Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Katolíci slaví Zjevení Páně či Tři krále

  11:50
Katolická církev si v liturgickém kalendáři v sobotu připomíná slavnost Zjevení Páně či Tří králů. Pravoslavní křesťané podle juliánského kalendáře teprve oslavují Vánoce. V protestantských církvích tyto dny zvláštní sváteční význam nemají.
Letos pořádá charita v těchto dnech Tříkrálovou sbírku. Skupinky dětí převlečených za tři krále se vydávají na koledu po domácnostech nebo vybírají peníze do kasiček na náměstích.

Výtěžek koledníků bude použit pro církevní sociální zařízení, na pomoc bezdomovcům a na humanitární pomoc do zahraničí.

Liturgické knihy již od 4. století označují tento den jako svátek Zjevení Páně. Jeho spojení se Třemi králi je podle tiskového střediska České biskupské konference pozdějšího původu a je svou podstatou lidové.

Pranostiky pojící se ke Třem králům
- Je-li na šestého ledna větrno, říká se, že Tři králové míchají planety.
- Zamíchá-li na Tři krále vítr planetami, bude úrodný rok.
- Je-li v Tříkrálové noci mnoho hvězd, urodí se hojně brambor.
- Je-li na Boží křtění měsíc v úplňku, lze očekávat povodně.

Na nejbližší neděli, letos 7. ledna, připadá svátek Křtu Páně, kterým končí vánoční doba v rámci církevního roku. Obvykle se odstrojují stromečky, v některých krajích je však nechávají s betlémem až do Hromnic, tedy do 2. února. Po Třech králích začíná podle folklórních tradic masopust - až do předvelikonočního půstu trvající doba zábav, tanců a plesů.

Iniciály K+M+B, psané na Tři krále na dveře či veřeje svěcenou křídou, znamenají jména Kašpar, Melichar, Baltazar, ale někteří badatelé se domnívají, že mohlo jít i o latinskou prosbu Kristus ať požehná příbytek.

Zlato, kadidlo a myrhu přinesli podle legend tři mudrci Ježíši do Betléma. Jejich počet ani jména se však v bibli neuvádějí. Záměna mudrců za krále nastala až v roce 1194, kdy byly jejich údajné ostatky přeneseny do Kolína nad Rýnem. Ve 12. století se také poprvé objevila jejich tři jména.

Divadelní hry o narození Krista a příchodu Tří králů hráli v barokní době žáci jezuitských kolejí. Nejznámější lidovou kolední obchůzkou o Třech králích bývalo "chození s hvězdou", které vychází z křesťanské tradice a leckde se udrželo na venkově dosud. V některých krajích se také chodilo s "klibnou" - pozůstatkem starých slovanských představ, maškarou podobnou nynějším masopustním maskám představujícím koně.

Koledovaly převážně děti převlečené za tři krále. V každém domě napsaly na veřeje iniciály tří králů a letopočet. Kromě chlapců chodili "koledou" i dospělí, kantoři a duchovní. Když na sebe narazily různé skupiny, stávalo se prý, že se koledníci poprali.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.