Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jan Dolanský: Lidem z reality show bych naplácal na zadek

  15:04
Je idolem mladých teenagerek, přestože nehraje ve Snowboarďácích ani Rafťácích, ale převážně v divadle. Přímo v Národním - například v Richardu III. či Cyranovi z Bergeraku. Rok co rok se také objevuje v novém filmu.

Jan Dolanský | foto: Michal SváčekMF DNES

Většinou jako společenský outsider (Udělení milosti se zamítá), drogově závislý (Perníková věž) nebo vrah (Pátek třináctého, Sametoví vrazi). Ve svých sedmadvaceti si pro změnu zahrál náctiletého Matěje Bureše alias Buráka v seriálu Bazén.

Na pohled byste netipovali, že společně s herečkou Lenkou Vlasákovou vychovává už tři děti - čtyřletou Amélii, desetiměsíčního Maxe a nevlastní desetiletou Sofii.

Naposled se představil jako taxikář Jarda vozící konzervativního zásadového důchodce Viktora Preisse v novém komorním filmu Všechno nejlepší!, který se odehrává v průběhu jediného dne. Točilo se hlavně v autě a během pouhých dvaceti dnů loni na podzim.

„Dělali jsme spolu televizní inscenaci Lakomec a teď jsme spolu hráli podruhé. To, co mě na tom filmu zajímalo, bylo, že jde o komorní věc. Že se to odehrává v taxíku, v uzavřeném prostředí. A že je to soupeření dvou lidí, kteří by si za normálních okolností neměli vůbec co říct. Když jsem navíc věděl, že to bude dělat Viktor, byl jsem rád, že si něco takového můžu zkusit,“ říká Jan Dolanský.

* Kromě filmu Všechno nejlepší! jste si loni zahrál i v seriálu Bazén. Pustíte se do dalšího?
Myslím, že teď určitě ne. Seriály tohoto typu jsou pro opravdu silné nátury. Točí se zběsilým tempem a není čas, jaký by si to zasloužilo. A ve finále seriál běží v tak různých časech, aby vyplnil díry ve vysílání a reklamních blocích. Ale tam jsou důležité peoplemetry. Kolik byste zaplatila za reklamu, na kterou kouká jenom sedm set tisíc lidí? Když to shrnu, začne to být fabrika na cokoli a je jedno, jestli se tam točí, budou se tam dělat šroubky, nebo péct rohlíky.

* Netušil jste to předem?
Je to někdy složitý. Vzhledem k tomu, že máme tři děti, tak jsem si řekl, že to bude dobré v tom, abych se nemusel tolik honit. Kromě divadla a natáčení Bazénu už se nebudu muset soustředit na nic jiného. Ale i když mám k Bazénu výhrady, byla to pro mě neuvěřitelná zkušenost.

* V čem přesně?
Když jsem stál před kamerou několik dnů měsíčně, přestal jsem být svázaný. Víc jsem si to užíval. Nestresujete se z toho a nejste tolik vyplašení, jako když stojíte před kamerou jednou za čas.

* V seriálu vás tedy v nejbližší době neuvidíme. Zakázal jste si i reklamu?
Mám na triku mraky reklam, ale poskytuju jim jen svůj hlas. (smích) Možná jen nechci, aby byl můj obličej spojený se sušenkami nebo něčím jiným.

* Hrajete v divadle, točíte, dabujete filmy i reklamy. Máte tedy práce víc než dost.
To povolání je strašně relativní. Mám termínovanou smlouvu v divadle. S filmy je to podle toho, jestli jste zrovna v kurzu. Člověk musí umět přijmout, že to třeba nebude tak, jak si představoval. Když se mi zdá, že práce není, tak mám úzkostlivý pocit, jestli už to neskončilo.

