Čeká mě tu ještě něco zajímavého kromě hokejových relikvií, jako jsou dresy našich zlatých hochů či skleněná replika Stanleyova poháru, který pan hostinský s pittsburskými Tučňáky získal před osmi lety, hned při své první sezoně za mořem? Co když se chci hlavně najíst a napít? Odpověď zní ano, leč nepředbíhejme. Elektronický jídelníček - v době oběda střídaný čerstvou nabídkou hotových jídel - si může zvědavec prostudovat hned u vchodu na kraji pasáže Blaník. Prostorný interiér dvoupodlažního suterénního baru není zařízený s nevkusem. Stříbřitě iluminovaným přítmím chladných tónů kmitají jasně červené polokošile servírek. Za studium stojí některé prosvícené reprodukce letitých reklam na sportovní potřeby či publikace. "Víte,proč zešílel Moxens, nejlepší kanadský útočník všech dob?" křičí například poutač na knihu Karla Koželuha. Jisté dekorace dokonce nepostrádají humorné prvky. Třeba ze dveří do kuchyně jedná se o zvětšeninu snímku pořízeného kamerou zabudovanou v brance - vystrkuje na hosty obrovskou zadnici v národním dresu Dominik Hašek. Na pokyn fotobuňky se půlky rozestupují a cesta pro jídlonoše je volná. Kabinky na pánských záchodech nesou čísla 68 a 99 - zasvěcencům netřeba vykládat proč. Humor však hosty přechází, nefunguje-li klimatizace. A to se zatím děje každou chvíli. Nejnovější varování lékařů, že teplota v klimatizovaných prostorách má být nanejvýš o pět, šest stupňů nižší než venkovní temperatura, lze přijmout. Ovšem je-li o žních uvnitř o deset stupňů víc než venku, také to nemůže být příliš zdravé. Paleta návštěvníků je pestrá: od byznysmanů a sportovců ("Víš, co mi nabídli na Slavii za auto? Škodovku! Takovou popelnici! A to ještě svítilo jen jedno světlo! Tak jsem jim řek: nazdar," stěžuje si společníkům jakýsi nepříliš známý hokejista.) po babičky s vnuky, kteří omdlévají blahem. ("Ty vole, to je něco," přestává jeden z nich kontrolovat svůj slovník a babička, poplašená trochu hlasitější hudbou, jenom vrtí hlavou.) Obsluha má víc světlých než temných okamžiků. Kdyby nic jiného, alespoň se nefláká. Zhruba polovina servírek se dokonce po americku usmívá. Paradoxně o to víc "vyniknou" nezúčastněné tváře jiných kolegyň. Při složitější objednávce dojde občas k opomenutí či k záměně některé z příloh. Omluvy, které následují, působí nelíčeným dojmem. Lokálem tu a tam proplouvá vysoká kuchařská čepice. Mistr, na jehož hlavě sedí, radí hostům při výběru jídel. Vyskytly se tu už stížnosti na teplotu točeného piva. Pravda, není úplně ledové, teplé však také nebývá a je pitelné, bez umělých bublinek. Cena vzhledem k místu příznivá, sortiment vynalézavý. Zejména desítku z Plzeňského Prazdroje abys jinde v Praze pohledal. Přitažlivá je polední nabídka tří až pěti hotovek a jedné až dvou polévek. Tresce na majoránce (41), džuveči (45) nebo zapékaným těstovinám se zelným salátem (49) se opravdu nedalo nic vytknout. Každá z příloh přijde na desetikorunu. Menu za menší peníze by se v okolí dalo pořídit snad jen ve veřejné jídelně Peklo, ovšem ne v takové kvalitě. Ani stálý jídelní lístek není žádný podvod. Kdo čekal, že se tu budou servírovat "speciality" jako obyčejný guláš, ale nazvaný Jágrův brejk, nebo katův šleh překřtěný na Šlégrův bodyček, bude velice příjemně překvapen. Stylově na třetiny rozdělená nabídka obsahuje jak českou dietu (například bramborák s uzeným a zelím či obří porci libových moravských vrabců), tak chody z jiných zemí, kde se hraje hokej. Dle této logiky se tu na jedné kartě sešly třeba pšeničné bliny s lososovým kaviárem a kysanou smetanou (poslední vzpomínka na silné Rusko), tatarský biftek z lososa (to nejlepší, co zbylo z Kanady), běloruský rybí boršč, švédské nakládané sledě... Dominuje kuchyně Spojených států: barbecue dle vlastního výběru včetně vepřových žebírek, marinovaná kuřecí křidélka i proklínané burgery, bezmála půlkilový T-bone steak, k tomu třeba bramborové slupky, teplá smetanová omáčka z plísňového sýra... Kdo poznal kulinární svět a hlavně Ameriku té lepší stránky,potvrdí, že jídla jsou autentická a většinou bez chyby. Zatím se zdá, že Jágr's Sport Bar by mohl být nominován na cenu Nováček roku. Ale: co když nedostatky zůstanou a to dobré se časem - tak jako ledacos v Česku - rychle zkazí? Prý žádné strachy. Smlouva mezi Jágrem a provozovateli na to pamatuje. Kéž by vše,co platí na papíře,platilo i ve skutečnosti.
Útratu v hodnocených podnicích si recenzenti platí sami, personál ani majitelé o hodnocení nevědí. Bodovací škála stoupá od žádné k pěti hvězdičkám.
JÁGR'S SPORT BAR, Václavské náměstí 56, Praha 1.
Otevřeno
pondělí - neděle 11 - 02 hod.
Zhruba 150 míst u stolu a baru v sále a na galerii.
Prazdroj 10° 0,5 l 22 Kč ****
Prazdroj 12° 0,5 l 28 Kč ***
Kvalita obsluhy ***
Celkový dojem ****
- středa 25. srpna 1999
