MÍSTO A ČAS PRVNÍHO SETKÁNÍ
Jitka: Manžela jsem poprvé viděla z pódia Anežského kláštera v květnu 2011. Bylo hrozné vedro, venku bouřka a na programu koncertu Pražského Jara byla hudba 20. století. Manžel seděl v první řadě a stále přehazoval nohy. Byl to hodně těžký koncert a moje premiéra na Pražském Jaru. Všichni jsme se hodně potili.
Jiří: Jitku jsem poprvé viděl hrát na festivalu Pražské jaro v Anežském klášteře, kam mě vytáhl kamarád, který se nedostavil. Po koncertě nás seznámili a my jsme šli na salát a vodu. Jitka vyprávěla, vyprávěla a vyprávěla. Byla krásná, krásně hrála a krásně vyprávěla.
ČÍM MĚ OKOUZLIL/A
Jitka: Překvapil mě tím, že moc nemluvil, klidně se usmíval a naslouchal. Nesnažil se omráčit slovy a byl od začátku galantní a pozorný. Dal mi zažít pocit, že ho zajímám a já mezi tím snědla asi kilo salátu a povídala a povídala...
Jiří: Krásou, inteligencí a bezprostředností. Moc hezky jí visela zavěšovací tkanička z šatů.
GESTO, KTERÝM MĚ VŽDYCKY DOSTANE
Jitka: Není to gesto, ale skutečné pochopení tíživé situace druhých lidí, jakási přirozenost okamžitě pomoci a nehledět na nic, ani na sebe. Je to vlastnost, která je u mnohých lidí jen přetvářka, ale můj muž je takový ve skutečnosti. Není mu lhostejný osud druhých. Nesmírně si ho jako člověka vážím.
Jiří: Nevím, zda gestem, ale vždy mě odzbrojí optimismem. Nic není problém a každý problém je vlastně výhra.
O dvojiciOsmatřicetiletá violistka Jitka Hosprová a jednašedesátiletý generální ředitel UniCredit bank Jiří Kunert jsou manželé rok a půl. Hosprová se v poslední řadě StarDance pokoušela bojovat o titul Královna tanečního parketu, v úvodu show ji ale diváci poslali domů. |
JAK JE DŮLEŽITÝ JEHO/JEJÍ VĚK
Jitka: Ano je, má už nad životem nadhled, nepotřebuje sobě ani světu cokoliv dokazovat. Ve svém oboru je u nás i v Evropě mezi nejlepšími, má radost z úspěchu druhých a nezabývá se malichernostmi. Životní zkušenost je jeho ohromná přednost.
Jiří: Pro mě to není problém a vím, že pro Jitku též ne. Další otázka?
JAK JE DŮLEŽITÁ JEHO/JEJÍ POSTAVA
Jitka: Myslím si, že postava odráží tak trochu charakter člověka. Vysoký a štíhlý muž má jistý nadhled již svou postavou, má respekt, cítí se dobře a vypadá elegantně. Já oceňuji, že mohu v klidu nosit vysoké podpatky a manžel je stále vyšší.
Jiří: Nad touto otázkou se musím zamyslet a příště odpovím. Ale kdy? Kdykoliv, neboť její postava bude stále dobrá.
KDY SE DOSTAVUJE ŽÁRLIVOST
Jitka: Nemá u nás prostor. Žárlivost je destruktivní, nic nepřináší a pouze ničí v životě to hezké. Já jsem šťastná, když se manželovi daří, má hezké vztahy s rodinou a v práci, a když se na něj ženy smějí, to mě také těší. Je jasné, že jako sympatický a šaramantní muž má zasloužený obdiv. Žárlivých mužů jsem si užila dost a již bych takového nechtěla a ani nic podobného nevytvářím ani jemu.
Jiří: Já jsem nikdy nebyl žárlivý a ani nyní nejsem. Jednak nemám důvod, a to, že Jitka je skvělá v tom, co dělá, tak to jí přeju. To nás jako pár dělá skvělým objektem pro žárlivost.
ČÍM MOMENTÁLNĚ NEJVÍC ŽIJEME
Jitka: Žijeme každý svou prací, spolu si užíváme rodiny a přátel. Momentálně se těšíme na dovolenou a hlavně žijeme sami sebou každý den. Oba máme náročnou práci a tak si užíváme klidu a pohody, kdykoliv jsme spolu.
Jiří: Pro sebe a stále nás zajímá, co děláme, na čem pracujeme, jak budeme trávit spolu náš drahocenný volný čas, ale též mojí dietou.
LÁSKA POD LUPOU: Jitka Hosprová a Jiří Kunert / make-up a vlasy: Monika Navrátilová / styling: Martin Gruntorád / Corneliani,Max Mara,Onavi, Mirror / fotografováno v Boscolo Prague
ZLOZVYKY, KTERÉ TAKTNĚ PŘECHÁZÍM
Jitka: Máte-li doma řiditele, občas má tendenci řídit. Solista se zase řídit nedá - proto je solista, a tak je jasné, že určité zvyky z práce doma fungovat nemohou. Já mám svou hlavu a manžel svou vizi. Naštěstí se ale sjednocujeme ve směru, jen má každý vlastní postup. A tam si myslím oba takticky vyčkáváme, jak to dopadne. Zatím jsme se vždy shodli. Manžel je trochu netrpělivý a já zas vždy věřím, že vše dobře dopadne a přijde ve správný čas. Věřím, že ho někdy pěkně nervuji tím, jak na věci nespěchám.
Jiří: Jitka, než by si něco nejdříve uklidila nebo udělala, tak jde cvičit na violu. Někdy to trvá dlouho, protože cvičí denně až šest hodin. Teď nevím, jestli je to zlozvyk, ale přecházím to s velkým pochopením.
KDE VIDÍM NÁŠ VZTAH ZA 10 LET
Jitka: Tam, kde dnes.
Jiří: Na starém Spořilově, kde máme náš domov. Je nám dobře a za deset let nám bude ještě lépe.
NEODOLATELNÝ DETAIL
Jitka: Úsměv
Jiří: Celá Jitka. To je skvělý detail skvělé ženy.
VZKAZ MÉ LÁSCE
Jitka: Díky, že jsi!
Jiří: Přinesl jsem tvoji sukni z čistírny. Visí na věšáku už pár dní. Miluji tě.