* Ale pro dost lidí jste možná celebrita...
Celebrita? Ale já nemám dům v Karibiku. U nás přece celebrity nežijí. Zaplaťpánbůh mě hraní hrozně baví. Je to úplně jiný svět. Když děláte s dobrými lidmi, s kamarády, je to spíš hra než práce. Ale jindy se tím člověk trápí. A k tomu jsou dobrý děti. Že si od toho odpočinete a neberete všechno smrtelně vážně. Protože když se něco dělá urputně a upachtěně, nemáte svobodu.

* Ale i rodina je omezení. Když víte, že musíte donést výplatu.
To je omezující pro každého. Samozřejmě kdyby nám v divadle dávali dvakrát tolik, tak bych nebyl ve stresu, že musím peníze vydělat ještě jinde. Ale bohužel je taková doba. Můžete se rozhodnout, že budete žít střídmý život bez všech požitků a radovat se z jednodušších věcí. Ale když chcete žít v nějakém standardu a nevypadnout z něj a zároveň bydlet ve velkém městě, tak to musíte podstoupit.

* Nemají teď studovaní herci konkurenci v známých tvářích z reality show?
Celebrity z reality. Já bych jim pořádně naplácal na zadek. Apak bych je všechny s těmi řečmi, které mají, že chtějí hlavně točit filmy, vzal na šestnáct hodin na natáčení. Ukázal jim, co to obnáší, seznámil je s opravdovými umělci, kteří už něco dokázali, a jen bych je nechal s nimi promluvit. Myslím, že by je to přešlo. A co se týče konkurence, myslím, že to je, jako byste se zeptala Romana Šebrleho, co on na to, že teď bude v desetiboji závodit s vyvoleným Dolanským.

* Šestnáctihodinové natáčení, to zní drsně. Přitom by člověk řekl, že je to snazší než v hraní v divadle.
Film je precizní, náročná práce. Deset hodin denně musíte být soustředěný a je to vyčerpávající. V divadle zkoušíte od desíti do dvou, trápíte se dva měsíce. Pak je premiéra a můžete to vlastně jen vylepšit. Představení má v sedm začátek a v jedenáct konec a mezitím to jede. Je to živý. Je to odlišná práce, každá trochu jiná, ale obojí krásná.

* Do Národního divadla jste přišel poměrně mladý - v pětadvaceti. Nebrali vás zpočátku jen jako puberťáka?
Když přijdete do jakéhokoli souboru, jsou lidé zvědaví, proč jste tam přišel, kdo vás přivedl a jestli něco umíte. Ze začátku si vás obhlížejí, a když to jde, přidělí vám větší roli a čekají, co si s tím počnete. Když přechodné období zvládnete, začnou s vámi jednat jako se sobě rovným.

* Opravdu? Je fakt, že o vás Josef Vinklář řekl, že jste v současnosti nejtalentovanější mladý herec.
To vážně říkal? Ty jo. Ke starším v Národním divadle chovám respekt. Je tam spousta vážených lidí, kteří v životě hodně dokázali, a člověk se od nich dost naučí. Zároveň jsem tam však přišel s klukama - Davidem Prachařem, Davidem Matáskem, Sašou Rašilovem - kteří se za to, co umějí, nemusí vůbec stydět. Ale kdyby tam přišel člověk, který tam nemá co dělat, tak myslím, že mu to dají sežrat. Proto bych vzal někdy třeba ty z pořadu VyVolení do Národního divadla. To by zkusili.

* Říkal jste, že se od svých starších kolegů učíte. Kdo z českých herců je vaším vzorem?
Pro mě je vzorem každý, kdo udělá dobrou práci. Když je povedený film, je úplně jedno, jestli v něm hraje slavný, nebo neslavný herec. V divadle to platí stejně: když vás někdo dokáže dojmout, rozesmát, pobavit, tak je to přece skvělý. A stojí za to si to pamatovat. Ale je pár lidí. Třeba v Bazénu jsem měl možnost poznat při práci Bolka Polívku a vždycky, když ho vidím hrát, tak mám pocit, že je minimálně o šest kroků napřed než všichni ostatní.

