Jak máte seřazené vlastní životní priority?
Na prvním místě je určitě rodina. Moji dva malí miláčci a manžel Ruda. Teď si říkám, že Ruda spadl na třetí místo, ale on má vlastně rád své třetí místo. A pak v tom všem mám ráda své přátele. Spíše přítelkyně, kterých mám hned několik, což u žen nebývá zrovna časté. S kamarádkami si rozumím, mám ráda ženský svět.
U žen je hodně časté srovnávání. Příklad za všechny: Pozdravíte s úsměvem kamarádku a jakmile se otočí, prohlédnete si ji od hlavy až k patě. Taky to praktikujete?
Prohlédnu si ji před ní, a když jí to sluší, nemám problém jí to říct. Ale to, že si lidé občas závidí, není věc ženského, nebo mužského principu, myslím si, že to funguje u obou pohlaví stejně. A pak je to vždy o charakteru a sebevědomí daného člověka. Snažím se se s nikým nesrovnávat, člověka to pak zbytečně stresuje. Nemůžu běžet stejně rychlý závod jako některé mé kolegyně. Jistě, někdy jim závidím, že točí tohle, že jsou támhle, že studují v Anglii, ale pak si uvědomím, že to není můj život. Já běžím v jiném tempu a hlavně mám dvě děti, které ony třeba nemají, a zrovna to je trápí.
Takže jste rodinu povýšila nad kariéru?
Věřím, že osud je nějak daný, že se věci a události potkávají tak, jak mají. A dítě nás v tom nemůže zbrzdit. Možná jsem přišla o nějakou zajímavou roli, ale pořád platí, že dělám svou práci. Fajn, někdo v mém věku už má svůj film. Já ho ještě nemám a ráda si do něj dozraju.
Jana Bernášková s manželem Rudolfem Merknerem, jejich synem Theodorem a s hereččinou dcerou Justýnou.
Cítím z vás pokoru. Je to dáno vašimi začátky, které konkrétně v Praze spočívaly v tom, že jste si vydělávala v restauracích a barech?
Pokora je základ čehokoliv. Držet se nohama na zemi a nepropadnout pozlátku showbyznysu. Kdo se na něj chytne, po čase upadne do depresí. Někdy se mi stane, že si projíždím Facebook a vidím, kolik toho lidi stihnou. A vlastně mě to rozruší. Pak se objeví můj muž a ptá se, co se děje. Odpovím mu: „Běžím svou padesátku, nech mě to doběhnout.“ A pak přijde klid a uvědomím si, že mám vlastní tempo. Že už dělám práci, o které jsem snila.
Vaší dceři Justýně bude devět, menšímu Theodorovi dva roky. Jak si na sebe zvykli?
Je to super, skvěle se doplňují. Nedávno jsem zjistila, že oba přišli na svět druhý čtvrtek v srpnu, přesně sedm let po sobě. Možná i to z nich dělá výborný tým. Justýnka je hodně hyperaktivní, Theodor zase kliďas. Hezky si to rozdělili.
Co vám momentálně nejvíc ukrajuje čas? Práce, nebo rodina?
Většinou to tak bývá, že sedmdesát procent času patří rodině, zbytek práci, ale jsou měsíce, kdy je to i opačně. Momentálně natáčím seriál o lásce a hraji v představení P.R.S.A.
