„Máma je výjimečná v tom, že dokáže být kamarádka, ale přitom zbytečně nešťourat. My jsme nejlepší kamarádky, ale nejsme oplzlé. Nejsme taková ta máma s dcerou z pornofilmu, což většinou takové ty kámošky bývají. Myslím, že máme fakt hrozně hezký vztah. A máme to přesně na hranici. A je to také nejhodnější člověk na světě,“ chválí Anna Linhartová svou matku Jitku Asterovou.
„Je to rok dva zpátky, co jsem se s mámou poprvé opila. Mě to nikdy moc nechutnalo. Mám ráda večery s mámou, když si jen tak povídáme. Čím jsem starší, tím víc.“
Jitka Asterová ale vysvětlila, že dámské jízdy s dcerou nepodnikají. „Nejsme takové parťačky, že bychom spolu chodily pařit. Když já piju, tak piju se svými přáteli a ona se svými vrstevníky. Ale potom si o tom vyprávíme,“ řekla.
Matku s dcerou i díky společné profesi mnozí srovnávají a často říkají, že jsou si hodně podobné. Podle Asterové ale byla její dcera vždy výjimečná.
„Když byla úplně malilinká, byla jediné bílé dítě v porodnici, měla úplně bílé vlásky. Vypadala jako její děda, který byl boxer. Byla prostě úplně výjimečná.“ Její dcera byla a je vždy svérázná. „Je to jako když se vidím v zrcadle, ale lepší. Talentovanější, hezčí a ještě s něčím navíc. Já se s ní vlastně nemůžu srovnávat. Ale doufám, že po mně něco má,“ prohlásila Asterová.
Na herecké výkony své dcery, která hrála ve filmech jako Nevinnost, Cesta do lesa, Pohádkář, Zatím dobrý a v seriálech Život je ples a Případy 1. oddělení, je patřičně hrdá.
„Obavu z toho, že bude herečkou, jsem neměla. Ona chtěla být původně malířka, ale nedostala se na školu. Já jsem v té době zkoušela nějakou divadelní hru a ona se byla podívat na zkoušku. Ten můj monolog, který jsem se učila dvacet let, se ona naučila asi za vteřinu. Úplně jsem koukala. Pak jsem kolegyni Dáši Bláhové dala posoudit, jestli má talent, nebo ne, protože rodiče bývají slepí. A Dáša mi říkala, že to tam je. To nebylo, že by k hraní byla vedená nebo že by se mnou tolik chodila do divadel. Absolutně,“ dodala Asterová.