* Jste herecká rodina. Co když vašeho příkladu budou následovat i vaše děti?
V ničem jim bránit nebudu, ale asi jim budu muset vysvětlit, co to obnáší. On to fakt není jednoduchý život. Je v něčem hrozně krásný a svobodný, ale někdy je hrozně bolestivý. Nikdy nevíš, co bude.

* Jak to se ženou zvládáte, když oba po večerech hrajete?
My to zase nepřeháníme. Někdy se to sejde, že hrajeme oba, ale Lenka jinak hraje dvě tři představení do měsíce. Máme dobrý, že nám fungují babičky a můžeme to na ně tu a tam hodit.

* Kdy myslíte, že svým dětem ukážete své drsnější filmy - Sametové vrahy nebo Perníkovou věž?
Na to je ještě čas. Vždyť jsou ještě malé! Až budou chtít, tak si to najdou. A i tak myslím, že herecké děti to berou jinak.

* Jako že se neleknou, že tatínek je padouch a vrah?
To je stejné, jako když vezmu děcka do divadla a vidí tam všechny umělce a vědí, že to je strejda a to kamarád Saša. Pak ho vidí v televizi a říkají: „To je ten náš kamarád Saša.“ A já říkám: „Jo, to je on.“ A je to úplně v pořádku. Nejsou z toho vyplašené.

* Byl jste vyplašený vy, když jste byl u porodu?
Myslím, že každý chlap si z toho sedne na zadek. Všichni se tváří jako hrozní hrdinové, ale tohle je největší hrdinský výkon, který kdy příroda někomu přidělila, a přidělila ho ženám. Každý chlapák má silácký řeči, ale ani si nedovede představit, jaká to musí být bolest a všechno to okolo. Devět měsíců nosit to dítě. A navíc ta hormonální změna, to vůbec není žádná prča.

* Ale spousta chlapů si možná řekne, že je to přirozený ženský úděl, ne?
Je to přirozený, ale vůbec bych to nebral na lehkou váhu. Je to obdivuhodný.

* To by asi neřekl každý chlap. Nejste trochu ženský ideál?
Ne, myslím, že ne. (smích)

* Ale většina vašich vrstevníků by si chtěla hlavně užívat mládí, ne se starat o rodinu.
Jde o to, co si člověk představuje pod tím užít si mládí. Já jsem si docela užíval na konzervatoři v tom splašeným věku. Pak jsem zjistil, že nevím, jestli pro mě užívání si mládí - hospod, house party, večírků a všeho, co jsem absolvoval, a nebylo toho málo - je to pravé užívání.

* Raději jste taťkou od tří dětí.
V každém případě mi hrozně daly. Jsem šťastný, že je mám a že je mám teď. Říkat si, že bych je měl mít za dvacet let, protože bych měl do té doby začít hrát hlavní role v Národním divadle a natočit alespoň deset filmů, abych se o ně dokázal postarat, je blbost. Dokážu se o ně postarat i teď a nemusím točit jak vzteklej.

  • tisknout
  • sdílet
  • máte tip?

Kariéra s.r.o.
Technical Sales Officer Junior/ KRC

Kariéra s.r.o.
Jihomoravský kraj

Skladník

Kili, s.r.o., Jihomoravský kraj
15 000 - 18 000 Kč

Tester (35.000 - 40.000,- Kč

Advantage Consulting, s.r.o., Hl. m. Praha
35 000 - 40 000 Kč

Jan Dolanský: Lidem z reality show bych naplácal na zadek

Prima a sympatická dvojka
 a úplně mě dojalo,jak jste ocenil narození dítěte
že je pravda, že ty rychlokvašky z reality show jsou jenom bubliny. Dobrý výkon, ale žádný umění. Superstar museli...
Vstoupit do diskuse

V diskusi je 14 příspěvků, poslední příspěvek 15. 8. 2006, 10:36



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.