Na Slovensku vše stojí na vhodném výběru účinkujících, jak soutěžících, tak moderátorů. Miláček náctiletých fanynek Tomáš Bezděda, či populární moderátorka večerního zpravodajství Marianna Boučková-Ďurianová jsou nejen atraktivní, ale ukazuje se, že i schopní taneční učedníci. A dvojice moderátorů, Adéla Banášová s Martinem Rauschem (známým jako „Pyco“), jsou notně ostřílení ze slovenské verze SuperStar, navíc je skvěle doplňuje vcelku neznámý Braňo Ciberej.
I u nás se výběr tanečníků a jejich slavných partnerů vcelku vydařil. V seznamu najdeme převážně herce, ale i sportovce a moderátorku. O to větší rozčarování nás čeká, když na nás hned v úvodu pořadu promluví jakýsi sterilní hlas (patří Otakaru Brouskovi, nechť promine) a oznamuje zahájení show ve stylu „ukončete prosím výstup a nástup…“.
Hlavní moderátorská dvojice je o něco živější, přesto si znatelně každý „kope za sebe“ a vtipné glosy a narážky by se daly spočítat na prstech jednoho lichokopytníka (Václav Vydra jistě ví, kolik). Otázky Terezy Kostkové na soutěžící začínají i končí v devadesáti případech na „máte nějaké připomínky“, nebo „co tomu říkáte“. Marek Eben improvizuje o něco víc, ale jeho parketou jsou intelektuální pořady, ne zábavné show, kde se musí improvizovat vtipně. Problém s nedostatkem moderátorů, kteří se hodí do současných zábavních pořadů, je už akutní, dalo by se říct, že Leoš Mareš a pak dlouho nic. Je to škoda, protože reality show jsou skvělou parketou pro exhibicionismus, kterého má průměrný Čech víc než dost.
Nedá mi, abych ještě nezkritizovala pány porotce a paní porotkyni. Ti se totiž velkou (padesátiprocentní) měrou podílejí na osudech soutěžících. A to nejen známkováním. Mají dost prostoru pro vyjádření názoru na výkon, ale tento dostatek prostoru se často mění v dlouhé čekání diváka, v nejhorším případě znuděné přepnutí na jiný program. Od zasvěceného (?) muže Michaela Kocába lze s velkou pravděpodobností očekávat „rytmicky to bylo ne/zvládnuté“, známkování Zdeňka Chlovčíka se zase diametrálně liší od jeho výroků. Bohužel se k jednotlivým výkonům nemůže vyjádřit celá čtveřice porotců, ale jen vybraní dva.
Na závěr alespoň jedno plus: hudební doprovod. Nejspíš všudypřítomný Martin Kumžák a jeho Moondance Orchestra jsou opravdu důstojným partnerem. Škoda, že nám je kameramani víc neukazují. Letmé záblesky, kde jsou kvůli osvětlení vidět jen blyštící se činely, jsou mírně nedostačující.
