Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Snažím se být líným rodičem, přiznala Jana Stryková

  0:01aktualizováno  0:01
Herečka Jana Stryková (36) přiznala, že práce a výchova téměř dvouletého syna Jáchyma, kterého má s vnukem zpěváka Waldemara Matušky Matějem (36), není jednoduchá. Rozhodně by ale neměnila.

Jana Stryková | foto: Lenka Hatašová, iDNES.cz

Jste maminkou téměř dva roky. Jak se s výchovou syna perete?
Vím, že mám nejdůležitější roli. Co víc si přát, než být mámou? Na druhou stranu jsem se chtěla brzy vrátit do práce a za pár měsíců v divadle začít zkoušet. To se mi splnilo. Jáchym pak tak trochu určoval pauzy od kojení ke kojení. Takže se spíš ve výchově peru sama se sebou. Je to náročné, ale jsem za to vděčná, že mám krásného a zdravého syna.

Jste máma přísná či naopak?
Já jsem máma, která se snaží být dobrý rodič. Zalíbila se mi kniha „Líný rodič“. Je to rada, jak se nestát otrokem dětí. Toto řešení autor knihy nazývá „líné rodičovství“ a jeho mantra zní jednoduše: „Nechte je být.“ Líný rodič je totiž dobrý rodič.

Fotogalerie

Prozradíte, jak to vypadá v praxi?
Asi tak, že pokud máme hlad, donutíme dítě, aby nám jídlo připravilo. Z toho pak máme dobrý pocit, že se něco nového naučilo. Zatím mi sice snídani Jáchym nechystá, ale úkoluji ho, aby mi nosil jídlo na jeho přípravu, což bere jako hru a baví ho to.

Takže jste svým způsobem hravý rodič?
Dalo by se to tak říct. Ovšem berte vše s nadsázkou. Jsem ve výchově hodně benevolentní, ale snažím se být už i přísnější.

Vy sama jste dětství prožívala na Moravě, přesněji v Brně. Vracíte se tam?
Prahu mám ráda, zde pracuji a žiji, ale Brno je Brno. To je moje dětství, to je můj domov. Je pravda, že s věkem tento pocit mám intenzivnější než dřív.

Vybavujete si dětství i v divadle při představení Smolíkovi?
Abych řekla pravdu, já jsem spíš prožívala seriál Simpsonovi. Možná to ani nevíte, ale Simpsonovi vzešli právě ze Smolíkových. Hrozně se mi to představení líbí. Dokonce jsem zpívala i úvodní písničku tohoto seriálu v maďarštině a jsem na to pyšná, jelikož tuto řeč neovládám.

Ale pokud vím, ovládáte skvěle matematiku. Dokonce jste ji i na škole doučovala.
Neřekla bych, že jsem ji dobře ovládala či ovládám. Je pravda, že jsem si přivydělávala jejím doučováním. V šestnácti jsem připravovala děti na střední školu. Řekla bych, že matematiku jsem ovládala průměrně, proto zvítězilo herectví.

Co jste dělala předtím, než jste šla na DAMU?
Dělala jsem toho hodně. Třeba jsem hledala modelky, ale zjistila jsem, že jsem byla ze začátku hodně při výběru mimo. Agentury na to mají jiná kritéria. Musí být totiž naprosto běžná a měla by vypadat jakkoli, což jsou prý dnešní kritéria. Mně se naopak líbí více výrazní lidé, tudíž jsem moc neuspěla a vyhodili mě. Potom jsem ještě dělala v advokátní kanceláři, odkud jsem odešla sama. Nakonec jsem šla z legrace na přijímačky na DAMU a oni mě vzali.

Jana Stryková

Jana Stryková

Tudíž jste začala řešit, jak dobře vypadat. U hereček je to přeci důležité. Nebo ne?
Mimo práci se téměř nelíčím. Pokud někam jdu večer, ráda si udělám kouřové stíny. Nepatřím k ženám, které by přespříliš řešily vzhled. Je důležité se cítit dobře. Netvrdím však, že bych o sebe nedbala, ale nejsem žena, která by lítala po salonech či chirurgiích. Abych řekla pravdu, mám tento přístup i k synovi. Jáchyma myji vodou a pak ho po koupání natírám slunečnicovým olejem z lékárny. Já sama pak používám spíše přírodní produkty bez parfemace. Když ke své práci potřebuji, aby třeba mé nehty vypadaly dobře, navštívím kosmetický salon. Kvůli divadlu zákaz na výrazné barvy nehtů nemám, ale kvůli natáčení ano. V Ordinaci musím mít nenalakované nehty.

Když mluvíte o práci, díváte se při hraní do hlediště, nebo už diváky ani nevnímáte?
Rozhodně vnímám, zajímá mě jejich reakce. Diváci jsou alfou a omegou celého představení. Diváci mě nabíjejí. Každé představení je právě díky jejich reakcím jiné a jedinečné.

A co prostředí, kolegové. Je to pro vás podstatné, abyste roli přijala?
Kolegové, režisér, prostor... Celé pracovní prostředí je to nejdůležitější. Divadlo je týmová práce a žádná sebelepší role vám nevynahradí dobré kolegy. Mám ráda i ten pocit svobody, proto jsem se rozhodla jít na volnou nohu. Ovšem angažmá neodsuzuji. Sama jsem si ho vyzkoušela v Divadle Rokoko, ve Švandově divadle, v Divadle na Vinohradech. Kdo ví, třeba se za pár let opět v nějakém divadle usadím. Teď mě mohou diváci vidět třeba v Divadle v Řeznické v představení Kočka na kolejích.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.