Odešel jste ze Sněmovny. Došlo vám, že politika už nemá smysl?
Mě to táhlo ke sportu už delší dobu, ale samozřejmě, že vše vyřešila situace, která v politice nastala. Spíš to moje přesvědčení urychlil svým prvotním vyjádřením premiér.
Jak vůbec hodnotíte současnou politickou situaci?
Musíme se trochu vrátit v čase a podívat se na to, kolik ministrů muselo za doby vládnutí Petra Nečase odejít. To asi mluví za všechno. Navíc mám pocit, že se tu nevytvářela politika pro lidi. A to mě opravdu přesvědčilo, že půjdu zpátky do sportovního prostředí.
Myslíte si, že jste jako poslanec byl úspěšný?
To je těžké. Když jste v opozici, tak toho nemůžete moc prosadit. Koalici, která měla na začátku 120 hlasů, těžko přebijete. Já jsem se snažil. Do politiky jsem šel s přesvědčením, že se to povede, že vyhrajeme volby. Nám se to sice povedlo, ale ne v takové míře, abychom mohli sestavit vládu. Vydržel jsem tři roky, snažil jsem se poctivě pracovat. A to, že ten výsledek není takový, jaký jsem si představoval, je realita.
Jak vypadá váš návrat k hokeji v praxi?
Více než čtyři měsíce trénuju, připravuju se na to, že bych mohl nastoupit do extraligy. Jestli to půjde nebo ne, jestli na to budu mít zdravotně, ukáže čas. V každém případě si dávám šanci. Miluju hokej, miluju Litvínov a mám svoje cíle. Určitě bych si přál vyhrát s Litvínovem titul jako se to povedlo Martinu Strakovi. Uvidíme, jestli budu moct k nějaký zápasům vůbec nastoupit.
Přišel jste kvůli politice o kondici?
Prvotně určitě. Přibral jsem nějakých patnáct kilo a není to nic příjemného. Ale dneska už jsem zpátky na 104 kilech. Ještě kilo a jsem tam, kde jsem byl. Když to člověk má v hlavě srovnané a jde si za tím, co chce, tak to může dokázat.
"Přibral jsem, ale jsem zpátky na svém," říká Jiří Šlégr
Lucie, je lepší mít doma politika, nebo sportovce?
To je hrozně jednoduché. Já mám ráda Jirku, takže je mi úplně jedno, jestli byl politik nebo sportovec. No úplně jedno… je mi samozřejmě bližší sport, od malička jsem taky sportovala, ale ať už by se Jirka rozhodl pro cokoliv, vždycky mu budu držet palce.
Vy a hokej. Kolik toho máte společného?
Lucie Králová: Jirku… to je myslím dost. A samozřejmě jsem tím naším sblížením začala víc sledovat domácí extraligu, takže mu už do toho můžu pomalu mluvit.
Jiří Šlégr: Opatrně, opatrně.
