Jan Antonín Duchoslav

Jan Antonín Duchoslav | foto: Lenka Hatašová, iDNES.cz

Při vysílání Třetího patra jsem na vojně zatápěl gumám, říká Duchoslav

  • 27
Jana Antonína Duchoslava (51) přivedla k herectví náhoda, jelikož díky konkurzu dostal omluvenku ze školy. Dnes se jeho kariéra přesunula více k moderování.

Jan Antonín Duchoslav. Má vaše jméno nějakou tradici?
Jedná se o tradici v našem rodě. Prvorozený syn v pokolení se jmenoval Jan, další prvorozený v pokolení se jmenoval Antonín. Můj dědeček to trochu narušil, protože dostal jméno Maxmilián. Otec dostal jméno Jan, chtěl napravit tu posloupnost, protože on měl být Antonín, tak mi dal jméno taky Jan, ale mamince se víc líbil Antonín. A tak z toho vznikl kompromis a já jsem Jan Antonín. Byl jsem pokřtěn oběma jmény. Do mých dokladů mi to komunisté neuvedli, takže v dokladech mám pouze Jan, což se chystám napravit a nechat si tam jméno doplnit. Byl jsem ale tajně pokřtěn velmistrem řádu Maltézských rytířů.

Co vás vlastně přivedlo k herectví?
Shoda okolností a náhod. Tenkrát přišli na naše gymnázium, aby si vybrali děti do připravovaného filmu Sněženky a machři. Jiří Ostrý, první režisér, si mě nevybral. Nicméně konkurz se konal ve čtvrtek, kdy jsme měli odpolední vyučování a oni nám slíbili omluvenku, takže jsem přece jen na konkurz šel. Poté jsem prošel asi sedmi koly a dostal jsem se do toho nejužšího výběru asi devatenácti lidí, kteří ve filmu hráli. Při rozdělování rolí na mě pak připadla jedna z těch hlavních.

Nedokončil jste gymnázium. Jste bohém, či lajdák?
Já nevím, jestli je to bohémstvím. Je to spíš tím, že jsem byl flink. To mi nikdo neodpáře.

Role Mikyho Kadlece v seriálu Třetí patro z vás udělala celebritu i na vojně, kde jste v době vysílání zrovna sloužil.
To jsem byl zrovna na vojně. V zásadě jsem rebel nebyl, jen se to tam maličko zvrtlo. Mně se tam totiž nelíbily některé místní poměry a já jsem se rozhodl je řešit po svém. Dopadlo to tak, jak muselo. Vždycky když chtějí někoho na něčem chytit, tak ho chytí. Takže to na vojně pro mě dopadlo špatně. Ale zase jsem těm gumám dobře zatápěl.

Seriály pod lupou

Hvězdy vzpomínají

A užíval jste si alespoň to natáčení? Seriál Třetí patro měl velký úspěch.
Bylo to takové docela divoké období mého života, což se občas podepsalo na mé pracovní morálce. Na druhou stranu si myslím, že v tom seriálu jsem podal nejlepší herecké výkony. Rozhodně patří mezi ty nejlepší.

Historek z natáčení bylo asi hodně.
Spousta, ale žádná nebyla taková, aby se mi vryla do paměti. Jsem rád, že se občas vídám s některými kolegy ze seriálu. Bývá to sice jen někdy, ale ne programově. Většinou je to tak, že se potkáme u práce nebo někde náhodně. S nikým z těchto kolegů neudržuji nějaké úzké vazby.

V seriálech se průběžně ukazujete dodnes. Lze porovnat práci před třiceti lety a dnes?
To je nebe a dudy. Dnes na to není čas, točí se na více kamer, nedělá se to filmovou metodou, ale točí se to ve velkých celcích. Člověk se musí učit velké kusy textu, musí se jinak orientovat v prostoru. My jsme tenkrát Třetí patro točili opravdu filmově, na jednu kameru, větu od věty. To byla opravdu úplně jiná práce.

Sledujete aktuální televizní seriálovou tvorbu?
Nesleduji seriály, protože na to nemám čas. Občas něco zachytím. Když přichází nový seriál, tak se na něj se zájmem podívám, abych viděl, kam se ubírá seriálová tvorba v naší republice. Ale nenacházím čas na to, abych něco sledoval intenzivně a pravidelně. Takže ani nemám žádný vyloženě oblíbený seriál. Líbí se mi ale Comeback. Ten považuji za povedený. Samozřejmě Okresní přebor a líbily se mi i nějaké z nových detektivních seriálů.

Co vás kromě herectví živí?
Moderování. To je asi půlka toho, co dělám. Docela jsem se v tomto povolání našel.

Jan Antonín Duchoslav

Býval jste velký sportovec. Jak jste na tom dnes?
Nedávno jsem sešel z hory. Byl jsem v Modrém dole a udělali jsme výšlap na Luční boudu. Sice nebylo extra hezké počasí, ale dopadlo to dobře, neztratili jsme se. Viditelnost byla asi na čtyřicet kroků. Snažím se sportovat, stále lyžuji, v létě si rád zahraji golf i přesto, že mi nejde, a nepohrdnu kolem. Pořád se snažím hýbat se.

Jste otcem dvou dětí. Zdědily po vás herecké geny?
Nevím, nedá se to posoudit. Tomu staršímu je osm, ten mladší je teprve pětiletý. S jejich matkou jen doufáme, že se nebudou chtít vydat touto cestou.

Čím momentálně žijete ?
Vzhledem k tomu, že v poslední době nebylo příliš hraní, snažím se dotvořit a prosadit dva dokumentární pořady, takové série. Jedna je mi opravdu blízká, protože se jedná o průvodce v horských střediscích nejen u nás, ale i v zahraničí. Druhá věc je vážnější a serióznější. Jedná se o dokumentární seriál o našich letcích v Anglii.