Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  |
Na každém z koncertů vystoupí jiný dětský pěvecký sbor. Vy sám jste ve sboru také začínal, že?
Ano, dokonce mé poslední vystoupení se sborem bylo na Vánoce. Zpívali jsme Rybovu mši a já dostal jeden ze dvou hlavních partů. Bylo mi nějakých devět let a moji rodiče tehdy hodně prožívali naše koncerty. Abych byl dokonale připravený, koupili mi takový dlouhý stojan na noty. Jenže v ten den s námi hrál smyčcový kvartet a houslista si zapomněl stojan. Naše sbormistryně mu dala ten můj a já - devítiletý špunt - jsem nakonec celou dobu držel ty obrovské desky s notami. Celou mši ze mě byly vidět jenom nohy. Moje rodiče to tehdy tak naštvalo, že řekli: To je konec, už nikdy nebudeš zpívat ve sboru.
Vraťme se ještě k turné. Co pro vás na koncertech bude největší oříšek?
Nabídl jsem každému sboru, že když se na vystoupení oni musí učit mé písničky, že bych se taky já mohl naučit tři čtyři jejich, a ty bych si pak zazpíval s nimi. Jenomže sborů je třináct a nedošlo mi, že to pro mě znamená ve výsledku přes padesát písniček, které se ještě teď učím, protože se samozřejmě ani jedna neopakovala. Jsem takový ekonom, co neumí počítat (smích).
Pravda, vy vlastně máte ekonomické vzdělání. Uplatňujete jej?
Mám pocit, že jsem obě vysoké školy vystudoval proto, abych si z toho na vystoupeních mohl vždycky akorát tak udělat legraci. Ale vážně. Po studiu jsem se tomu skutečně začal věnovat, S kamarádem jsme založili firmu, která se věnovala doučování a mimoškolnímu vzdělávání dětí, které v České republice studují na cizojazyčných školách. Byl to takový pěkný malý byznys, který se mohl slibně rozjet, nicméně jsem cítil, že se tomu nedokážu věnovat na sto procent a zpěvu jsem se vzdát nechtěl.
Ve zpěvu vás podporoval hlavně váš otec Karel Vágner. Spolupráci s ním jste ale před časem ukončil. Proč?
Nazval bych to takovým přirozeným vývojem. V začátcích pro mě nebylo nic přirozenějšího a jistějšího, než pracovat v domácím prostředí s tátou, který mě jako profesionál i jako blízký člověk chtěl nastartovat tím správným směrem. Nicméně táta se dostává do věku, kdy už chce mít svůj klid, a já jsem ve věku, kdy si chci věci dělat po svém a sám. Byli jsme sice ve vztahu producent a zpěvák, ale zároveň také otec a syn, takže jsme proti sobě šli občas daleko víc do krve, než bylo zdrávo.
Nedávno jste se zasnoubil a svatbu prý plánujete v Řecku, kde máte část příbuzných z maminčiny strany...
Ano, dva roky nazpátek jsme si splnili rodinný sen a koupili baráček hned vedle tety. Je to v takové zapadlé rybářské vesnici, kde je absolutní klid. Právě tam bychom se chtěli vzít.
