partnera, to jest mechanismem ponorkovým. Jistě jste si povšimli, že dopálíte-li někdy svého miláčka, vám se uleví. Tak funguje "ponorka". Půvabné děťátko, jímž se můžeme chlubit kdykoliv a kdekoliv, začne být nečekaně umanuté. Dožaduje se přesně toho, co vy nechcete. Umane si třeba, že pohladí pejska, kterého nechcete, aby hladilo. Před pejskem vás vytočí do nepříčetnosti, nakonec ho stejně pohladí a vy v návalu vzteku letíte odněkud domů a tam vyštěknete na svou nic netušící manželku: "Ten parchant zlobí k neuvěření." Apoté si dloubnete: "Aza všechno můžeš ty. Jedině ty, protože mu všechno dovolíš." Žena si třeba čte a najednou taková bouřka. Dlouho neotálí a hbitě řekne, co si myslí: "Já že mu všechno dovolím? Jedině ty a nikdo jiný ho nerozmazluje, slyšíš? Ty, a nikdo jiný." Vznikl tak manželský svár na celkem přehledné a srozumitelné téma: kdo rozmazluje naše dítě. Sám svár byl zahájen nikoliv proto, že by manžel šel na procházku s dítětem a promýšlel důsledně problém, kdo rozmazluje naše dítě, ale problém se naskytl náhle umanutím děťátka. Manžel vlastně začal dialog tím, že ženu bez přípravy a varování osočil jako viníka. Žena zahloubaná v knize byla doslova "nakopnuta" obviněním a zachovala se svým způsobem přirozeně. Na vyštěknutí svého jinak jistě milovaného chotě odštěkla své. Jenže nechcete-li mít z manželství boxerský ring, musíte si v plné míře a současně i hloubce uvědomit, že ani učenci a badatelé nevědí docela přesně, co je to za proces "rozmazlovat dítě". Takže hádáte-li se doma o to, kdo dítě rozmazluje, a kdo ne, hádáte se o něčem, co není dosud odborně neboli expertně probádáno. Není-li známo, jaké znaky má rozmazlené dítě a jak se dítě rozmazluje, pak svár na toto téma smí mít jen znaky nezaujaté polemiky. Protože pokud všeobecně není známo, co je správné, je komické se o správnosti přít. Pro manželství je dokonce záludné a kruté, že na jeden problém existuje více správně upotřebitelných návodů. Jiříčkovi lze právě tak dát pár ohleduplných pohlavků, jako si ho vůbec nevšímat a nechat jeho zlobivé pnutí vyšumět. Protože když dítě zlobí, mobilizujeme bilion svých nervových spojů, abychom se vzápětí nepohádali. Akdyž už nervové spoje neudržíme na uzdě, utněme svár tím, že oba proneseme: "Úlet! Končíme!" Aúlety trvající jednu až dvě minuty nechť jsou vždy pardonovány.